Přihlášení

Přihlášení

Zapomněl/a jste heslo? Registrace nového uživatele
YogaPoint.cz

Pohled jógové filozofie na bolesti zad

joga1

Východní filozofie pohlíží na bolesti v těle jako na vnější projev nějaké vnitřní poruchy, zejména poruchy na psychické úrovni a na úrovni proudění energií. Negativní emoce a přemíra stresových hormonů ovlivňují jak fyzické, tak psychické tělo a energetický potenciál člověka. Energie začne stagnovat a v těle se tvoří různá bolavá místa, dostavuje se celková únava organismu a člověk se necítí dobře.

Jedním z možných důvodů bolestí zad, dle východní a jógové filozofie, může být porucha v oblasti čaker. Pokud se podíváme na umístění jednotlivých čaker, můžeme si všimnout, že se nacházejí v přechodových místech páteře- tedy v místech kde většinou pociťujeme nějaké bolesti (oblast pánve, bederní páteře, hrudní páteře, krční páteře a hlavy). Každá čakra má vztah k určitému stadiu našeho života a k určitým orgánům těla. Pokud dojde k blokování energie procházející danou čakrou, dojde i ke vzniku psychických a fyzických problémů.

Nejčastěji se bolesti zad objevují v bederní a křížové oblasti. S bolesti dolní části zad jsou spojovány první dvě čakry. Kořenová čakra (muladhára), která se nachází v oblasti perinea a souvisí se vztahem k našim základním potřebám – přežití a bezpečí. Pokud je její energie nevyrovnaná vede k potížím s pocitem bezpečí, neschopnosti se o sebe postarat, konfliktům s rodinou, nízkému sebevědomí. Druhá čakra (svadhišthána) se vztahuje k rozmnožování, sexualitě a našim představám. Točí se kolem našich vztahů s rodinou, přáteli a druhým pohlavím. Při její nevyrovnanosti se objevují přecitlivělost, pocit viny, a objevují se fyzické dysfunkce, mezi které patří právě bolesti dolní části zad, gynekologické a močové problémy. 

Vnímání těla

V minulém článku jsme si řekli, že bolesti zad často souvisí i s poruchou vnímání vlastního těla – nevnímáme dostatečně signály, které nám tělo dává. Bylo zjištěno, že jedinci, kteří mají problémy uvědomovat si pocity ze svého těla, neumí se svým tělem pracovat a vnímat aktivitu svalů při každém pohybu, nemají „prožitek pohybu“, mají častěji bolesti a zranění pohybové aparátu nebo se jim zranění častěji vrací. Proto je důležité naučit se vnímat své tělo, relaxovat svaly, umět respektovat hranice vlastního těla a hlavně získat prožitky z prováděných pohybů.

Jóga je jedním z těchto cvičení, kdy je člověk nucen si plně uvědomovat, jak se pohybuje, kde je ve svalech zvýšené napětí, kde vydává zbytečně moc svalové aktivity – je nucen číst svou propriocepci (hlubokou citlivost) a exterocepci (povrchovou citlivost). Jóga je prostředek dosažení vyššího stupně zdraví a vnitřní rovnováhy.

Podle tradiční jogínské představy má každá činnost, kterou člověk provádí, tři aspekty: co skutečně děláme, co při tom vnímáme a jak se při tom měníme (čím se stáváme). Jóga přispívá ke zlepšení vnímání sama sebe a vnímání při józe záměrně ovlivňujeme. Především omezíme množství přicházejících podnětu tím, že zavíráme při cvičení oči, cvičíme v klidné místnosti a bráníme se jak hlukovým tak chladovým podnětům. Omezením zevních rušivých faktorů se můžeme soustředit jen sami na sebe a své tělo. Ovládat a vnímat své tělo je jedním z hlavních předpokladů v rehabilitaci či cvičení jógy. Nácvikem vnímání získáváme schopnost rozeznat při vnímání jemnější rozdíly např. v napětí svalů či poloze končetin. Spolu s celkovým vnímáním se v józe zlepšuje i vnímání vnitřních orgánů.

Při józe dochází ke snížení vnímání bolesti. Dochází k přímému útlumu přenosu bolestivých informací a uvolnění bolestivého svalového napětí. Je pravděpodobné, že při józe dochází k uvolňování endorfinů a ty se podílejí na útlumu bolesti a vzniku příjemného pocitu. Při akutních bolestivých syndromech může cvičení bolest natolik zintenzivnit, že brání cvičícímu v potřebném soustředění a zvyšuje svalové napětí. U těchto stavů je cvičení nevhodné.

Jógový pohyb by měl být pohyb řízený, při kterém vnímáme jeho vlastní provádění. Pohyb by měl být pomalý, tak abychom si mohli v každém okamžiku uvědomit polohu končetin, trupu a všechny pocity, které v pohybující části těla vznikají. Důležité je sledovat především bolest. Její náznak velí, abychom v pohybu nepokračovali.

