Pouť srdce – Gangotri – k prameni Matky Gangy

Od Jamuny ke Ganze

Poté co jsme navštívili a poctili pramen matky Jamuny – Jamunotri, pokračuje pouť srdce Chardham k pramenu božské Gangy. Z logistického hlediska to není až takový problém, protože ve vesnici Karšali se dá jednoduše pronajmout taxík – jeep, který vás přes Barkot a “Varanásí severu” Uttar Káší převeze až do vesnice Gangotri, která se nachází ca 3000 metrů nad mořem. Z hlediska pouti srdce – růstu naší osobnosti – se však vnitřní cesta stává náročnější, tím jak Matka Ganga testuje naši víru, odhodlání a schopnost podstoupit určitá nepohodlí za dosažením vyšších životních cílů.

I z tohoto důvodu je pravdou, že čím více milosti a lásky člověk obdržel v Jamunotri, tím více a snadněji bude schopen překonávat překážky na své pouti k pramenu Matky Gangy – Gangotri. Pojďme tedy společně vzdát úctu Božské Matce Ganze její pranáma mantrou a poté se vydejme vstříc k jejímu pramenu (byť v teple a bezpečí svých “domovů”) alespoň ve svých myslích, prostřednictvím této mé psané prezentace a moderního výdobytku počítačových technologií a internetové komunikace.

Ganga mantra

sadyah pataka-samhantri sadhyo duhkha-vinashini

sukhada mokshada ganga gangaiva parama gatih

Ó Gango, ty okamžitě ničíš všechny hříchy a utrpení člověka, který se ti odevzdá. Takové duši daruješ konečné štěstí a svrchované osvobození, protože ty samotná jsi absolutním útočištěm a konečným cílem.

Uttarkáší – Varanásí severu a vesnice Gangotri

Takže drazí přátelé, cesta jeepem do vesnice Gangotri se dá zvládnout za den s příjezdem ještě před soumrakem, pokud tedy vyjedete velmi brzy ráno a nebudete se příliš často a příliš dlouze zastavovat. Většina poutníků však volí noc na půli cesty v Uttarkáší a to nejen proto, že si celodenní jízdu autem pohodlně rozloží do dvou dnů, což také přináší výhodu příjezdu do vesnice Gangotri v brzké odpoledne, ale hlavně jim to umožňuje návštěvu a prohlídku tohoto svatého města.

Uttarkáší je významné poutní místo zasvěcené Pánu Šivovi a Ganze. Podobně jako slavné a starodávné Varanásí je o Ganze a Šivovi, i toto svaté město má tisíciletou tradici s několika důležitými chrámy, přičemž Templ Šivy Višwanátha je nejvýznamnější. V tomto chrámu se jako rarita nachází pradávný originální trojzubec – zbraň – Pána Šivy, který je přes tři metry dlouhý.

Pokud tedy vyjedeme brzy ráno z Karšalí a řidič bude ve formě, je velmi pravděpodobné, že obědvat budeme moci již v Uttarkáší. Rychle se ubytujeme na jednu noc, trochu odpočneme po obědě a kolem 15.00 vyrazíme na obchůzku města. První naše kroky zamíří k starému hlavnímu ghátu (schodišti) ke Ganze, kde proběhne setkání (daršan), meditace a posvátná koupel, načež se vydáme navštívit výše zmíněné chrámy. Jdeme pomalu, povídáme si příběhy o Šivovi a Ganze spojené s těmito místy, vše procítíme a uctíme a tímto způsobem nás místní lidé, zpěvy poutníků v chrámech, rituály uctívaní a hlavně všeprostupující silná energie těchto míst vtáhne do svých vnitřních božských sfér.

To je tedy přinejmenším naše pokorná touha a přání, vše samozřejmě záleží na moci, která není v našich rukou. Západ slunce, večeře, případně ještě meditace u Gangy a honem na kutě – s velkou vděčností a úctou jdeme spát s očekáváním zítřejšího dobrodružství na cestě výše a dále do hor k prameni svaté řeky Gangy.

