Osm stupňů jogy: 1.díl JAMA

Patandžáliho systém vznikl asi kolem 300 př. n. l. O Patandžálim, který se také nazývá otcem jógy, dějiny nic více bližšího nevědí a svědectví jeho života podává pouze jeho slavná Jogasútra, souhrn seřazených aforismů, podávajících výklad jeho filozofie a geniálně aplikovanou metodu. Nepředpokládá se, že by Patandžálí byl samotným tvůrcem jógy, ale je považován za jejího vydavatele a upravovatele. Jógové učení bylo tehdy již dávno známé a živé.

Jóga je klasická indická věda o zkoumání duše. Slovem jóga se označuje cesta k objevení duše, ale i splynutí s ní či samotného vysvobození uskutečňovaného pomocí systematického cvičení těla a mysli na cestě vnitřní přeměny.

Každý stupeň na cestě jogy tvoří část celku a podle tradice jógy bychom měli pokračovat ve cvičení ásán a pranajámy i po dosažení vyšších stupňů, abychom si zachovali zdravé tělo.

Jóga je založena na principech etiky – jama a osobní disciplíny – nijáma. To jsou univerzální principy, s nimiž se setkáváme ve všech kulturách. Proto z praktického hlediska můžeme za začátek jógového systému považovat tělesné polohy – ásány.Astéja – doslova nekradení, nezcizení.

Přibližme si nyní systematicky těchto 8 stupňů jógy pro její lepší pochopení:

1. stupeň – Jáma – Zdrženlivost – Všeobecné etické principy, zákazy v józe.

Tento první stupeň rozděluje Patandžálí na pět zdrženlivostí – zákazů:

Ahinsa – neubližování, nenásilí.

Satja – pravdivost, pravdomluvnost.

Brahmačárja – pohlavní zdrženlivost.

Aparigráha – neshromažďování.

Tyto principy jsou univerzální a tvoří základ jógy.

Při dosahování stavu harmonie sehrávají roli všechny stupně jógy a jáma tvoří základ morálního chování adepta jógy. Rozvíjí sebedisciplínu a klidnou mysl.

Podstatou je neubližování žádné živé bytosti myšlenkou, slovem nebo činem. Velkým propagátorem ahinsy byl Gándí. Jeho filozofie byla na tomto principu založena. Tento bod není pouze o neubližování, ale i o vzdání se nenávisti. Vyžaduje soucit a přátelství a šíření tohoto principu ve svém praktickém konání.Ahinsa –

Patandžálí: “Je li neubližování plně vyvinuto, pak v přítomnosti člověka mizí z jeho okolí všechno nepřátelství. Být dobrým je samo o sobě již velkým skutkem.”

– nejedná se pouze o krádež, ale i ve zničení touhy, což je vykořenění závisti a žádostivosti.Astéja

– zadržování plodivé síly. Účelem je uchování energie, kterou je možné sublimovat na vyšší úroveň. Je li plodivá síla zvládnuta, je schopnost soustředění vyšší a jogín obdrží vyšší sílu.Brahmačárja

– nepřivlastňování a neuchopování si cizích věcí i v duchovním rozměru. Není důležité kolik čeho máme, ale jakým způsobem toho v životě užíváme. Aparigráha

Zmíněné systémy může realizovat každý adept jógy, stejně tak jako každý čestný člověk. Cvičení neústí v nějaký speciální jógový stav, ale vytváří očištěný stav lidský, vyšší než je běžná úroveň. Tato čistota je nezbytná pro další stupně jógy. Skrze čistotu kontroluje žák vlastní egocentrické tendence a prožívá nové zkušenosti

– vyjadřuje pravdivost v myšlenkách, mluveném slovu i v činech. Vše se musí shodovat s tím, co člověk činní. Jedinec který je čestný k sobě i k ostatním, shledává život jednoduchým a je schopen udržet si své myšlenky na vysoké duchovní úrovni. Satja

Komentáře (0)