Vrkšásana aneb jak správně na pozici stromu

 

Jógová pozice stromu, která nám může pomoci upevnit rovnováhu těla i mysli, svou vizualitou stejně tak jako lesní velikáni celkem snadno navozuje dojem klidu, vyrovnanosti a stálosti. Postavení se do této ásany slouží nejen jako pomůcka ke vcítění se do onoho odvěkého světa plného šumění listí, ale také jako nástroj ke splývání s naším vnitřním já, pro něž je vztah k přírodě a přirozenosti zásadní.

Provedení pozice stromu

Začneme ve vzpřímeném postoji s nohama u sebe, následně s výdechem zvedneme a v koleni pokrčíme levou nohu; opřeme ji chodidlem o vnitřní stranu stehna pravé nohy, v co nejvyšším místě, příp. o lýtko.  Chodidlo však nepokládáme na oblast kolene, to by mohlo být pro naše kolena potenciálně škodlivé. Koleno levé nohy směřuje do strany.

Dalším krokem je zvednutí obou paží přes vzpažení nad hlavu, a to s nádechem. Ruce spojíme dlaněmi. Pro zpevnění postoje rozevřeme prsty na nohou; pro udržení rovnováhy je taktéž dobré vybrat si v prostoru jeden konkrétní bod a na něj se pohledem při stoji v této ásaně zaměřit. Pokročilí mohou při této ásaně oči zavřít. V ásaně vydržíme po dobu pěti až deseti nádechů a výdechů, pozici ukončíme pomalým spuštěním pokrčené nohy chodidlem na podložku a spuštěním paží volně podél těla. Poté cvičení opakujeme na opačnou stranu.

Ve vrkšásaně si hlídáme, zda jsou boky srovnané, nestáčí se, zda jsou ramena uvolněná, dole, také si dáme pozor na dech, aby byl pravidelný, vyvážený, důležité je dech nezadržovat, zklidnit dýchání i mysl. Ti, kteří mají velké problémy s udržením rovnováhy mohou cvičení provádět s oporou zdi.

Benefity pozice stromu

Mezi zdravotní výhody této jógové pozice patří budování stability, rozvíjení rovnováhy, taktéž i posílení a zlepšení flexibility dolních končetin. Našemu vědomí pak setrvání ve vrkšásaně může pomoci v navození stavu relaxace a překonání pocitů úzkosti; dalším benefitem je pak i rozvíjení koncentrace skrze upřené se soustředění v jeden bod.

Pozice stromu nás může jednoduše uvést k poklidu, niternímu tichu, které je tak typické pro lesní prostředí; také nám umožní procítit naše tělo v jeho pevnosti, stabilitě a rovnováze – prožít zdání zakořenění, spojení s prostorem, místem.

 

Komentáře (0)