Nespěchejme s lotosem…

Otevřete-li jakoukoli knihu o józe, dříve nebo později narazíte na pozici, kde jsou nohy překřížené jedna přes druhou. Přesněji řečeno nejdřív pravá a přes ni levá noha a chodidla obou spočívají v tříslech. To je pozice lotosu nebo lotosového sedu (padmásana).

Dalo by se říci, že jogín sedící v lotosovém sedu je „ikonickým“ obrázkem, který si mnoho lidí představí jako první, když se řekne slovo jóga.

Často však zapomínáme na to, že se jedná o velmi pokročilou pozici, ke které je třeba se nějakým způsobem dopracovat. Připravit na ni naše tělo, především pak kyčle.

Často se na svých lekcích setkávám s lidmi, kteří za každou cenu chtějí lotos založit už na první nebo druhé lekci. Ano, možná ho i založí, s velkým úsilím a zaťatými zuby. Otázka ale zní: „je tohle jóga?“ Není to spíš naše ego, které nám našeptává „To přeci musíš zvládnout!“

Kolébkou jógy je Indie. V mnoha východních zemích jsou lidé od malička zvyklí sedět na zemi ve zkříženém sedu nebo pracovat v hlubokém podřepu i hodiny. Je potom logické, že jejich těla jsou trochu jiná než těla nás „západních“ lidí, kteří jsou ve svých šesti letech usazeni na židle ve školách (v dospělosti v zaměstnání) a tráví na nich nehybně většinu dne.

V aštanga józe se učíme jednotlivé pozice tak, jak jsou poskládány za sebou. Tedy tak, aby postupně otvíraly naše tělo, budovaly ohebnost i sílu, aby jedna pozice připravovala na tu následující. Nechceme zvládnout všechno teď hned.

V aštanze je mnoho pozic, které lotos, nebo poloviční lotos vyžadují. To ale neznamená, že je musíme provádět v plném provedení hned. Je lepší dát si trochu času a dělat přípravné pozice, které nás postupně, dříve nebo později, k lotosu dostanou.

Na lotos musejí být připravené kyčle. Pokud nejsou, odnáší to kolena! Kolenní kloub je vůbec nejsložitějším kloubem v našem těle. Zranění kolene se vždy léčí velmi dlouho a rádo se vrací. Tak proč tedy spěchat? Proč třeba pár měsíců nedělat přípravné pozice a postupně se k lotosu propracovat?

Kyčel je na rozdíl od kolene kulový kloub a tudíž má mnohem více možností pohybu. Pracujme na kyčlích a chraňme tak svá kolena!

Provedení pozice lotosového květu

Když zakládáme lotos, položíme pravé chodidlo nártem do levého třísla. Chodidlo směřuje nahoru. Signálem toho, že kyčle na lotos ještě nejsou připravené, je to, že kolena jsou zvednutá od země, nebo že je lotos „příliš široký“. Vzdálenost mezi koleny by měla být jen o trochu větší než je šířka kyčlí. Dalším znakem nezralého lotosu je samozřejmě jakákoli bolest, pocit pnutí nebo píchání v kolenou.

A jaké přípravné, průpravné pozice můžeme dělat? To si prozradíme v dalších článcích 🙂

 

Komentáře (0)