Jeden den ve svatém městě Varánasí
První příspěvek je O jednom dni ve Varánasí, následovat bude Cesta k pramenům Gangy, setkání se Sai Babou v roce 2005, následující čtenáře zavede do Fatehpur Sikry – místě, kde žil sufijský mistr Chisti a Akbar Veliký. Další budou zkušenosti z ašrámů Babajiho z Haidakhanu, Ramana Maharishiho z Arumachaly, Ram Dasse z Kanhangatu z Keraly, Návštěvy knihovny Palmových listů a další…
/část první/
Blíží se večer. Stmívá se. Jsem už na cestě kolem třiceti hodin. Včera kolem poledne jsem vyjížděl z Bombaje. Je 3. února. V Bombaji bylo teplé letní počasí. Tady je zataženo a občas poprchává. Už půl hodiny stojíme na nádraží v Allahabádu. Do Varánasí, kam směřuji, jsou to pouhé tři hodiny.
Někteří moji přátelé se vrátili z Indie a jejich zkušenosti nebyli zrovna tolik pozitivní a nadšení. Viděli především chudobu, bídu, špínu, čas a dobu středověku v zapadlých částech Indie.
Také tam nepotkali žádného gurua, svaté muže, jogíny, podle svých představ, kteří vykonávají něco zázračného. Sám jsem měl to štěstí, že jsem našel lidi, které jsem potkat měl a které jsem nevědomě hledal.
Bylo mi umožněno nahlédnout za oponu toho, co běžný turista nevidí......
Nádraží je přecpané lidmi. Vlaky, které odjíždějí, jsou tak přeplněné, že si to Evropan ani nedovede představit. Za měsíc končí Kumbha mela, poutníci přicházejí a odcházejí. Když jsme vjížděli vlakem do Allahabadu, v dálce byla vidět Prajága – Samgam, místo, kde se setkávají tři svaté řeky – Ganga, Jamuna a podzemní tok Sarasvatí.
Všude kolem jsou vidět stany všech velikostí a miliony poutníků. O novoluní, v přesně vypočítanou hodinu, podle postavení planet a hvězd, sestoupí tok božské energie, která vstoupí do vědomí těch, kteří jsou připraveni. To je ta skutečná koupel ve vodách vědomí božské Gangy.
Pomalu přichází soumrak a začíná pršet, oproti Bombaji je tu poměrně chladno. Většina cestujících už vystoupila a do Varánasí je vlak poloprázdný. Máme jen čtyři hodiny zpoždění. Na této trati Bombaj – Howrah /Kalkata/, bývá zpoždění mnohem větší. Kolem 20 hodiny vjíždíme konečně do Varánasí.
Svaté město Varánasí neboli také Benáres je věčné město, podle pověsti a starých hinduistických písem nepatří do světa lidí, ale je to město boha Šivy – nikdo neví, kdy bylo založeno. Ve starých písmech Puránách, které jsou staré několik tisíc let, se píše, že toto město stojí na levém břehu posvátné řeky Gangy od nepaměti. Po dva tisíce let bylo centrem vzdělanosti a umění.
Dříve se nazývalo Kashí – město světa. Je největším hinduistickým poutním centrem v severní Indii. Každého dne zde můžete potkat tisíce poutníků nejen z celé Indie, ale i návštěvníky, turisty z celého světa. Podle turistického průvodce má Varánasí přibližně kolem milionu obyvatel, ve skutečnosti jich zde však žije několik milionů.
Zvláště v dnešní dny sem přijíždí tisíce poutníků z Allahabadu. Také z blízkého budhistického Sarnátu, kde končí slavnosti, tu potkáte budhisty. Ulice jsou tak přecpané, že na křižovatkách jsou obrovské tlačenice aut, rikšů, cyklistů a chodců. Každý na sebe nějakým způsobem upozorňuje. Na ulicích je velký hluk. Je zajímavé, že ve městě je velmi málo dopravních nehod, i když tu v podstatě neexistují dopravní předpisy typu západních, vyspělých zemí. Jezdí se vlevo, to je snad jediný předpis, který všichni dodržují.
Je už tma, když vystupuji z vlaku, hledám jízdenku, kterou musím u východu z nádraží odevzdat. Už mě zahlédl řidič rikši, jde ke mně a nabízí mi své služby. Ze svých minulých návštěv vím, kolik stojí cesta do Godolie, centra starého města. Cena je asi 3-4 x nižší, než nabízí řidič. Po chvíli se dohodneme na ceně, přijatelné pro obě strany.
Za dvacet minut dojíždíme do centra starého města. Vibrace, vůně, zvuky, přenáší člověka tisíce let zpět. Jakoby se zastavil čas. Vše je stále stejné jako v dávné minulosti. Opouštím hlavní ulici a procházím úzkými uličkami, přes několik tržišť k malému hotýlku Trimurti Guest house. Tento hotýlek je zajímavý tím, že z jeho nejvyšších pater je vidět zlatou střechu nejvýznamnějšího benáreského chrámu, který je zasvěcen Pánu Vesmíru – Vishvanáthovi.
