Jóga srdcem – představení a recenze jógového studia Akasha

Akasha s doslovem jóga srdcem je sympatické studio, kde najdete lekce tradiční ashtangy, experimentální vinyasy, dětské jógy, akro jógy, meditací a Feldenkreisovy metody, další informace najdete v profilu studia.

Akasha sídlí na rohu jednoho letenského bloku naproti parku a těší se tichu pod úrovní chodníku. Není tam recepce – zatím, v plánu ale je, až přijde správný čas. Jak asi bude vypadat, aby ladila s interiérem, kde místo sedaček stojí na sobě vždy pár palet a na nich se rozkošnicky povalují barevné polštáře?

Možná víte, že Akashu před lety založila Běla, ale když se administrativa a starost o chod studia staly hlavní náplní jejích dní, předala ji dál a věnuje se učení jógy a své vlastní praxi.

Současné majitelky, Veronika a Alice, studio přestěhovaly o dům dál a o práci se dělí, aby se vzájemně podpořily v nadšení a motivaci, protože ve dvou se to vždycky lépe táhne. Udržovat a živit jogové studio je dřina, i když krásná dřina. Je to servis lidem, protože na nich fungování studia stojí. Někomu vyhovují lekce ráno, jinému večer, pak jsou tu víkendáři, kteří na sebe v týdnu nemají čas, a tak tu neplatí 8 hodinová pracovní doba a sobota na chatě už od pátku až do neděle.

Lekce a kurzy se řídí poptávkou, aktuálními trendy a hostujícími lektory. Přihlásíte-li se k odběru, budou Vám do mailu chodit pravidelné informace o pořádaných akcích. Přijdete-li osobně, najdete je přehledně křídou vypsané na tabuli u vchodu.

Sály jsou v Akashe dva. Jeden velký, kam se pohodlně vejde tak 16 lidí a jeden malý, ideální pro 3 až 5 jogínů. V kuchyňce je k dispozici čaj několika druhů a pravá pražská kohoutková voda. Na záchod nebo do sprchy najdete cestu snadno a šatny tu jsou prostorné a oddělené. V hlavním sále je příjemná prkenná podlaha a v rohu celá řada pomůcek včetně neklouzavých šedých podložek a dek zemských barev.

V rozmezí dvou týdnů jsem v Akashe byla na dvou lekcích, abych zjistila, jak se cvičí v nebi. Význam slova Akasha je totiž v některých indických jazycích vnímám jako to modré nad námi. Hinduismus ho považuje za éter, jeden z pěti elementů a základ veškerého hmotného světa.

První lekce, experimentální vinyasy s Veronikou, je jeden z kurzů, které Akasha nabízí s možností přidat se jako “drop in” (v rozvrhu jsou tyto lekce značené jako K/O) Začíná v 17.45 a končí krátce před půl osmou. Veronika je taková víla milá a její projev upřímný a nevtíravý. Studuje jógovou terapii a její principy uplatňuje při instruování do pozic. S překvapením jsem tak zjistila, že přední pata nemusí v pomyslné lince protínat střed zadního chodidla, pokud to boky nedovolují. V rámci lekce jsme si hráli s dechem, vodili ho tělem a nechávali plout. Sekvence ásan byly zajímavé a na to, jak křehce Veronika působí, je silná jako silnice. Z vrány s úsměvem přeskočí do chaturangy a třikrát to zopakuje. Často používá jedno nezvyklé slovo a jsem si jistá, že jestli na její lekci půjdete, sami přijdete na to, které slovo to je.

Druhá z lekcí byla Ashtanga s názvem cesta do Mysore + jogová dílna s Alicí. Alici znám z lekcí Ashtangy u Lenky Kýrové, kam jsme obě docházely několik let, ale tohle bylo první setkání s ní v roli lektorky. Má uvážlivý projev, působí velmi důvěryhodně, a když se usmívá tak i přístupně a hravě. První část byla jógová dílna věnovaná balancím na rukou a posílení středu. Sešly jsme se v malém počtu, což bylo pro dílnu i následný Mysore vynikající komorní prostředí s prostorem pro individuální přístup. Alice do programu zapojila cvičení ve trojici, které si přinesla z akro jógového semináře. Skvěle nás to spojilo a naladilo na hraní si s hranicemi svého těla. Dvě hodiny utekly jako voda, ale nevypařily se jako pára nad hrncem. Jediné nepohodlí jsem pocítila v úvodu, kdy jsem podle instrukcí postupovala v rytmu svého dechu a zdržovala ostatní. Ani jsem nevěděla, že mám tak dlouhý dech.

