Pouť srdce: Rišikéš, hlavní město jógy

Další přirozenou bránou ke garwalské poutní cestě Char dhám je proslulé město a letovisko Rišikéš, hlavní město jógy. 

V podstatě vytváří společně s Haridwarem takovou dvojitou vstupní bránu do Himálaje, obě místa jsou od sebe vzdáleny něco málo přes dvacet kilometrů. Stejně jak v Haridwaru, tak i v Rišikéši platí stejná pravidla pro svatá místa, a sice zákonem podporovaný zákaz prodeje, nabízení, konzumace masa a alkoholu.

Město se nachází necelých 400 metrů nad mořem, a jakmile jím poutník projde ať už podél břehu majestátně dominantní řeky Gangy nebo po výše položené dopravní cestě začne postupné stoupání himálajským předhůřím zvaným Šiválik vstříc velehorám.

Rišikeš je známá svojí čistou, klidnou a spirituálně nabitou energií, která přitahovala světce, mudrce, askety a jogíny jak v dávné tak nedávné minulosti a pravda činí tak i dnes.

Tisíce vážných adeptů jógy z celého světa přijíždí po celý rok do Rišikéše, aby si tu v jednom z nespočetně mnoha jógových ášramů, škol a institucí osvojili praxi jógového cvičení a meditace pro zvýšení kvality, zdraví a hodnoty svých životů. Jiní už pokročilí adepti si tu prohlubují svoji schopnost trénovat, učit a propagovat jógu systematickou výukou a vzděláváním, kterou pak později využijí ve svých rozličných domovských působištích.

Kromě jógy je tu velmi populární i tradiční ájurvéda se svými masážemi a očistnými terapiemi.

Rišikéš rovněž funguje jako skvělá základna a výchozí bod pro mnohé horolezecké a trekové expedice v této části Himálaje.

Dále se tu v posledních letech výrazně rozrostl rafting, paragliding, bungee jumping a jiné moderní adrenalinové sporty, které tu nacházejí velkou oblibu především u mladých bohatých Indů z nedalekého Dílí.

Historie a Božské zábavy

V prehistorické védské době Dváparajuze (podle védské kalkulace času ca před dvěma milióny lety) sem přišli Božské inkarnace, královští bratři Ráma a Lakšmana, aby tu vykonali pokání a askezi jako odčinění za zabití démona Rávany, který náležel svojí kastou k brahmánské třídě. Jedna část města, která je pro poutníky, turisty a jogíny energeticky a spirituálně nejzajímavější, se jmenuje Lakšman Jhula (výslovnost džula) právě podle prince Lakšmana, který v tomto místě vytvořil most přes Gangu z provazů a lián.

Na stejném místě dnes stojí visutý most z ocelových lan postaven v 30. letech minulého století. Mnohem později a to v 90. letech byl postaven o dva kilometry dál po proudu řeky druhý most nazvaný Rám jhula. Džula znamená houpačka, přeneseně tedy houpavý most. Kromě faktu že jména mostu také označují i celé oblasti v jejich okolí, Ram Jhula a Laksman Jhula nám denně připomínají zábavy těchto božských bratrů popsané v rozsáhlém staroindickém eposu Rámájana. Uctívání Pána Rámy, Jeho ctnostné manželky Síty, chrabrého a věrného bratra Lakšmana jakož i oddaného mystického opičáka Hanumána je v Rišikéši zasvěceno mnoho místních chrámů, jak těch starobylých, tak i těch současných.

Dále je řečeno, že také Bůh ohně Agnideva přijal útočiště v Rišikeši pro svou askezi, aby anuloval prokletí Pána Šivy, který se na něj rozhněval, poté co ho Agni vyprovokoval k zbytečnému boji.

Zajímavý je rovněž příběh Raibhya Rišiho díky němuž nese toto město své jméno Rišikeš. Raibhya Riši byl mudrc který tu vykonával svoji askezi společně se svým synem. Mudrc měl pro askety typické dlouhé do sebe spletené vlasy (džátu) a když se jedné noci vracel do své poustevny, syn si ho ve tmě a ze strachu spletl s divokým zvířetem a zabil ho. Když si uvědomil svůj tragický omyl, okamžitě učinil slib celoživotního pokání s touhou setkat se s Bohem a požádat Jej o navrácení života svému otci.

Po dlouhé askezi se mu zjevil Pán Višnu Hršikeša, (iša – pán, vládce / hršika – smysly), aby vyhověl jeho žádosti a přivedl mu zpět jeho otce Raibhyu. Od té doby jak otec, tak syn zasvětili celé své životy zkoumání mystéria smrti a osvobození se z koloběhu samsáry. Je řečeno, že když mudrc Raibhya na konci svého života dosáhl osvobození (mokša) a opustil hmotnou sféru bytí.