Relaxace a meditace

Z psychofyziologických účinků jógy je nejvýznamnější relaxace. Relaxace je definována jako protipól stresu a jejím účelem je umožnit organismu regeneraci a zotavení. Při relaxaci je sníženo množství impulsů, které přicházejí do mozku z periferních části (např. svalů, smyslových orgánů). Tím se sníží celkové podráždění mozku a vytvářejí se podmínky k regeneraci, která je odlišná od spánku.

Změnami na tělesné úrovni lze navodit i změny v psychice. Např. zvýšení sebevědomí a následné zlepšení sociálních kontaktů u člověka, který si cvičením zlepšil držení těla nebo redukoval nadváhu. Dochází k uvolnění zbytečného svalového napětí, které vede ke zklidnění na psychické úrovni. Dostatečně intenzivní tělesná aktivita snižuje úzkost a lehké deprese často lépe než psychofarmaka. Somatopsychické účinky má i manipulace s dechem. Zejména prodlužování výdechu může navodit i relaxaci na psychické úrovni. Praktikováním meditace má také vliv na pokles úzkosti- bylo zjištěno, že myšlenky, které původně vyvolávaly úzkost, se dostávají během relaxace do vědomí a postupně ztrácení negativní emoční náboj.

Další součástí jógy je meditace, která vede k pročištění hlavy, rozbíjí stereotypy myšlení, chování a zvyků. Vede ke změně vědomí, uklidňuje tělo i duši. Vede ke zklidnění myšlenek, zklidňuje celý nervový systém, snižuje frekvenci mozkových vln, klesá krevní a tlak a tepová frekvence. To vede k ozdravení organismu. Výhodou je že se dá provádět kdekoliv a kdykoliv, vede k rozproudění radosti.

Ásanová praxe

Jednou z nejhlavnějších součástí jógy jsou ásany. Je to také hlavní důvod, proč navštěvujeme lekce jógy, kde většinu hodiny zaujímají právě ásany. Ásany mají tedy i největší vliv na fyzickou stránku bolestí zad, můžou vést k protažení svalů, napřímení trupu a také ke zvýšení rozsahu pohybu v jednotlivých směrech. Špatné provedení ásan však může bolesti zad naopak zhoršit. Proto je hlavním úkolem lektora naučit klienty provádět ásany tak, aby jim jejich bolesti nezhoršovali, naopak aby vedli k úlevě od bolestí. Jóga působí preventivně i léčivě na problémy s plotýnkami, protože protahuje páteř ve všech směrech, zvětšuje prostor mezi obratli a zmírňuje tlak na ploténky, který by při svém výhřezu mohly negativně působit na nervy vystupující z obratlů.

Pozice mají kromě vlivu na fyzické tělo i vliv na psychické tělo. Ovlivňuji zejména nastavení vegetativních nervů- tlumí účinek sympatiku, který vyplavuje do těla stresové hormony. Působí také na mentální a duševní nastavení, které často hraje v bolestech bederní páteře významnou roli. Pokud má člověk deprese, je pod stresem či je nahněvaný má často sevřený hrudník. Proto u všech pozic, které otevírají hrudník, dochází k nastolení energetického toku, uvolňuje se napětí a postupně se proměňuje v prožitek vnitřní harmonie.

Delší pobyt v ásanách nám uvolňují svalové a psychické spasmy, člověk může více obrátit svou pozornost do sebe, soustředit se na dech a dodat tak tělu potřebnou energii – pránu.

Doporučená literatura:

JENKINS, N., BRANDON,L. Anatomie jógy pro správné držení těla a zdraví. Praha: Svojtka &Co, 2010.
KOLÁŘ, Pavel et kol. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, 2009
KREJČÍK, Václav, Powerjóga nová cesta, Praha: Grada Publishing, 2013
VOTAVA, Jiří et kol. Jóga očima lékařů. Praha: Avicenum, 1988.

 

Komentáře (0)
Radka Crhonková

Jsem fyzioterapeutka a lektorka jógy v jednom. Nedokážu tyto dvě věci od sebe oddělit a tak dělám obě dvě:-) Jógu jsem začala cvičit před 5 lety kvůli bolestem zad. Jóga mi pomohla a já stále objevuji její kouzlo hlouběji a hlouběji.
Mou největší oblast zájmu tvoří propojení jógy a rehabilitace, nazvala jsme si tento systém Fyziojóga a vedu tento druh lekcí v Olomouci.

12.04.2016 - 15:42

Načíst další
Načíst další

Komentáře

Napište komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.



Partneři
Yogapoint

Chcete se stát partnerem?

Napište nám