Přihlášení

Přihlášení

Zapomněl/a jste heslo? Registrace nového uživatele
YogaPoint.cz

Vegetariánství, makrobiotika a zdraví

Na svých přednáškách a nejrůznějších povídáních s rodiči často dostávám dotazy na prospěšnost či rizika alternativních výživových směrů, a také srovnání vegetariánství a makrobiotiky. Ve svém článku nechci komentovat několik případů makrobiotických dětí s deficitem železa, energie či bílkovin anebo vegetariánských dětí s údajně nižším příjmem vápníku. Vše lze dělat špatně, včetně makrobiotiky a vegetariánství. A je běžné, že určitá část lékařů se cíleně soustřeďuje na vyhledávání takovýchto výjimek a jejich následnou negativní publicitu namísto soustředění se na katastrofálně vysoké procento tzv. degenerativních onemocnění běžné populace, jenž jsou jednoznačně podporovány dnes „normální” nevhodnou stravou.

Nechci také komentovat „rádoby vegetariány” s jídelníčkem postaveným na buchtách, hranolkách a sýrech obdobně jako „fanatické makrobiotiky” odmítající i ovoce a netolerantně napadající jakýkoliv jiný stravovací způsob, včetně názorů dalších makrobiotiků, než je právě ten jejich.

V následujících řádcích jsem se snažila s využitím vlastních profesních a osobních zkušeností i celé řady odborné literatury popsat základní charakteristiky obou směrů, z nejrůznějších pohledů od historie jejich vzniku až po dostupné lékařské studie. Z uvedeného vyplývá shoda obou směrů v mnohých otázkách, ale i jasné rozdílnosti v jiných tématech.

Vegetariánství v heslech

Charakteristika stravy: „plant based diet” (strava s převahou rostlinných zdrojů), přirozené potraviny, lokální potraviny

Důvody: zdravotní, ekologické, filosofické, etické, náboženské a ekonomické

Základní potraviny: obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce, ořechy a semínka

Konzumace možná: mléko a mléčné výrobky, vejce, med

Odmítání: maso, ryby, mléko a mléčné výrobky, vejce, med (v závislosti na druhu vegetariánské stravy)

Technologické úpravy: přednost čerstvá a přirozená, minimálně průmyslově upravovaná strava, klíčení, kvašení, odšťavňování, napařování, vaření, pečení,…

Historie: tisíce let starý výživový systém stále s miliony stoupenců po celém světě (například jen ve Velké Británii žijí podle odhadů 2 a 3 miliony vegetariánů).

Významní zástupci v historii (velice stručný výběr): filosofové jako Sokrates, Hippokrates a Plato, umělci Leonardo da Vinci, Voltaire, Franz Kafka nebo Vincent van Gogh, vědci jako Albert Einstein, Nikola Tesla, Thomas Alva Edison a Charles Darwin, vůdci jako Mahatma Gandhi, Abraham Lincoln a tibetský Dalai Lama, z moderních velikánů jsou to např,. Steve Jobs, zakladatel společnosti Apple Computers, tenistka Martina Navrátilová, zpěváci Paul McCartney a Bob Marley, umělci Richard Gere, Kim Basinger a Demi Moore.

Součastní významní propagátoři z řad medicíny: Dr. Collin Campbell (vegetarián a autor „The China Study”, doposud největší výživová epidemiologická studie na světě), PCRM (Physicians Comittee for Responsible Medicine, nezisková více jak 20 let fungující lékařská organizace v USA), Dr. Dean Ornish (vegetarián a autor celosvětově známé studie „The Lifestlyle Heart Trial”, která jaké první dokázala reverzibilitu srdečně cévního onemocnění pomocí nízkotučné vegetariánské stravy).

Vegetariánství a zdraví

Dnes už tisíce studií na vegetariánech, které se převážně shodují ve výživové adekvátnosti vegetariánství a jeho mnoha výhodách v prevenci i terapii těch nejběžnějších degenerativních onemocněních, která jsou nejčastějšímu příčinami nemocnosti i úmrtnosti v západních zemích.

