O kráse a pěti tělech

Co znamená mít krásné tělo? Konvenční představa 21. století nám v hlavě spustí automat, který kulometnou pravidelností střílí:  vyrýsované svaly, štíhlou postavu, bezchybnou pleť,  stylové oblečení… Sousloví krásné tělo by v nás ale mělo vyvolávat mnohem větší hloubku. Krásné rovná se zdravé tělo, které správně funguje.  Pozastavili jste se někdy a zamysleli nad tím, jak úžasná je ta schránka, která nás životem provází a kolik věcí v každé vteřině vykonává? A jakou hloubku vlastně má rčení, že krása vychází zevnitř?

Lidské tělo je neuvěřitelný zázrak, který sestává z nesčetného množství specializovaných struktur – buněk, tkání, šlach, vazů, kostí. Má ale mnohem větší inteligenci, než jsme leckdy ochotni si připustit. Náš mozek, respektive naše ego, velebí rozumovou a myšlenkovou složku. Vytváří v nás iluzi, že jsme úžasní a moudří, ale přitom jsme odpojeni od svého těla.

Často jednáme proti tomu, co nám říká, protože ho prostě neslyšíme. Nakládáme na něj porci cvičení, stresu, ukrajujeme potřebných hodin spánku, přidáváme dietní experimenty nebo naopak prohřešky. Když jsme unavení a přetížení, ego slabost nedovolí a žene nás dál. Tělo pak nemá jinou možnost, než ozvat se důrazněji, třeba nějakou nemocí. Ta nás možná probudí a začínáme složitě hledat cesty, jak se s ním znovu dostat do spojení. Ke slovu přichází jóga – slovo, které samo o sobě znamená spojení.

Trochu jiná lekce

Co pro většinu z nás začíná jako fyzické cvičení na podložce, ve skutečnosti učí větší vnímavosti a jemnosti. Opravdové poznání se ale rodí postupně a i v tomto případě prochází od těch nejhrubších věcí k těm méně uchopitelným. V praxi to může opětovné navazování dialogu s naším tělem vypadat tak, že si začneme během lekcí jógy všímat svalů, o kterých jsme dříve neměli ponětí.

Postupně nás začne fascinovat, co všechny takové svaly dovedou a možná si začneme všímat, že ne vždy zvládnou to stejné, co posledně. Čím to je? Že by tu třeba byla souvislosti s cykly, ať už ženskými nebo přírodními?  Možná také začneme pozorovat souvislosti mezi tím, jak se naše tělo chová a tím, co zrovna prožíváme nebo pociťujeme. Vnímáme propojení mezi jeho reakcemi a našimi emocemi.

Koketování s energií

Jak náš vztah k tělu posiluje, jsme schopni vnímat stále jemnější signály. Zabrousíme trošku do ezoteriky. Kolikrát jste měli zvláštní pocit v žaludku nebo jste prostě „cítili v kostech“, že nějaká situace dopadne dobře nebo špatně nebo třeba úplně jinak, než jste si plánovali? Možná to dříve byli jen nepatrné záblesky pocitů bez logiky, se kterými jste si nevěděli rady. Postupně ale začínáte rozpoznávat, že skrze tělo nám takovéto signály chodí stále častěji a už se je nesnažíme přehlížet nebo jednat proti nim. Nebo si to naopak vyzkoušíme a zjistíme, že jsme svou intuici nebo ten pocit uvnitř zkrátka měli poslechnout. To je naprosto v pořádku, patří to k cestě a k růstu.

Krása není konfekční velikost

Když ale začneme poslouchat, do života nám přichází úplně nová kvalita. Může se změnit náš pohled na spoustu věcí i způsob, jakým na situace pohlížíme a jak je prožíváme, dokonce i na lidi a vztahy kolem nás. Do našich voleb se zkrátka propisuje nově objevená jemnost a poznání. Tak se třeba jednoho dne promění i pohled na naše tělo, které jsme doteď vnímali jen přes zevnějšek a na kterém jsme pořád viděli nějaké nedokonalosti. Mluví s námi? Funguje správně? Pohybuje se s lehkostí, tráví, nebolí? Pak je krásné, ne protože se vejde do konfekční velikosti 34.

Když tedy řešíme nějaký ten faldík navíc, pupínky nebo kruhy pod očima – co kdybychom se zaposlouchali do svého těla, co nám tím říká? Zevnějškem bychom se měli zabývat až nakonec, ptejme se nejdříve, co se děje uvnitř, že se to zvenku projevuje takto? A naopak pokud je funkčně všechno v pořádku, proč řešit, že ta velikost 34 úplně nesedí? Jelikož nic není oddělené a všechno je propojené, mají tyto otázky i další rozměr. Nejen co se děje v těle jako v hrubé hmotě, ale i v té jemné – energetické.

Co nás tíží, trápí, nepřináší nám naplnění? Nebo naopak – z čeho plyne touha být hubenější, jinačí, i když je všechno ostatní v pořádku a není pro to žádný zdravotní důvod? Možná bude trvat delší dobu, než tento dialog se svým vnitřním hlasem navážeme, hlavně se neupínejme na cíl. Cesta je cíl.

Pět obalů těla: panča kóša

Zní vám podobný prožitek povědomě? Praktickým prožitkem jsme si „sáhli“ na část jógové filozofie panča kóša, která učí o pěti obalech těla. Tělo není jen hrubá hmota (annamaja kóša) v podobě svalů a kostí, skládá se ale i z dalších čtyř jemnohmotných složek. Pránamaja kóša značí pohyb energie a životní síly, v našem případě odpovídá propojení reakcí těla s emocemi a cykly. Dalším obalem je nižší mysl (manómaja kóša), která je poblouzněná iluzí oddělenosti a odpovídá za ony dietní prohřešky. Oproti tomu vyšší mysl (vidžňamaja kóša) přichází ke slovu ve chvíli, kdy navážeme kontakt se svým tělem a vnímáme jeho signály, vnímáme ty zdánlivě nelogické pocity a nasloucháme jim.

Nejjemnějším obalem je pak obal blaženosti (ánandamaja kóša), který pocítíme ve chvíli, kdy jsme plně v souladu, vnímáme svou intuici a s lehkostí plyneme světem kolem nás.

 

Komentáře (0)