Hluboké stabilizační svalstvo – iliopsoas (díl II.)

V tomto článku navážeme na předchozí představení kyčelního flexoru. Tyto tři svaly hlubokého stabilizačního systému ovlivňují správné držení těla, ale i emocionální rovnováhu. Může tedy přinést mnohé fyzické, ale psychické těžkosti. Proto se zaměříme na to, jak s iliopsoem pracovat, jaké ásany pomáhají sval posílit a jaké jej naopak pomáhají uvolňovat.

Iliopsoas je takovým mostem mezi tělem (torzem) a dolními končetinami, ovlivňuje tedy polohu pánve vzhledem k páteři, zkrácený vede k lordóze v bederní části páteře, příliš povolený zase přirozený druhý esovitý ohyb páteře zploští. Kromě problémů s bolestmi spodní části zad může zkrácený psoas vést i k bolestem kolenou, bolestivé menstruaci a horší stabilitě, dalo by se říci pocitu těžkosti i při ‚obyčejném stoji‘. Dokonce i emocionální nestabilita a stres se nám mohly vepsat do těla a ‚uložit se‘ právě v kyčelním flexoru.

A jak tedy s tímto zapeklitým svalovým pletencem pracovat? Hlavně vyváženě, posilovat, ale i protahovat a nezapomínat na něj. Ke kontrakci kyčelního flexoru dochází například při ásanách loďky, želvy, ale i hole a při sedu (třeba jen v klidu na židli). Laicky a lidsky přeloženo, když nohy přitahujeme k tělu, sval se stahuje a pomáhá s tímto pohybem (tělo k nohám, nohy k tělu).  Ono to asi úplně nejde dohromady s představou lordozy v zádech, ale psoas přece začíná na posledním hrudním a všech bederních obratlích jde před pánví a končí na stehenní kosti. Pokud se stáhne, stahuje při stoji obratle směrem dolů a prhlubuje přirozené prohnutí páteře (vzpomeňte na dolní zkřížený syndrom).

Proto je důležité tyto svaly protahovat. Například v pozici jezdce, nebo holuba, bojvníka, ležícího hrdiny, atp. Svaly jdou totiž spíše předem (středem) kyčlí a pánve. K protažení tedy využijte i záklonových pozic nebo třeba těch rotačních, jako je pozice trojúhelníku. Pokud s nimi máte problém, může to značit právě zkrácený iliopsoas.

A co se emocí týče? Až budete příště ve stresu, zkuste se nestáhnout do sebe, nepředklánět se a nebalit se. Místo toho se nadechněte a narovnejte se. Najděte si stabilitu, buďte oběma nohama pevně na zemi a vytáhněte se (aspoň pomyslně) do výšky. Tím zabráníte tomu, aby se do vás stres a strach uzamykal a tvořil vám uzlíček starostí hluboko ve spodním břiše. Pokud zamezíte té tenzi, iliopsoas se nebude moci stáhnout. A rovná páteř vám určitě pomůže se vyrovnat s kdejakým problémem.

Možná teď máte pocit, že si na hrudi, či přímo ve středu těla, hřejete malou zmiji, jménem kyčelní flexor, která je zdrojem všeho zla, co se vám děje, od toho fyzického až po emocionální. Ale není tomu tak. Iliopsoas je přece jen jedna skupina svalů, proto v tom není sama. Samozřejmě že nevyvážená práce a např. jednostranné zatížení, nedostatečná kompenzační cvičení nebo špatně posílené/povolené další skupiny udělají svůj díl taktéž.

Stejně tak i mentální nastavení a náš pohled na svět může kdeco ovlivnit. Vězte tedy, že není všechno zlato, co se třpytí, a ‚pekáč buchet‘ na břiše a pevný zadek nám nemusí zajistit správné držení těla. Stejně tak asi nejde vždy stresu odolat a někdy se do nás zakousne, ale příště zkuste najít rovnováhu a postavte se (mu) zpříma.