Příklady postoje a studií významných zdravotnických organizací:

· American Dietetic Association považuje vegetariánství za výživově odpovídající stravování, které je zdravotně přínosné v prevenci a terapii chronických onemocnění.

· Jednotlivé studie potvrzují nižší výskyt srdečně cévních onemocnění, hypertenze, obezity, diabetu, některých druhů rakoviny (zejména reproduktivního a trávícího systému), onemocnění střev a žaludku, žlučníkových a ledvinných kamenů a osteoporózy u vegetariánů. Studie srovnávající odpovídající dvojice vegetariánů a nevegetariánů zjistila, že vegetariáni navštěvují o 22% méně lékařská zařízení a v odpovídajícím poměru jsou i méně častěji léčeni v nemocnicích.

· Úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční je u vegetariánů pravidelně o více než 50% nižší, úmrtnost na mozkovou mrtvici více než o 40% nižší. Úmrtnost na rakovinu ve srovnání s konzumenty masa o 39% nižší.

· Studie 23.000 vegetariánů, Adventistů sedmého dne, zjistila úmrtnost na rakovinné onemocnění nesouvisející s kouřením a příjmem alkoholu o 50-70% nižší ve srovnání s běžnou populací.

· Většina odborných studií dnes naznačuje, že výživa se základem v celozrnných obilovinách, luštěninách, zelenině, ořeších a ovoci, s vyloučením masa a dalších potravin živočišného původu s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin, společně s pravidelným pohybovým režimem je spjata s nižší hladinou krevního cholesterolu, nižším krevním tlakem, nižším výskytem obezity a s tím souvisejícím nižším výskytem srdečně cévních onemocnění, mozkové mrtvice, diabetu, rakoviny a mortality celkově.

· The World Cancer Research (mezinárodní výzkum rakoviny) doporučuje zvýšení příjmu ovoce, zeleniny a celozrnných obilovin jako základ prevence vzniku rakovinných onemocnění.

· Více než 200 lékařských studií potvrdilo ochranné, protirakovinné působení pravidelného příjmu ovoce a zeleniny. Mezi druhy s prokázaným protirakovinným působeným patří např. brokolice, růžičková kapusta, mrkve, petržel, citrusy, rajčata, hrozny, „berries”, sójové boby, lněná semínka a ořechy, česnek, zázvor, rozmarýna, tymián, šalvěj a bazalka.

· Hodnocení vegetariánství ze studie University v Giesenu a Výzkumného centra rakoviny v Heidelbergu v Německu je také jednoznačné: Výsledky jsou pro vegetariány jasně pozitivní. Vegetariáni maji mnohem zdravotně výhodnější hodnoty krevního tlaku, tělesné hmotnosti, krevních tuků i kyseliny močové (odpadní produkt bílkovin zatěžující ledviny). Ve srovnání s nevegetariány je u vegetariánů i nižší celková nemocnost a naopak vyšší průměrná délka života. Úmrtnost u vegetariánů byla o 20% nižší a úmrtnost na rakovinná onemocnění až o 40% nižší při srovnávání s konzumenty běžné masité stravy. Závěr zprávy: vegetariánská strava je vhodná a doporučenihodná, studie nezjistila žádné výživové deficity.

· Lékařské studie opakovaně potvrdili účinnost vegetariánské stravy v terapii revmatoidní artritídy a dalších revmatických onemocnění.

Výhody vegetariánství:

· Významný zdravotní přínos potvrzenými mnohými klinickými studiemi

· Snadná a rychlá příprava jídel

· Široký sortiment potravin i vhodných technologických úprav

Nevýhody:

· Mohou být potíže se stravováním mimo domov, a to zejména u nás, v zahraničí je naopak vegetariánství poměrně běžné

· Riziko přejídání se mléčnými výrobky a sladkostmi

Makrobiotika v heslech

Charakteristika stravy: „plant based diet” (strava s převahou rostlinných zdrojů), přirozené potraviny, striktní vymezení vhodných a nevhodných potravin, některé domácí a některé z dovozu

Důvody: zdravotní, „energetické”

Základní potraviny: celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina a semínka

Konzumace možná: ryby, ořechy a ovoce

Odmítání: maso, mléko, vejce, tropické ovoce, ořechy, med, ovocné a zeleninové šťávy, klíčky, bylinkové čaje, některé druhy zeleniny jako brambory, rajčata, lilky, papriky, chřest, špenát, červená řepa, avokáda, (vše v závislosti na míře restriktivnosti dodržovaného směru).