Ráno po snídani v klidu vyjedeme a odpoledne se již ocitneme v překrásné vesnici Gangotri, kde kromě mnoho ubytovacích možností, restaurací, občerstvení a několika ášramů nalezneme překrásný bílý chrám Matky Gangy, která silně a mocně proudí nezadržitelným tokem své chladivé svaté vody skrze vesnici. Jak víme Ganga má v Himalájích několik ramen a zde toto nejhlavnější rameno řeky nese jméno Bhagirathi Ganga, podle krále Maharádže Bhagirathiho, který svojí touhou a askezí přivedl Gangu z nebeských planet na naši Zem.

Pán Šiva je zde přítomen v podobě obrovského lingamu, který je samoprojeven vlastní silou v korytu řeky přímo uprostřed vesnice. Tento lingam je většinu času zcela pod vodou mocné Gangy a tímto skryt lidskému oku, ale jindy (na konci sezóny) když je proud řeky slabý můžeme jej milostivě vidět, jak vystupuje nad hladinu a žehná všemu živému i neživému.

Je to úžasný pohled a mimořádný zážitek – vnímat Boha a Bohyni – Šivu (lingam) a Šakti (ganga) v této jejich vesmírné zábavě absolutního spojení. Vesnice je obklopena z obou stran příkrými horskými stěnami a na severní straně proti proudu řeky se nám za jasného počasí otevírá dech beroucí panorama místních himalájských vrcholů. Tyto vrcholy velké Himaláje patří do tzv. Gangotri group a taky se jim říká “Bhagirathi peaks”, podle jména řeky Gangy. Patří k nim především Shivlink (6543), Thalay Sagar (6904) a Meru (6660). Tito mocní velikáni a svaté hory přirozeně a láskyplně dominují ledovci Gangotri a ochraňují tak svaté místo Gomukh (4300) což je místo, které dále potáhne naše srdce, místo jenž je cílem naší poutní cesty – pramen řeky Gangy.

Trek k pramenu Gangy – Gomukh a Tapovan

Ve vesnici vezmeme dva dny na odpočinek, přípravu a aklimatizaci a také k vyřízení povolení na trek k prameni, který se nachází ca 19 km od vesnice. Samotná vesnice je velmi kouzelná a tyto dny můžeme relaxovat, meditovat, cvičit, vyrážet na krátké výlety do strmých kopců okolních lesů a rovněž se účastnit bohatého programu chrámového uctívání a rituálů doprovázeného zpěvem manter a bhadžanů místních sádhuů, kněží a poutníků. Když jsme připraveni, zvolíme si příznivý den a před svítáním vyrážíme na nejkrásnější a nejmocnější trek našeho života. Poutní cestu k pramenu Matky Gangy. Zde můžete zhlednout krátké video z cesty.

Devatenáctikilometrový trek je opravdový zážitek jak pro milovníky přírody a vysokohorské turisty, tak pro lidi s vnitřním hledáním vyšší podstaty lidského života. Když je člověk obojím, což většina otevřených a hledajících duší je, naskýtá se vskutku zážitek mimořádný. Vzhledem k převýšení ca 1300 metrů na 19 km není tento trek nijak příliš fyzicky náročný a zvládne ho každý člověk, muž či žena s průměrným zdravím a fyzickou kondicí. Zvláště pak máme-li tu možnost v posledním táboře Bhodžbhasa čtyři km před cílem přenocovat a pouť dokončit druhého dne, pokud by nám došli síly či odhodlání.

Skuteční dobrodruzi se nejen mohou vykoupat v doslova ledové vodě přímo v místě, kde se Ganga poprvé zjevuje lidskému oku z pod ledovce Gangotri (Gomukh 4300), ale mohou pokračovat ve stoupání dále na Tapovan (les odříkání), kde ve výšce 4500 metrů nad mořem nabízí místní sádhuové “ubytování a občerstvení” ve svých jeskynních ášramech. Tito svatí muži tu pobývají za účelem askeze a seberealizace po celou sezónu od dubna do listopadu a říká se, že několik mimořádných mystiků tu žije trvale i přes zimní období, kdy je toto místo ledem a sněhem odříznuto od veškeré civilizace po dobu ca šesti měsíců.

