Buďte (na sebe) hodní – Ahimsa

Slyšeli jste někdy na hodině jógy, abyste na sebe byli hodní? Abyste se netlačili nikam, kam nemáte? Neubližovat (si) a praktikovat doslova nenásilí, je jedna část filosofie jógy. V sanskrtu se k němu vztahuje slovo ahimsa. Zní to přirozeně, ale nemusí to tak být. Vždyť kdy naposledy jste sami o sobě řekli něco negativního? Před hodinou, po pracovní schůzce, po testu ve škole nebo při jízdě autem, když se v jakékoli z těchto situací něco málo nepovedlo?

Nebuďte zlí, zní to jednoduše. A někdy to zní lehčeji směrem k jiným lidem než k sobě. Už já sama sobě bych skoro vyčetla, že se pouštím do něčeho takového, o tomto se píšou doslova celé knihy, přece. Ale na jejich čtení nemusí být čas (a to nevadí, netřeba se na sebe zlobit) nebo prostě motivace je dočíst, protože někde v průběhu dojde síla, hlavně ta psychická, vstřebávat informace a vlastně lehké intuitivní pravdy, jež se v našem superrychlém na výkon zaměřeném světě nějak vytratily. Tak třeba i mě někdy rychlá četba článku, připomene to, co už dávno vím, jen podle toho občas zapomínám jednat.

Mějte se rádi

„Mějte se rádi“, jak lehce to zní, tak těžko se to někdy dělá. Protože zvolání: „já jsem tak (a nyní pokračujte, jak se vám to zrovna hodí a rodí v mysli) blbý/á, hloupý/á, tlustý/á, tvrdý/á, neohebný/á, škaredý/á…,“ a tak dále a tak dále. Nám vyletí z úst, nebo proletí hlavou a kolikrát i po důsledném zamyšlení a zcela vědomě. Ale jak ta slova zastavit a hlavně, jak se zastavit v hlavě, abychom si to nemysleli? Stává se mi, že mi to proletí hlavou a pak se zastavím a řeknu si: „Ne, to si nemysli, to neříkej, není to pravda.“ Ale ta myšlenka už ve mě hlodá. Tak jak se mít rád i se svými chybami nebo malými přešlapy?

Představte si, že v sobě máte 4 leté dítě. Takto malý človíček jedná tak, jak nejlíp umí a objevuje svět, snaží se dělat radost druhým a být hodný/á. V tu chvíli ještě neumí ‚flákat‘ věci, neumí ani lhát (přetvoří si realitu), v tu chvíli takový človíček žije naplno, jak nejlépe mu to jde. A takové dítě v sobě máme všichni (někdy o něm víme víc a někdy míň, ale věřím, že tam vždy je a probleskuje na povrch). A teď si představte, že se tomu capartovi, co se raduje ze světa, něco nepovede nebo se se v ásaně nedostane tam, kde byl minulý týden. Nadávali byste mu? Že je škaredý/á, hloupý/á nebo že má zabrat je ohnout se víc a hlouběji? Věřím, že ne. Tak takoví nebuďte. Ani na sebe.

Když chcete být hodní na svět

Když chcete být hodní na svět, začňěte u sebe. Změna začíná od jednoho člověka, ale ne nějakého jiného, ale od vás samotných. Pokud chcete konat dobro, zečněte s tím nejdřív sami u sebe a konejte dobro nejen na ostatních, ale i na sobě samích. Chvalte se a mějte se rádi takoví, jací jste, i když to není úplně dokonalý obraz, jaký byste měli. K němu můžete směřovat, ale primárně mějte rádi to, co máte zrovna teď. Je to to nejlepší, co můžete mít. Zítra to třeba bude jinak.

Mít při tomto svědomí ještě úplně čisté, snažte se vždy dělat všechno, jak nejlépe umíte, děti to tak taky dělají, když si hrají, pak tak nejlíp, jak jim to v tu chvíli jde, a toto jde aplikovat i na naše cvičení a práci. Pak vám i sebeláska půjde mnohem lehčeji. A když budete mít rádi a sebe a budete si umět odpustit, bude i lehčí konat dobro ostatním a budete moc vypouštět více lásky do světa. Protože nemůžete dát něco, co sami nemáte. I lásku a dobro, klid a pohodu musíte mít v sobě, abyste ji mohli předat dál. Zdržte se tedy násilí především na sobě samých. A o tom, jak dál pravidlo ahimsa aplikovat zase příště. Vždyť pokud se nám povede byť tato první část, je to více než dost.

 

Komentáře (0)