Ze savasany nás Alice probouzela něčím jako zvonkohrou, ale byla jsem tak pohodlně zatoulaná do sebe, že jsem se zapomněla zeptat, co to bylo. Budu muset zajít znova. Středeční Cesta do Mysore v Akashe na zimu končí, ale na podobnou Mysore lekci můžete zajít v pátek od 7 do 8:30 ráno.

4 otázky pro Veroniku

Jakou jógu praktikujete?

Z hlediska širšího konceptu jógy jako „způsobu života“ či „životní cesty“, jak se dnes říká, se snažím praktikovat fyzické i mentální cvičení, které mi dočasně dovoluje zakusit, jaké to je mít klidnější a jasnější mysl a jaké to je žít ne v roztržité chaotické realitě, ale ve větší harmonii a souladu. Udržet toto vyladění „hlavy“ se mi ale nedaří po celý čas a bůhví jestli se mi podaří přejít trochu dál. V několika posledních letech se moje ásanová praxe orientuje na rozvíjení základního principu vinyasy zdůrazňující spojení dechu a pohybu. Věřím, že tento aspekt umožňuje nejenom plynulý přechod od čistě materialistického „dělání“ pozic k dechovému rozměru praxe, ale také v dynamičnosti nacházet stálost, ve stabilitě naopak najít dynamiku (třeba pohybu dechu tělem).

Osobnosti, kterých si v jógové tradici vážíte?

Respekt patří všem učitelům, u kterých jsem měla možnost studovat. V rámci jednoho čerstvě dokončeného jógového studijního programu musím zmínit práci Ganeshe Mohana a jeho rodiny. Vážím si jich pro upřímnou snahu zbavit jógu matoucího esoterického hávu a tím ji ukázat v autentičtějším kontextu. V jejich interpretaci mi dává jóga smysl jako pragmatická disciplína se skvělými nástroji, jak zvládnout každodenní život s klidem a radostí. Fascinuje mě, jak jsou různé jógové techniky založené na hlubokých znalostech těla a mysli a kterak mají až překvapivě jednoduché logické důvody. Moc se mi nelíbí některé tendence objevující se v jógovém světě, které jógu a její techniky dezinterpretují a mystizují.

Gró vašeho přístupu k jógovému učení a co u vás ve studiu můžou klienti očekávat?

Lekce se snažím tematizovat způsobem, který pracuje s nasměrováním pozornosti do různých oblastí – od pozornosti k tělu a jeho částem přes dech až po to, co se nám to vlastně honí hlavou při cvičení. Z hlediska práce s tělem se snažím ctít „méně je více“, přesto si občas se studenty na lekci „zařádíme“ a děláme méně obvyklé. Jinak doufám, že lekce ukazují studentům široké možnosti jógového cvičení a jeho různorodé blahodárné psychosomatické efekty.

Asteya – co to je?

Asteya jako princip „nekradení“ není v základu ničím specificky jógovým. Jako etické pravidlo se vyskytuje i v jiných náboženských a filosofických systémech. Podstata této jamy překračuje akt přivlastňování si cizích věcí (to hmotných či nehmotných). Jde o to, co krádež podněcuje – tedy o touhu, která vyjadřuje naší nekompletnost, necelistvost, nenaplněnost. V Jógasútrách Patandžali píše o situaci, kdy se nám podaří dostát principu asteya a zkrotit touhu ponoukající nás k vlastnění toho, co není naše – tehdy k nám začnou proudit všechny klenoty a všechno bohatství. Myslím, že zlato a diamanty na mysli neměl : )

 

 

Komentáře (0)