Původ a historie jógy, 1. část

V tomto článku budeme sledovat zrození a historii jógy od jejích počátků v údolí Indu až do časů védských, kdy se rozvinula jako alternativa k rituálům. Na tomto prostoru není možné pokrýt veškeré souvislosti, a proto se jedná pouze o stručný přehled událostí.

Původ jógy

Až do nedávné doby západní učenci a indologové věřili, že se jóga vyvinula až v roce 500 před Kristem. Co v Indii ví každé dítě, je nyní potvrzeno archeologickými průzkumy za pomoci satelitních průzkumů, lingvistů a dalších vědců: Józe je přes 5000 let.

Počátky jógy v oblasti osídlení údolí Indu

Kultura poříčí Indu, také známá jako harrapská kultura nebo kultura Indus-Sarasvati, vzkvétala od 3300 př. n. l. do 1800 př. n. l. Na jejím vrcholu se tato kultura rozšířila od Balúčistánu na íránské hranici v Pákistánu až po Nové Dillí na východě Indie, od Afghánistánu a Himálaje na severu do Bombaje na jihu Indii. Jedná se o největší a nejrozvinutější známou městskou kulturu doby bronzové.

Současný výzkum podporuje teorii, že bylo poříčí Indu domovem domorodých Dravidianů stejně jako Sanskrtem mluvcích Árjů, kteří přišli ze severu. Nedávné studie naznačují, že Árjové byli absorbováni do převládající kultury, jak tomu bylo u jiných etnických skupin v pozdější Indii. Mezi oběma kmeny došlo k obrovskému vzájemnému kulturnímu a duchovnímu obohacení.

Archeologické průzkumy, prováděné v letech 1921-1922, v místech dnešního Pákistánu, poskytly důkazy o raných počátcích jógy. Jedením z nejslavnějších nálezů je figura mužské postavy sedící v lotosové pozici, obklopena zvířaty. Důkazy nasvědčují tomu, že to byl Pashupati, pán zvířat, forma Šivy, uctívaná dodnes v Indii a Nepálu. Tento a mnohé další nálezy ukazují úžasné kontinuitu mezi kulturou údolí Indu a současnou hinduistickou společností a kulturou.

Jóga a Védy

Další nálezy z údolí Indu ukazují propojení se současným budhismem a hinduismem. Nejstarší důkaz hinduistického duchovního přesvědčení pochází ze čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem ve formě falického symbolu, připomínajícího Šiva lingam, symbolickou formu Šivy, Pána jógy.

Rgvéda, jeden z nejstarších titulů v knihovně lidstva se rovněž datuje do této doby. Rgvéda je nejstarší ze čtyř véd. Védy jsou autoritativní texty hinduistické duchovní tradice a zdroj poznání pro více než jednu miliardu hinduistů v Indii, Nepálu, na Srí Lance a emigranty v jihovýchodní Asii, Jižní Africe a na karibských ostrovech.

Nejstarší žijící duchovní tradice na světě

Kultura údolí Indu počala upadat kolem 1800 př.nl, pravděpodobně v důsledku tektonických událostí, které změnily říční systém a odvádějící vodu směrem do plání Gangy, míst, které nyní známe jako Indii. V následujících 100 letech byla opuštěna velké města v poříčí Indu.

Smrt říčního systému v poříčí Indu nutil obyvatele k migraci do úrodných plání Gangy, do střední Indie a dále na jih až do špičky indického poloostrova, přičemž s nimi migrovalo i kulturní a duchovní přesvědčení.

Na úrodných pláních Gangy začal nový věk, kde se filozofie jógy a způsob života očistily a rozvinula se duchovní praxe.

Jóga a duchovní krize

Védské rituály a oběti vedly k vyšším stavům vědomí s poznáním, že celý vesmír a příroda sama jsou oběťi. Védská oběť byla mikrokosmickým ztvárněním procesu nikdy nekončícího konce a obnovy života.

Vnitřní smysl těchto obětí však byl stále zakryt a pozdní védské období zažívalo vzestup bráhmanismu a mechanickým rituálům, jež vedly k duchovní prázdnotě. Tato duchovní krize vedla nejen k vzestupu velké gnostické tradici upanišad v hinduistické tradici. Toto období od 800 př. Kr. až 300 př. n. l. bylo obdobím velkého nadšení v hledání spirituality.

Mudrci se otočil zády k obětím a rituálům, a žijíce v lesních poustevnách, vykládali učení o jednotě všech věcí. Tento základ pro literaturu, která vešla v známost jako upanišady, měl kořeny ve védách. Tak první část véd popisuje písně a rituály prováděné bráhmany, které se používají dodnes. Druhá část, cesta poznání sebe, ne rituálem, ale moudrostí. Tyto gnostické texty se ptají a odpovídají na zásadní otázky: co je život, co je smrt, kde jsem byl předtím, než jsem se narodil, kam půjdu, až umřu, co je smyslem mého života, jaké je moje místo ve vesmíru. Tyto knihy jsou známy jako Vedanta a Advaita.

Na jógu se často odkazuje do upanišad. Slovo, jak bylo použito v upanišadách, mělo několik významů. Znamenalo jho, ovládnutí, využití, připojení, rozjímání. V pozdějších upanišadách to je také používáno ve smyslu odříkání, cvičení smyslů. Tak upanišady tvoří filozofický základ jógy.

Jóga, tradice duchovních praktik, se vyvinula v rámci hinduistického, buddhistického a džinistického myšlení. Protože buddhisté a džinisté nepřijímají konečnou autoritu véd, tak sdílejí společné dědictví. Je důležité zmínit, že se v průběhu dějin tradice hinduistů, buddhistů a džnistů prolínaly, půjčovaly se volně od sebe a vytvářely duchovní syntézu a fúzi.

Velké eposy: Rámájana a Mahábhárata

Tyto dva velké eposy ovládli duchovní a kulturní krajinu Indie.
Tradičně připisovaná velkému mudrci Válmíki, Rámájana má velký vliv na kulturní život lidí v Indii, s jejím důrazem na povinnosti, hodnoty a morálku. V tomto velkém eposu je zakomponována Jóga vasištha, úžasný gnostický text, který odpovídá na otázky, které si kladou všichni, kdo hledají spiritualitu.

Mahábhárata je dominantou duchovního života Indie.
Sepsaný legendárním mudrcem Vjásou, epos byl pravděpodobně sestaven z různých zdrojů v průběhu staletí. V příběhu soupeřících bratranců, Mahábhárata zkoumá hodnoty, etiku a cestu spravedlnosti. Bhagavadgíta (Píseň vznešeného), vložená do tohoto velkého eposu, je dialog mezi zmateným a úzkostným bojovníkem Ardžunou a jeho vozatajem Kršnou.
Ve středu bojiště, symbolu konfliktu v mysli a nepřátelských sil života, Kršna objasňuje pravdu o životě a vysvětluje některé jógové zásady.

Kupříkladu:
Vytrvej v józe, ó Dhanandžajo, konej svou povinnost,
zůstaň ale neovlivněn úspěchem či neúspěchem;
takovému vyrovnanému stavu mysli se říká jóga.
Zdroj: Wikipedia

Píseň vznešeného, skládající se z pouhých 700 veršů, používá mnoho metafor z upanišad. Je základním čtením pro všechny studenty jógy, neboť shrnuje vznešené učení upanišad a různé cesty jógy.

V pokračování se podíváme na další osudy jógy až do současnosti.

Komentáře (0)