Jóga jako živnost v České republice

Když jsem si vybírala lektorský kurz jógy, proseděla jsem u počítače důlek. Po zadání Yoga teacher training do vyhledavače na mě vyskočilo tolik možností, že mě tak obsáhlá možnost volby doslova zaskočila a já si musela stanovit priority, abych výsledky hledání trochu profiltrovala.

V jogové tradici je úcta k učitelům a mistrům na jednom z prvních míst, proto jsem chtěla najít lektory, jež jsem znala osobně, nebo mi byli sympatičtí zprostředkovaně přes mé učitele a jogovou komunitu, v níž jsem se pohybovala. Druhým faktorem byl styl jógy, který jsem se chtěla učit učit. Moje praxe byla založená na Astanga Vinyase, ale v posledních letech jsem našla zalíbení ve Vinyase flow, kde se sled asán proměňuje a dává prostor kreativnějším sekvencím.

Třetím rozhodujícím faktorem bylo místo konání kurzu. Nelákalo mě absolvovat výcvik v domácím prostředí, protože jsem chtěla omezit rušivé elementy na minimum a ponořit se plně do studia.
V souvislosti s kvalitou školy hrál roli i fakt, zda je registrovaná u Jogové aliance, ale jak se ukázalo později, pro praxi v České republice, není toto kritérium žádným přínosem.

Vybavená tipy a doporučeními jsem znova usedla před monitor a našla několik škol, které odpovídaly mým kritériím. Oslovila jsem je, doptala se na podrobnosti a rozhodla se pro dvě z nich. První, 200 hodinový, kurz jsem absolvovala v tradici Ashtanga Vinyasy v Thajsku pod vedením lektorů americké školy It’s Yoga. Tu založil Larry Schultz, dlouholetý student Pattabhi Joise, který sám sebe považoval za “ashtangového uličníka” a tím získal moje sympatie. Nehledám v zrcadle odraz dokonalé jogínky, má praxe je součástí reálného západního stylu života ve městě ve 21.století.

Kurz se konal na ostrově Koh Phagan v Thajsku a byl to víceméně ashtangový bootcamp, kde jsme pilovali pozice spadající do první série, nahlédli mezi řádky Patanjaliho suter a praktikovali meditační techniky. Považovala jsem to za svou poklonu Ashtanga Vinyase a zároveň za možná dočasné odloučení se od jejích principů. Netoužím odjet do Mysore a nechci vést lekce výhradně věnované sérii neustále se opakujících asán. Skláním se před lidmi, pro něž je Ashtanga Vinyasa naplňující cesta, já se při ní nudím a nic s tím bohužel nenadělám. Pokračující kurz, 300 hodinový, jsem se rozhodla absolvovat s australskou školou Yoga Arts na Bali.

Jejich přístup je jemnější. Méně fyzických výkonů, více filosofie, hinduistické historie, anatomie, terapie a laskavosti. Přesně to, co jsem od stolu hledala pro vyrovnání své cesty za jogovým vzděláním. Kurzu jsem se nakonec nezúčastnila, protože moje reálné cesty vedly jinam. Místo toho jsem se zapsala na další 200 hodinový kurz vedený americkou školou South Boston Yoga, který se konal v Praze. Přesně to, co jsem, co se týká místa, nechtěla, ale jinak splňoval ostatní kritéria, tak jsem přivřela oko. Potvrdila jsem si, že je lepší vybrat si kurz mimo domácí prostředí, protože vykořeněním ze známého se mi líp sžívá s neznámým, nicméně i tak jsem si odnesla skvělé zážitky, poznatky a posunula svou praxi zase o kousek dál.

Po 400 intenzivních hodinách učení se, nadešel čas předat naučené dál a začít vést lekce, protože teoreticky jsem byla připravená a prakticky jsem chtěla zkusit, jaké to je.

V Praze, kde žiju, učí jógu stovky, možná tisíce lidí. Nová studia vznikají snad každý měsíc a jóga v Čechách zažívá boom. Bez ambice hodnotit kvalitu lekcí a lektorů, řekla bych, že každý tu teď může najít učitele a styl, který mu bude vyhovovat. Moje aktivita je jedna z kapek, které dopadají do moře možností a abych ji zviditělnila, snažím se dělat vše, co s učením souvisí poctivě a na plno. Jedním z bodů tohoto programu bylo i uznání zahraničních certifikátů pro použití v Čechách a zaregistrování se k vázané živnosti.

Zjistila jsem, že živnostenský úřad moje zdobné certifikáty s cizokrajnými razítky nezajímají, dokud nebudou mít punc udělený institucí České republiky. Prošla jsem dlouhou cestu z živnosťáku, přes ministerstvo spravedlnosti, americkou amabasádu, státní zastupitelství dvou amerických států až po ministerstvo obchodu a průmyslu, ale došla jsem do cíle.

Uznání zahraničního certifikátu, které je dostatečným podkladem pro udělení vázané živnosti “Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti jógy”, je možné.

V případě, že je váš certifikát udělený zemí v rámci evropské unie, je cesta k nostrifikaci dokladu relativně snadná. Paní Plšková z MPO, která mi byla v celém procesu nápomocná, to hodnotí jako úrověň jedna. Stačí dodat originál certifikátu a jeho notářsky neověřený překlad, kolek v hodnotě 2.000 korun a vyplnit žádost. Úroveň dva, nostrifikace dokumentů ze zemí třetího světa, kam spadají Spojené státy americké, Indie, Austrálie a vůbec všechny země mimo EU, navíc vyžaduje apostilu. Apostila, v mém případě zlatá nálepka, je doložka, jež se připojuje za oficiální listiny a dokumenty, která prokazuje ověření podpisu a otisku razítka na certifikátu za účelem jejího použití v zahraničí.

K získání apostily je třeba kontaktovat státního zástupce země, v níž byl certifikát vydaný, zjistit požadavky k vystavení apostily a poslat je spolu s žádostí na jejich adresu, z níž vám pak domů přijde dokument pro MPO. V mém případě bylo třeba poslat průvodní dopis uvádějící důvody proč apostilu potřebuju, vystavit šek na 6 dolarů a přinést originál certifikátu a ofrankovanou obálku se zpáteční adresou. Požádala jsem o pomoc školuv USA, která mi certifikát vystavila, poslala jim průvodní dopis a o měsíc později mi ve schránce přistála zlatá apostila na původním certifikátu. Uznávám, že nebýt moje škola tak vstřícná, byl by to komplikovaný proces řešení z ČR, zejména ta část s šekem, ale všechno jde, když se chce.

Třetí kategorie, země třetího světa, jako třeba Thajsko, vyžadují kromě apostily ještě superlegalizaci a to je tak velká hromada administrativní práce a dokumentace, že se vyplatí udělat si kurz znova v Čechách. Země spadající do sekce superlegalizace jsou k nalezení na stránkách ministerstva spravedlnosti.

Pro všechny kategorie platí, že certifikát musí obsahovat minimálně 150 hodinovou dotaci nebo datově adekvátní rozsah kurzu, místo a datum vydání a do češtiny přeložený popis obsahu kurzu, jenž je blízký požadavkům uvedeným v předpisu 176/2009 sbírky našich zákonů.

Pro bližší informace můžete kontaktovat paní Plškovou na čísle 224 853 030, která vám mimo jiné potvrdí, že kontroly legálních oprávnění vést lekce jógy nejsou mýtus.

O možnostech kurzů k získání licence učitele jógy v České republice pojednává další článek.

 

Komentáře (2)