Gomukh – kraví tlama a zázrak pro který žijeme

Místo, kde Ganga vychází z pod ledovce se nazývá Gomukh, neboli kraví tlama, protože otvor v ledovci z dálky opravdu připomíná otevřenou kraví tlamu. Když vezmeme v úvahu ezoterické ontologické postavení krávy a Gangy v staroindické kultuře, není toto spojení samozřejmě náhodné. Jak kráva, tak Ganga jsou tradičně považovány za Matky lidstva – energetická média, skrze která proudí boží milost dolů k človíčkovi a jeho životu na planetě Zemi. Celá naše planeta (Bhúmi) je rovněž onou Matkou a není bez povšimnutí, že ve védských božských zábavách na sebe bere právě podobu krávy. Samozřejmě, že to je jedna jediná energie, Boží Síla, která se projevuje rozmanitými způsoby. Zajisté není jednoduché tyto pravdy pochopit a ještě těžší je bude realizovat a v pravdě žít.

Pro mysl člověka západní civilizace, jenž je formována a programována moderním vzděláváním a světonázorem, je to vskutku takřka nemožným a neproveditelným úkolem. Slovo takřka v předcházející větě dává naději, která se rovná zázraku a tato možnost vyživuje všechna upřímná lidská srdce této planety inspirací, odhodláním a vírou, že zázraky se opravdu dějí těm, kteří jsou připravení. Ano zázraky se dějí a člověk nikdy nepřestane věřit a doufat v lepší životy naplněné světlem, láskou a pochopením. Mír a harmonie spojí naše srdce a vzájemná tolerance a pochopení způsobí, že zázraky se stanou naším každodenním chlebem.

I v dnešní takzvaně těžké době existuje mnoho lidí, kteří díky své realizaci, úsilí a vůli jedí tento “zázračný chléb” denně a také jej s láskou nabízí ke sdílení všem bytostem, s kterými se na své životní pouti setkají. Tyto zázraky však nejsou zadarmo, jako nic v tomto hmotném světě – je nutné je dokázat přijmout a toto umění je platidlem za zázračný lék. Platidlem není nic jiné než upřímná touha našeho srdce a věřte mi, ačkoliv to zní jednoduše a lacině, opak je pravdou. Upřímná touha duše je vzácnější než hromady diamantů, šperků a zlatých mincí – vzácnější než veškeré poklady tohoto světa.

Upřímná touha a božská síla

Je to iluze materiálního života, za kterou se slepě ženeme, věčně nespokojeni, neuvědomujíc si, že lidský život samotný je velmi vzácnou příležitostí, skutečnou štěstěnou. O to hroznější je naše neštěstí v tomto štěstí (lidský život), že v síti naší nevědomosti a iluze promarňujeme onu zlatou příležitost k sebepoznání a dokonalosti, neboť nejsme schopni v naších srdcích naleznout a uchopit onu božskou sílu – upřímnou touhu – jenž je začátkem všeho příznivého.

Nic nám nepomůže mentální afirmace či psychologická cvičení, ani hledání definicí ve světových naučných slovnících. Co to je, co to znamená upřímná touha? Jak poznám, že mé srdce je upřímné? Vždyť síla sebeklamu je tak mocná, ego tvrdší než diamant a strach z pravdy tak silný, že si nedokážu připustit, že bych mohl být po celý svůj současný život upřímně neupřímný a tak setrvávat v temnotě. A zřejmě právě tato nevědomost a sebeklam bude příčinou mého současného neklidu, nespokojenosti a neštěstí. Pokud je upřímnost srdce předpokladem růstu ke světlu, klidu, lásce a harmonii… musí být božskou silou a ne obyčejným aspektem lidského charakteru – vlastností náležící naší mentální a psychologické oblasti lidského života. A pokud jsem toto své skryté bohatství v sobě doposud v tomto životě neprobudil a nezakusil, jak tedy mohu s čímkoliv srovnávat nebo objektivně posoudit zda jsem či nejsem upřímný?

