Mindfulness – soustřeďte se na přítomnost

Nejprve rychlá kontrola, vzpomínáte, co jste dnes jedli? A víte, jak bylo po cestě do práce/školy? Víte? Nebo jste se tak ztratili v myšlenkách, věcech, co jste řešili, že si vlastně už nic z toho nevybavíte? Pokud ne, tak vězte, že multitasking už není moderní. Na řadu se dostává tzv. mindfulness. Přeložit to do češtiny jedním slovem je oříšek, ale mohli bychom říct soustředění se na tady a teď, na přítomnost. Určitě to znáte ze začátků lekcí jógy, nebo když se sami posadíte a připravujete se na svou praxi. Minimálně po dobu cvičení myslíte jen na sebe, na své tělo a ásany. Ale kolikrát se toto soustředění na přítomný okamžik, na tady a teď rozplyne v momentě, kdy se oblečete zpět do role mámy, táty, zaměstnance/kyně, studenta/ky atd.

Ale nebojte, záchrana se blíží, multitasking už se nenosí. Už není ‚in‘ zvládnout pracovat na 5 věcech zaráz, nebo jíst u práce. A už na to přišli dokonce i někteří zaměstnavatelé. Lidé, co dělají víc věcí zaráz jsou náchylnější jednak k chybám a druhak k vyhoření z přepracování. A vy určitě máte rádi jednak dobře odvedenou práci, ale hlavně svoje zdraví. Ale má to i další benefity, pokud se plně soustředíte na to, co zrovna děláte, mohou vás napadnout nové postupy nebo nové metody. Protože už nepojedete jako automat, zatímco budete myslet na jiné věci, ale budete se jen plně věnovat jedné věci. A dokonce ji třeba uděláte mnohem rychleji.

O benefitech mimo práci není třeba mluvit. Obrázek níže mluví za vše. Kdo myslíte, je asi šťastnější? Za sebe myslím, že ten/ta, kdo žije přítomným okamžikem a krásou okolo sebe a ne starostmi, mentálními poznámkami a myšlenkami, co ještě udělat, co čeká doma a co v mobilu a co v mailu. Stejně to tam je, bude třeba to vyřešit. Ale až přijde čas.

Takže Mind full* nebo Mindful?

A žádný začátek není lehký. Ani ten, který se týká užívání si a žití, pokud jsme už příliš hluboko ve stereotypu. Dny kolem plynou, aniž bychom je zaznamenali, protože jen myslíme na vše ostatní než na přítomnost. Pro začátek, pokud se bojíte, že na něco zapomenete, když se najednou začnete soustředit na přítomnost, vezměte do ruky diář. Jednoduchá rada, že? Alespoň mě to pomohlo, píšu tam vše, a jak je to zapsáno, vypustím to z hlavy a už jen pravidelně několikrát denně kontroluju a mám ho vždy při ruce. Dokonce je to i spolehlivější, než snaha si vše zapamatovat.

Soustředění se mi to dokonce pomohlo sledovat, jaké myšlenky se mi derou do hlavy a pak se můžu zamyslet nad tím proč. Je to krásná duševní hygiena. Protože pokud se něco vrací, asi je potřeba to nějak (minimálně v sobě) vyřešit. A hlavně je to pocit, že já jsem paní svého života a ne naopak. V první chvíli jsem si ale musela na tu prázdnotu v hlavě zvyknout. Protože pokud řešíte pouze jednu věc a ne šest zaráz, tak také vyřešíte jen jednu věc, sice zcela vědomě, rychle a v pohodě, ale těch zbylých pět tak nějak zůstalo v prostoru. Ale zjistila jsem, že nikam neutekly, když jsem si mezitím užívala přítomného okamžiku rozhovory, čtením, cvičením, učením. Naopak, když jsem je pak řešila s plným nasazením a vědomím, tak byly hotové mnohem rychleji.

Zaměřte se tedy plně na své smysly, od toho, jak voní vzduch kolem vás, přes to, jaké jsou barvy světa až po to, co cítíte na kůži. Pokud jíte, žvýkejte s plným vědomím toho, jaké je jídlo, jako byste ho chutnali poprvé. Zbavte se automatiky a stereotypu. Pokud se s někým bavíte, poslouchejte, nelítejte hlavou v povinnostech nebo oblacích. Pokud pracujete, pracujte jen na jedné věci. A pak si dejte pauzu, odlepte oči od obrazovky, vychutnejte si kávu. Nebo jen minutu věnujte něčemu jinému.

*Plná hlava myšlenek