Jakým jazykem mluví jóga?

Každý jogín, byť i začátečník ví, že kolébkou jógy je Indie. Mnoho lekcí provází orientální hudba a výrazy v sanskrtu jako je adho mukha švanásana nebo čaturanga. Možná slýcháte i slova jako bhakti, karma, shakti, kundalini, Šiva a už je z toho guláš. Musí ale jóga nutně mluvit jen jazykem své domoviny? Může mluvit i česky nebo anglicky? Může přicházet jinak, než přes sútry a příběhy z indické mytologie? Je jóga z východu vždycky ta správná?

Nedávno jsem na sociálních médiích zahlédla příspěvek jógového studia, který propagoval hodiny jedné z lektorek prostřednictvím její fotky z Indie, kam podle popisku jako „každý správný jogín“ vyrazila. To mě trošku zarazilo. Také bych se po letech praxe označila za aspiranta jógy, do Indie mě to ale vůbec netáhne. Spíš naopak a nepřipadá mi, že bych bez vlastního indického dobrodružství byla o to menší jogín. Jóga ke mně prostě promlouvá jinak.

Nikdy jsem si nepamatovala sanskrtské názvy pozic a upřímně, nemám ráda, když je lektoři v hodinách používají. Vždycky mi to připadá jako pozérství – všechno se to dá přeci opsat česky. Ale to je pouze můj postoj, protože ke mně prostě jóga svým „mateřským“ jazykem nemluví. To se týká třeba i mytologických příběhů. Někteří lektoři vás provedou sérií bojovníků a doprovodí ji krásným příběhem o tom, jak bůh Šiva stvořil bojovníka Virabhadru, aby pomstil smrt jeho manželky Šakti. Všechny čest. Pro mě je to něco poetického, ale to je z mého pohledu asi tak všechno. Jóga ke mně promlouvá hlavně skrze prožitky těla a skrze životní zkušenosti. Jen to, co jsem prožila, pak můžu říkat dál. Se Šivou a Šakti se prostě nedokážu ztotožnit.

Jóga a kouzelné formule

Dlouho jsem si proto říkala, že je se mnou asi něco špatně. Pak jsem se na věci začala dívat z jiného úhlu pohledu. Přestala jsem hodnotit a začala jsem jenom sledovat. Postupně jsem objevovala, že jóga může přicházet v nekonečném množství různých forem, které z knih nevyčtu. Je nehmotná, projevuje se skrze prožitky, které přichází v ten pravý čas. Formu józe dávají až slova, kterými tyto zážitky popíšeme. Je to vlastně takové kouzlo – abrakadabra. Proto i prostor se stává lekcí jógy až díky slovům lektora, které jeho žáci slyší a začnou podle nich formovat svá těla, a hlavně prožívat jejich obsah. Vědomě jej prožívat.

Jogín Albert Einstein

Z mého pohledu tedy není nutně zapotřebí studovat mytologické příběhy a staré indické texty. Bez vlastního prožitku jim totiž stejně neporozumíme a jejich slova pro nás budou prázdná. Proto jóga může být i bez sanskrtských výrazů, a často i mimo čistě jógovou sféru. Když se totiž podíváte na některé výroky slavných – od Buddhy, přes Einsteina a teorie relativity po Audrey Hepburn, můžete v nich vidět poselství jógy. Jóga prostě je, jen nachází různé vyjádření, které nemusí nutně mít nálepku „jóga“ a štítek „Made in India“.

Jazyk srdce

Sanskrt, čeština, angličtina – skutečný jazyk jógy je jiný. Jóga mluví srdcem. Naslouchejte mu. Nemusíte se samozřejmostí přijímat vše, co vám kdo říká. Pokud něco cítíte jinak, než ostatní, nemusí to znamenat, že je s vámi něco špatně a nemusíte hledat potvrzení nebo ujištění zvenčí. Naslouchejte a sami poznáte, jestli je to tak správně nebo ne. Věřte svému vnitřnímu hlasu, své vnitřní inteligenci, věřte tomu, že dokážete být sami sobě tím nejlepším učitelem. Nebo to alespoň tu a tam vyzkoušejte a pozorujte, co se stane. Jóga je cesta a ty nejlepší věci přichází pomalu. Většinou jen ty špatné se dějí rychle. Namaste.

 

Komentáře (0)