Technologické úpravy: přednost tepelně upravovaná strava, kvašení, napařování, dlouhé vaření. Naopak se nedoporučuje odšťavňování, klíčení a pečení.

Historie: několik desítek let starý výživový systém. Základy současné makrobiotiky se popisují okolo roku 1920 a jsou spjaty s George Ohsawou, který hlásal své vyléčení pomocí konzumace hnědé rýže, miso polévky a mořských řas. V roce 1960 se se Georges Ohsawa přestěhoval do Bostonu, USA a maktrobiotiku dále šíří jeho žák Michio Kushi. Samotná makrobiotika je poměrně nový výživový směr, ale její základ, učení o rovnováze jin a jang energií, je zásadní součástí dávné čínské medicíny.

Významní propagátoři: Georges Ohsawa a Michio Kushi

Makrobiotika a zdraví

Podstatně kratší době praktikování a menšímu počtu zástupců odpovídá i velice malý počet lékařských studií.

· Je předpoklad, že makrobiotika stejně jako vegetariánství díky omezení živočišných zdrojů potravin významně snižuje výskyt srdečně cévních onemocnění.

· Makrobiotika je často jejími stoupenci navrhována při terapii rakoviny. Výsledky lékařských studií k tomuto bodu jsou, ale smíšené a nepřesvědčivé. Celkově existuje pouze minimální evidence efektivnosti makrobiotické diety (zde mám na mysli klinické studie, včetně kontrolních skupin, které byly uznány a publikovány v mezinárodních lékařských časopisech, podobně jako proběhly u vegetariánů) v terapii rakoviny s výjimkou individuálních případů. Mnoho z takovýchto jednotlivých pacientů mluvících o „zázračném vyléčení makrobiotikou”, např. současně přijímalo konvenční lékařskou terapii a proto nemohou dokazovat terapii rakoviny makrobiotickou stravou.

· Je skutečností, že makrobiotika podporuje hormonální změny nevýhodné pro rozvoj rakoviny prsu (pozitivní je např. konzumace genisteinu ve fermentovaných produktech ze sójových bobů), ale doposud nejsou dostatečná data z klinických studií, která by umožnila konkrétní doporučení.

· Vyjádření American Cancer Sociaty je jednoznačné: po prostudování literatury a dalších dostupných zdrojů zabírajících se makrobiotickou stravou a rakovinou nebyla nalezena žádná evidence o užitečnosti této diety v terapii rakoviny. Naše společnost varuje před použitím makrobiotiky coby jediné anebo výhradní možnosti terapie rakoviny.

· Mimo snížená rizika srdečně cévních onemocnění a individuálních zprávách o terapii rakoviny jsou ostatní možné další výhody makrobiotiky považovány za doposud odborně nepodložené. Naopak existuje celá řada studií, která varuje před riziky deficitu energie, bílkovin, některých vitamínů a minerálních látek u makrobiotiků. Například American Medical Association a American Academy of Pediatrics odsuzuje restriktivní makrobiotiku pro její nutriční nedostatečnost, kterou spojuje s rizikem vzniku anémie, nedostatečného příjmu vápníku, tekutin, bílkovin a dalším formám malnutrice. Je pravda, že velké množství z těchto prací, které proběhly zejména v Holandsku a USA patří k těm starším studiím, kdy makrobiotika doporučovala striktnější režim postavený výhradně na konzumaci celozrnné rýže a vařené zeleniny a i díky nepříznivým výsledkům takovýchto studií se modernější makrobiotická doporučení upravovala směrem k větší rozmanitosti konzumované stravy.