Jeho dlouhé spletené vlasy splynuly s okolními lesy a bohatou zelenou vegetací ve stráních kolem řeky Gangy aby tímto způsobem (skrze médium svých vlasů ve formě přírody) mohl mudrc prokazovat svou přízeň, milost a požehnání i všem těm, kteří na toto místo přijdou v budoucnu, aby zde rovněž usilovali o dokonalost svých životů.

Proto jak jméno Pána Višnua (Hršikeša) tak mudre (Riši). Jeho příběh a vlasy dali podnět a příčinu k pojmenování svatého města jménem Rišikeš.

Swami Šivananda a jeho láska ke Ganze a Rišikeši

Nejslavnějším a nejznámějším duchovním mistrem, védským učencem a učitelem jógy z Rišikeše minulého století je zajisté Swami Šivananda Saraswatí. Již v roce 1936 založil v oblasti Muniki-reti , Ram jhula, ašram a společnost Divine Life Society (Společnost božského žití), která se postupně rozrůstala a dále expandovala skrze jeho žáky jak v Rišikéši tak po celém světě.

Je to díky této nanejvýš ohromující světelné bytosti a božskému mistrovi, že se Rišikeši dnes přezdívá světové hlavní město jógy. Doporučuji přečíst článek věnovaný jeho osobě, který naleznete rovněž na těchto stránkách. Swami Šivananda má můj velký obdiv a úctu a na jeho počest tu následovně vkládám překlad jeho chvalozpěvu Matky Gangy, z kterého je více než patrná jeho připoutanost a ryzí láska k Božské Matce.

“Ganga Mayi“ je energetickou podobou Pána Višnua. Pohled na ni povznáší a stimuluje duši. Věčně protéká horskými údolími a tak neustále žije po boku své mladší sestry Parvatí, druhé dcery Himavána. Jak vznešená a majestátní je Ganga deví, když vstupuje do údolí Hršikeše. Má modrou barvu stejně jako oceán. Její vody jsou průzračně čisté a sladké, v měděných nádobách si ji poutníci odnášejí široko daleko do vzdálených míst indické pláně.

Když pohlédneš na Gangu v Hršikeši okamžitě to povznese tvého ducha. Sedět několik chvil v tichosti na skalnatém břehu Matky Gangy je velkým požehnáním. Co teprve pak zůstat několik měsíců v Hršikeši na břehu Gangy a vykonávat tu svoji denní sadhanu, meditaci, sliby a odříkání? To je zajisté mocný spirituální počin, jenž transportuje upřímného aspiranta do sídla Pána Hariho.”

Maharaši, Beatles a princ Charles

Další významnou osobností moderních jógových dějin je Mahariši Maheš Yogi a jeho proces transcendentální meditace, jenž oslovil a přitáhl do Rišikeše i slavnou hudební skupinu Beatles, která tu v únoru 1968 podstoupila kurz jógy a meditace.

Kromě členů skupiny Beatles se s TM (transcendental meditation) v Maharišiho rišikešském ašramu seznámili i další celebrity (tehdejší nebo pozdější) jako např Donovan, Mia Farow, David Lynch, Mike Love, The Beach Boys. Beatles během svého pobytu v Maharišiho Ašramu zkomponovali asi padesát písní a některé z nich se objevili na desce White Album. Nejznámější je asi píseň Johna Lennona ” The Happy Rishikesh Song”.

Britský princ Charles navštívil Rišikeš v roce 2013 a zúčastnil se večerního Arati uctívání Gangy se zpěvem manter a nabízení obětin v Parmarth Niketana Ašramu, kde tato ceremonie probíhá každý večer při západu slunce ve společnosti mnoha gurukulců, mladých mnichů, studentů Ašramu.

Princ Charles vzal rovněž účast ve speciálním obřadu obětního ohně “Havan jagna”, kterou Ašram velkolepě provedl na podporu světového míru. Při této příležitosti princ slavnostně pronesl následující prohlášení: “Nepřestávám žasnout nad tímto osobním zážitkem, jednoduše sedět tiše na břehu této starodávné řeky a nechat ji působit na své nitro. Nastal ten pravý čas pro mě a doufám, že i pro celé lidstvo, kdy je zapotřebí znovuobjevit a ustanovit naše spojení s Matkou přírodou.”

Kéž by tato zajisté vznešená princova slova vstoupila do srdcí všech politických vůdců, jakož i lídrů světové ekonomické elity. Pak by pro život na této planetě existovala určitá naděje na mír, harmonii a lásku, jež všichni bez rozdílu tolik potřebujeme. Pojďme si to tedy na závěr společně alespoň na chvíli představit.

 

 

 

Komentáře (0)