Sádhu z lesů

/část první/

Rám* Rám* Rám* Rám* Rám* Rám* Rám* Rám* Rám*

Je příjemný teplý večer. Sedíme u svého sladkého čaje a pozorujeme prodlužující se stíny a barvy zapadajícího slunce. Jeden druhého vnímáme jako siluety v posledním světle dne. Jsme v ašrámu v Kančí poblíž města Haldvani v severní Indii.

Rozhovor je tichý – ticho často sděluje více než slova. Mluvíme o svých zkušenostech a mnozí znovu vypráví příběhy o Ním Karóli Bábovi (Mahárádžovi nebo prostě Bábovi), jak  přišel do našich životů, jak se změnily působením jeho, jaké to dobré samskáry nám dovolily být v přítomnosti takového světce.

Každé nové příběhy o něm jsou jako pozvání vstoupit hlouběji do mystéria. Pro nás zosobňuje osvícení, Boha, Rámu, Hanumána, Kršnu, Šivu, zosobněný soucit, milovaného a moudrého dědečka. V Indii se říká, že Bůh je jako santálový strom a guruové jsou jeho větry, které roznášejí jeho vůni do prostoru.

V lednu 1962 chtěl Babádží opustit Allahábád na pár týdnů, aby navštívil některá důležitá poutní místa – Dwáraku, Raméšwar, Džaganath Puri aj. Jeden z jeho žáků, Tukarám s rodinou, se připojil k němu. Když dojeli do Dwáraky, příštího dne navštívili Kršnův chrám.   Hlavní kněz Kršnova chrámu ukázal na Ním Karóli Bábu: “Tento Bába s přikrývkou kolem těla tu už žije několik let.” Babádží zůstal tichý, když kněz hovořil.

“To bylo poprvé,” vypráví Tukarám, “kdy jsem o něm slyšel, že současně žije na dvou místech, v Allahabádu, kde jsme s ním už byli několik let, ale i v Dwárace”. Několik týdnů po Mahárádžího mahásamádhi (smrti) navštívil neznámý cizinec Hanumánův chrám v Lákhnau. Zeptal se pudžárího (kněze) v chrámu na růženec, který měl kolem krku.

Ten mu odpověděl, že je ze dřeva posvátného keře tulsí a že mu ho daroval Ním Karóli Bába. Cizinec mu řekl, že ho zná a že si o něm myslí, že je velkým Mahátmou. Později požádal, jestli si může prohlédnout celý ášram. Pudžárí mu také ukázal místnost, která byla udržována pro Maharádžího.

Cizinec ukázal na urnu, která spočívala na lůžku. Pudžárí si uvědomil, že tento cizinec asi nic neví o jeho mahásamádhi (smrti). Řekl mu, že urna obsahuje popel z Mahárádžího kremace. Cizinec byl šokován, nevěřil tomu, co slyší. Před několika dny potkal Ním Karóli Bábu v Amarnáthu (poutní místo v Kašmíru).

Mahárádží byl oblečen do jednoduchého dhóti a plátěného saka, řekl, že zapomněl svou přikrývku v ášramu v Kaňčí. Dále řekl, že ášramy se staly pro něho vězením a že způsobily určitou připoutanost.

Proto je musel opustit a už se tam nevrátí. Bude žít v džungli, kde bude mít klid k meditaci a modlitbám.

 

Komentáře (0)