Výhody makrobiotiky:

· Zdravotní přínos

Nevýhody:

· Časově i vědomostně náročná příprava potravin

· Omezený výběr potravin a vhodných technologických úprav

· Velké potíže se stravováním mimo domov

· Při následování striktnějších makrobiotických doporučování (zejména dřívě běžněji propagované) riziko vzniku závažných výživových deficitů, a to zejména u dětí

Příkladové jídelníčky

Samozřejmě si uvědomuji, že následující jídelníčky jsou zevšeobecňující a určitě existují mnohé běžně se stravující rodiny s podstatně vhodnější stravou, a tyto prosím o prominutí. Při tvorbě jídelníčku jsem vycházela z těch nejběžnějších příkladů, se kterými se v praxi u jednotlivých skupin setkávám.

Běžná strava

Snídaně: rohlík, máslo, marmeláda anebo salám, ovocný čaj s cukrem

Svačina: tatranka

Oběd: bramborová kaše s masem, zákusek,

Svačina: jablko

Večeře: těstoviny s hotovou omáčkou a sýrem (často „vylepšené” masem), bramborové chipsy

Obvyklé dezerty: zákusky a sušenky z bílé mouky, plné cukrů a ztužených tuků

Obvyklé nápoje: ovocné čaje s cukrem, voda, sladké limonády

Vegetariánství

Snídaně: ovesné vločky s nastrouhaným jablkem a rozinkami, dochucené bílým jogurtem a čerstvým ovocem, neslazený bylinkový čaj

Svačina: celozrnné chlebíky se zeleninou

Oběd: zapečené brambory se šlupkou a zeleninovým salátem

Svačina: sušené nebo čerstvé ovoce s oříšky

Večeře: celozrnné těstoviny s domácí rajčatovo-bylinkovou omáčkou a popř. i sýrem, zelený čaj

Obvyklé dezerty: nejrůznější celozrnné koláče s ovocem, mákem, tvarohem, nebo ořechy, tvarohové, tofu anebo ovocné dezerty a poháry

Obvyklé nápoje: neslazené bylinkové čaje, voda, ředěné ovocné a zeleninové šťávy, obilné kávy, ovocné čaje

Makrobiotika (většinou doporučuje jíst pouze 3x denně)

Snídaně: jáhlovo zeleninová kaše na slano zdobená opraženými dýovými semínky, kukicha čaj

Oběd: rizoto z celozrnné rýže s čočkou, zeleninou a přílohou z pickles (kvašená zelenina)

Večeře: miso polévka se zeleninou, káva z praženého obilí

Obvyklé dezerty: jáhlová bábovka se zeleninou zastudena, rýžové krémy se sladěnkou

Obvyklé nápoje: (kukicha, bancha) čaje z větviček a lístků čajovníku, obilné kávy

Závěr

Oba výživové směry správně praktikované jsou dle mne podstatně zdravotně prospěšnější než dnes běžná „moderní” strava založená na uměle upravovaných a koncentrovaných polotovarech, fast food, přebytku masa a živočišných bílkovin celkově, energie, cukrech a hromadách příchutí, barviv, sladidel,…

Za základ správného praktikování těchto směrů považuji slušné teoretické znalosti a praktické zkušenosti stejně jako i nezbytnou toleranci a nadhled. Zejména u rodin s dětmi doporučuji spíše rozumné zdravé stravování bez extrémů, které by dítě zcela vyřadili z kolektivu jeho kamarádů. Psychická pohoda je často důležitější než přesné složení oběda. Každý extrémismus škodí jak jednotlivci tak v konečném důsledku i celému směru, protože od tohoto případné zájemce více odrazuje než zaujme.

Komentáře (0)
Redakce
Redakce

YogaPoint je jógový rozcestník, jehož záměrem je informovat a inspirovat. Je pro všechny, kteří se zajímají o jógu a s ní spojená témata, bez ohledu na styl, zdatnost, věk a místo. Nejen pro jogíny, ale i pro ty, kteří chtějí s jógou teprve začít.

24.09.2009 - 11:32

,

Načíst další
Načíst další

Komentáře

Napište komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.



Partneři
Yogapoint

Chcete se stát partnerem?

Napište nám