Do tohoto chrámu směřují kroky všech poutníků, sádhuů a návštěvníků. Každého dne, většinou po ránu, přicházejí stovky poutníků od nejbližšího ghátu, kde nejprve provedou očistnou koupel v Ganze, pak jdou do chrámu, kde za ně kněz provede posvátný obřad.
Komentáře (0)
10.08.2015 - 11:00
-
Reportáže a recenze
Pouť srdce – Gangotri – k prameni Matky Gangy Od Jamuny ke Ganze Poté co jsme navštívili a poctili pramen matky Jamuny – Jamunotri, pokračuje...
-
Blogy
Cesta do Himalájí Balíme. Zítra ráno odjíždíme směr Yamunotri, Himaláje. Vyndávám z krosny letní věci a ukládám je...
-
Blogy
Janki Chatti – Himaláj Do Janki Chatti jsme dorazili po čtvrté hodině odpolední. Městečko nás přivítalo deštěm. Bylo šero, jen...
-
Blogy
„The Beatles ashram“ Rishikesh Velice zvláštním až mystickým zážitkem byla pro mne návštěva Maharishi Mahesh Ashramu, obecně známého jako „The...
-
Blogy
Město Rishikesh „Jsme na místě – vystupovat!“ zavelel po cca 6 hodinách jízdy jediný muž v naší posádce, Dušan....
-
Blogy
Pouť srdce – Haridwar, brána k Bohu, brána ke změně vědomí Haridwar, jedno ze sedmi hlavních svatých měst Indie, tvoří přirozenou bránu do Garwahlské Himálaje. Hari znamená...
-
Blogy
Posvátné krávy v Indii Život v Indii se odehrává převážně na ulici a díky tomu se lehce můžete stát jeho součástí....
-
Blogy
Char Dham – Pouť srdce Poutní cesta do Garwalské Himálaje na čtyři významná svatá místa staroindické védské tradice se nazývá Char...
-
Blogy
Řeka Ganga v Rishikeshi Ganga pro mě není jen přenádherná řeka, je mým učitelem, mou matkou. Poprvé jsem se s ní...
-
Blogy
Sádhu z lesů (část druhá) Pudžárí byl ohromen tím, co mu cizinec řekl. Po chvíli se chtěl cizince optat na nějaké...
-
Blogy
Návrat do Indie Sedíme v taxi – směr Rishikesh. Dočkali jsme se. Indie v plné své kráse. Jede nás pět. Čtyři...
-
Blogy
Sádhu z lesů Je příjemný teplý večer. Sedíme u svého sladkého čaje a pozorujeme prodlužující se stíny a barvy...
-
Blogy
Cesta k pramenům Gangy (část třetí) Podél cesty, roste jedna zvláštní bylina, jmenuje se Himalájské tulasí. Byl jsem na ni upozorněn swámím...
-
Blogy
Cesta k pramenům Gangy (část druhá) Cesta do Gangótri z Rishikéše trvala asi 15 hodin. V pět ráno vyjíždíme. (pokračování 1. části)...
-
Blogy
Cesta k pramenům Gangy Po dvou letech jsem opět v Indii. Před několika hodinami jsme přiletěli z Frankfurtu přes Kuvajt...
-
Blogy
Fatehpur Sikri – Agbarovo město (pokračování) (Pokračování první části) Proto Akbar přestěhoval své hlavní sídlo do Sikri a postavil zde nové nádherné...
-
Blogy
Sádhu z lesů (část druhá) Pudžárí byl ohromen tím, co mu cizinec řekl. Po chvíli se chtěl cizince optat na nějaké...
-
Blogy
Sádhu z lesů Je příjemný teplý večer. Sedíme u svého sladkého čaje a pozorujeme prodlužující se stíny a barvy...
-
Blogy
Cesta k pramenům Gangy (část třetí) Podél cesty, roste jedna zvláštní bylina, jmenuje se Himalájské tulasí. Byl jsem na ni upozorněn swámím...
-
Blogy
Cesta k pramenům Gangy (část druhá) Cesta do Gangótri z Rishikéše trvala asi 15 hodin. V pět ráno vyjíždíme. (pokračování 1. části)...
-
Blogy
Cesta k pramenům Gangy Po dvou letech jsem opět v Indii. Před několika hodinami jsme přiletěli z Frankfurtu přes Kuvajt...
-
Blogy
Fatehpur Sikri – Agbarovo město (pokračování) (Pokračování první části) Proto Akbar přestěhoval své hlavní sídlo do Sikri a postavil zde nové nádherné...
-
Blogy
Fatehpur Sikri – Agbarovo město Mezi zajímavými památkami, místy, které jsou v popředí zájmu turistů, cestovatelů, ale i samotných domorodců, jsou...
-
Blogy
Jeden den ve svatém městě Varánasí (část druhá) (Pokračování první části) Druhý den brzy ráno vstávám a jdu k řece. Krámky, které lemují úzké...
Komentáře