Jeden den ve svatém městě Varánasí (část druhá)
Druhý den brzy ráno vstávám a jdu k řece. Krámky, které lemují úzké uličky, jsou zavřené, jen u čajoven posedávají v mlhavém ránu zkřehlí lidé. Všude je po včerejším dešti bahno, přes cestu leží krávy, kolem pobíhají špinaví, hladoví psi. U řeky je mlha, vlhko a bahno.
Jak mi uvidí pár Indů, ihned jdou ke mně a nabízejí různé služby – projížďku na lodi, masáže, prodej různých cetek a astrology. Jsou neodbytní. Pomalu kráčím směrem k Manikarnika ghátu, kde se spalují těla zemřelých. Svatá hindu písma potvrzují, že ten, kdo zemře v tomto městě, dosáhne úplného osvobození ze samsáry (koloběhu zrození a smrti). Zemřelí se spalují na dřevěných hranicích. Popel se pak rozhodí do Gangy. Ráno tu už hoří několik hranic.
Přepadá mě zvláštní pocit, když se dívám do plamenů a cítím nasládlý pach, který roznáší kouř. V takovém okamžiku si člověk snadno uvědomí, jak nepodstatné jsou všechny “naše důležité” věci. Bráhmani oblečeni v bílém, odříkávají mantry a polévají tělo zemřelého ghím /přepuštěné máslo/, po chvilce jeden z nich zapaluje hranici.
Nedaleko stojí příbuzní. Nikdo nenaříká. Jsou slyšet jen recitované mantry a praskot ohně. Všichni věří, že duše zemřelého odchází do lepších oblastí Bytí. Pomalu se podle řeky vracím zpět k hlavnímu ghátu Dašashvamédha. Ze svého minulého pobytu v Benáresu vím, že poblíž tohoto ghátu je dům, kde žije pravnuk, slavného jogína Lahirihi Mahasáje. Procházím úzkými uličkami a vstupuji do malého krámku se starožitnostmi.
Starý usměvavý Ind mi ukazuje sošky bohů, kresby janter – magických obrazů, různé bronzové nádoby a říká cenu. Když se ho ptám na cestu k domu potomka Lahiriho Mahasáje, upozorňuje mi na další známá místa- na část města kde se narodil básník Kábír a kde je také jeho hrob, na chrám bohyně Durgy a Hanumána. Asi po deseti minutách nalézám ten správný dům. Na otevřených dveřích je staré kruhové klepadlo.
Nad vchodem je nějaký nápis v bengálštině. Procházím malou chodbou, na uzavřený dvorek, ve kterém je malý chrám. Uvnitř je obrovský lingam/symbol boha Šivy/ a před ním tři sochy, Lahiriho, jeho syna a vnuka. Všichni byli už za svého života uctíváni jako svatí muži. Lahiri Mahasája je především znám z knihy “Autobiografie jogína” od Paramahansy Jógánandy, která byla přeložena do téměř všech jazyků. Přichází stará žena a na otázku, jestli mohu mluvit s panem Lahirim odpovídá, že není přítomen a abych přišel zítra večer.
Když odcházím, u vchodu potkávám Američana Marka, který také přišel navštívit Lahiriho. Vracíme se společně křivolakými uličkami, směrem na hlavní tržiště. Mluvíme o svých zážitcích a místech, která jsme během svého pobytu navštívili a ještě chceme vidět. Zjišťuji, že většina cizinců, podobných zájmů, jaké mám já, navštěvuje převážně stejná místa a ašrámy – Tiruvamamalaj s ašrámem Rámana Maharishiho. Maduraj, Rámešvaram, Puri, Konarak, Puškár.
Po obědě si bereme rikšu a jedeme do chrámu Durgy, který je druhý nejstarší ve Varánasí. Před vchodem je několik lingamů. Jeden z nich obchází mladá dívka, položila na něj květinový věnec a polévá ho vodou z Gangy. Neslyšně odříkává svou prosbu, snad prosí, aby jí Šiva daroval dobrého manžela, jakého si přeje, snad prosí, aby úspěšně zakončila studium na místní univerzitě.
S kamarádem Markem vstupujeme do chrámu. Marek má s sebou indickou mandolínu. Začíná hrát a zpívat bhaján (chvalozpěv) na počest bohyně Durgy. Připojuji se k němu a také zpívám. Lidé, kteří jsou v chrámu, se otáčejí a jdou k nám. Přichází kněz a dává nám kolem krku květinové věnce. Už se chystá požádat o peníze, ale začínáme zpívat další bhaján.
Přicházejí k nám další lidé a zpívají s námi. Ještě musíme zazpívat několik dalších bhajánů. Kněz už zapomněl na peníze a ptá, odkud jsme. Kolem stojící Indové, dychtivě naslouchají hovoru.
Pomalu se stmívá. Pozoruji západ slunce nad Gangou, poutníky, místní lidi. Obraz je stále stejný jako před tisíci léty, jen “některé scény” jsou trochu jiné.