Staroindická védská moudrost praví, že tato upřímnost srdce (v sanskrtu Šradhá) je božskou silou a semínkem čisté duchovní lásky, která se nachází v srdci každé lidské bytosti. Jenom vyšší moc a přízeň obecně nazývaná silou SAT může toto semínko aktivovat. Jakým způsobem se v člověku tato síla probouzí, se liší od případu k případu, protože Absolutní Moc – Sat není ničím a nikým podmíněna. Přesto společným základem a jmenovatelem je vyvinutí našeho vlastního úsilí směrem k této vyšší božské podstatě a přízni. Je řečeno, že Bůh (SAT) jako Naddudše sídlí v srdcích všech a je svědkem a schvalovatelem všeho co činíme na úrovních těla, slova i mysli. Nejenže postřehne jakýkoliv krok, který k Němu učiníme, ale zcela jistě bude mnohonásobně tyto kroky opětovat. Proto správné cvičení (yoga) a disciplína (vairagya) je klíčem k našemu úspěchu.

Pouť k prameni Matky Gangy vyjevuje upřímné duši tuto božskou pravdu o upřímné touze srdce, o víře a odhodlání. Na začátku jsem psal, že tato pouť bude náročnější a to především ve smyslu vnitřního hledání. Ne že by 19 kilometrů s převýšením 1300 metrů tam a 4 km zpátky k posteli do tábora Bhodžbása a druhého dne 15 km zpět do vesnice Gangotri bylo fyzicky nenáročné, ale ve srovnání s tím co můžeme zažít, překonat a dosáhnout v hloubi našich srdcí je to opravdu zanedbatelné.

Ganga jako životní síla, víra a odhodlání

Ganga reprezentuje životní sílu, prána šakti. Mnozí jogíni a spiritualisté ji považují za kanál Pingala jiní za Sušumnu. V obou případech je Ganga propojením obrovské božské energie, která je zapotřebí k rozvinutí silné víry a odhodlání, jež obratem potřebujeme k tomu, abychom mohli žít svůj život důstojně a úspěšně. To je důvod proč po tisíciletí všichni svatí muži, mudrci, asketové a jogíni vykonávali svou sádhanu (denní cvičení) na březích řeky Gangy.

Tady nacházeli útočiště, tady přijímali od matky Gangy duchovní sílu, aby se mohli věnovat své askezi, meditacím a rozličným cvičením těla, mysli a duše. Tato duchovní síla jim nejen pomáhala překonávat všechny překážky na cestě seberealizace, ale v pravdě denně probouzela, aktivovala a posilovala jejich Šradhá – upřímnou touhu srdce, jenž je celoživotní kultivací – neustálým dlouhodobým procesem a jediným platidlem na tržišti Božské Lásky.

Je to právě Bohyně Ganga, milostivá Matka, která často aktivuje a probouzí toto semínko vedoucí k veškeré dokonalosti lidského života – Božské Lásce. Její voda zavlaží toto semínko, které okamžitě začne klíčit. Proto je první pohled na řeku nebo posvátná koupel poutníka často doprovázena extatickými pocity spontánní radosti a blaženosti. Meditace a cvičení na březích této Božské řeky pak přináší své plody mnohem rychleji a mocněji než stejné aktivity vykonané kdekoliv jinde.

Stejně jako na začátku pojďme tedy nyní i na závěr společně uctít slávu Matky Gangy těmito následujícími slovy z Brahma Vaivarta Purány:

Šrí Ganga déví má bílou barvu pleti jako čampakové květy. Její božské tělo zdobí bílý šat a ornamenty z drahokamů. Milióny měsíců září svojí lunární silou na tuto Bohyni, jejíž forma je věčně mladistvá a její lotosová tvář skýtá věčný nebeský úsměv. Ona je milovanou Pána Višnua a je věčně obdařena veškerou štěstěnou. Odstraňuje hříchy a utrpení každého a její božská chodidla udělují osvobození těm, kteří se Jí zcela odevzdají. Je schopna udělit takovému člověku lotosového nohy Pána Višnua a tudíž je známá jako Višnupádi.

 

Komentáře (0)