Zapadající slunce barví hladinu řeky do zlatova. Marek už dávno odešel. Ozývají se první zvuky večerních obřadů.
Pomalu končí jeden den ve městě boha Šivy, městě Světla Kashi, Varánasí …
Komentáře (0)
18.08.2015 - 09:51
-
Reportáže a recenze
Pouť srdce – Gangotri – k prameni Matky Gangy Od Jamuny ke Ganze Poté co jsme navštívili a poctili pramen matky Jamuny – Jamunotri, pokračuje...
-
Blogy
Cesta do Himalájí Balíme. Zítra ráno odjíždíme směr Yamunotri, Himaláje. Vyndávám z krosny letní věci a ukládám je...
-
Blogy
Janki Chatti – Himaláj Do Janki Chatti jsme dorazili po čtvrté hodině odpolední. Městečko nás přivítalo deštěm. Bylo šero, jen...
-
Blogy
„The Beatles ashram“ Rishikesh Velice zvláštním až mystickým zážitkem byla pro mne návštěva Maharishi Mahesh Ashramu, obecně známého jako „The...
-
Blogy
Město Rishikesh „Jsme na místě – vystupovat!“ zavelel po cca 6 hodinách jízdy jediný muž v naší posádce, Dušan....
-
Blogy
Pouť srdce – Haridwar, brána k Bohu, brána ke změně vědomí Haridwar, jedno ze sedmi hlavních svatých měst Indie, tvoří přirozenou bránu do Garwahlské Himálaje. Hari znamená...
-
Blogy
Posvátné krávy v Indii Život v Indii se odehrává převážně na ulici a díky tomu se lehce můžete stát jeho součástí....
-
Blogy
Char Dham – Pouť srdce Poutní cesta do Garwalské Himálaje na čtyři významná svatá místa staroindické védské tradice se nazývá Char...
-
Blogy
Řeka Ganga v Rishikeshi Ganga pro mě není jen přenádherná řeka, je mým učitelem, mou matkou. Poprvé jsem se s ní...
-
Blogy
Sádhu z lesů (část druhá) Pudžárí byl ohromen tím, co mu cizinec řekl. Po chvíli se chtěl cizince optat na nějaké...
-
Blogy
Návrat do Indie Sedíme v taxi – směr Rishikesh. Dočkali jsme se. Indie v plné své kráse. Jede nás pět. Čtyři...
-
Blogy
Sádhu z lesů Je příjemný teplý večer. Sedíme u svého sladkého čaje a pozorujeme prodlužující se stíny a barvy...
-
Blogy
Cesta k pramenům Gangy (část třetí) Podél cesty, roste jedna zvláštní bylina, jmenuje se Himalájské tulasí. Byl jsem na ni upozorněn swámím...
-
Blogy
Cesta k pramenům Gangy (část druhá) Cesta do Gangótri z Rishikéše trvala asi 15 hodin. V pět ráno vyjíždíme. (pokračování 1. části)...
-
Blogy
Cesta k pramenům Gangy Po dvou letech jsem opět v Indii. Před několika hodinami jsme přiletěli z Frankfurtu přes Kuvajt...
-
Blogy
Fatehpur Sikri – Agbarovo město (pokračování) (Pokračování první části) Proto Akbar přestěhoval své hlavní sídlo do Sikri a postavil zde nové nádherné...
-
Blogy
Sádhu z lesů (část druhá) Pudžárí byl ohromen tím, co mu cizinec řekl. Po chvíli se chtěl cizince optat na nějaké...
-
Blogy
Sádhu z lesů Je příjemný teplý večer. Sedíme u svého sladkého čaje a pozorujeme prodlužující se stíny a barvy...
-
Blogy
Cesta k pramenům Gangy (část třetí) Podél cesty, roste jedna zvláštní bylina, jmenuje se Himalájské tulasí. Byl jsem na ni upozorněn swámím...
-
Blogy
Cesta k pramenům Gangy (část druhá) Cesta do Gangótri z Rishikéše trvala asi 15 hodin. V pět ráno vyjíždíme. (pokračování 1. části)...
-
Blogy
Cesta k pramenům Gangy Po dvou letech jsem opět v Indii. Před několika hodinami jsme přiletěli z Frankfurtu přes Kuvajt...
-
Blogy
Fatehpur Sikri – Agbarovo město (pokračování) (Pokračování první části) Proto Akbar přestěhoval své hlavní sídlo do Sikri a postavil zde nové nádherné...
-
Blogy
Fatehpur Sikri – Agbarovo město Mezi zajímavými památkami, místy, které jsou v popředí zájmu turistů, cestovatelů, ale i samotných domorodců, jsou...
-
Blogy
Jeden den ve svatém městě Varánasí První příspěvek je O jednom dni ve Varánasí, následovat bude Cesta k pramenům Gangy, setkání se Sai Babou...
Komentáře