Přihlášení

Přihlášení

Zapomněl/a jste heslo? Registrace nového uživatele
YogaPoint.cz

Astéja neboli nekradení

Foto: Wikipedia

Foto: Wikipedia

II.37 Asteya Pratisthayam sarva ratnopasthanam.

Uskuteční-li člověk dokonale nepřivlastňování si cizího majetku, pak všechny klenoty k němu přistupují.” Pataňdžali – 2/37

Po nějaké době se opět dostávám k jógové filozofii podle Pataňdžaliho, a to konkrétně k třetímu doporučení ze souboru Jam (rad, jak žít v souladu s okolním světem) – k Astéji. Astéja se běžně překládá jako nekradení nebo nepřivlastňování si cizího a já si vždy vybavím známé:„Nepokradeš“, jedno z deseti biblických přikázání. Ať už tuto myšlenku nepřivlastňování nalezneme v křesťanství, hinduismu nebo v jógové filozofii, svým obsahem má toto doporučení pro nás a dnešní dobu hluboký význam. Její uplatnění je stejně jako v ostatních případech Jam a Nijam širšího charakteru a neomezuje se jen na (ne)kradení materiální, která nás zprvu napadne.

Samozřejmě už od mala víme, že krást je špatné, že se to nemá dělat a rodiče a životní učitelé nás k dodržování této zásady velice pevně vedou. Většina lidí tak toto doporučení z materiální stránky dodržuje, jsme k tomu tak vychovávaní. Ale co když součást nepřivlastňování tkví ještě někde jinde? Například v naší mysli? V tom po čem toužíme a nemáme? V závidění druhým? Astéja by se také dala volně vyložit jako neulpívání na cizích věcech a nebažení po nich.

Dnešní svět je zaměřen vysoce materiálním směrem, stále na nás všude útočí reklamy a sdělení, že je potřeba mít co nejperfektnější kuchyňskou linku, nejvýkonnější elektrospotřebiče, designový mobil nebo stylové oblečení. Potřeba chtíč vlastnit je hnacím motorem obchodních řetězců a prodejců všemožného užitečného i méně užitečného zboží. Z médií se na nás, se stoupajícím délkou reklam, valí stále větší psychologická masáž a my – toužíme.

Toužíme to všechno mít. Ba co více – toužíme mít všechno ještě více než máme, toužíme být perfektní, nejlepší, nejvýkonnější a začneme srovnávat. Sebe s ostatními, pak sebe sami se sebou – s naší představou o tom, jací bychom měli být. Naše mysl rozehraje fantastickou hru ega a k nám přicházejí myšlenky na to, že toho nemáme dost, že náš soused se má daleko lépe než my, kéž bychom měli taky takové bezva auto, jaké má ona a nakonec se dostaneme k tomu, že mu závidíme i jeho život. Pěstujeme v sobě závist. Čím více ulpíváme myšlenkami na „věcech“ cizích, tím více naše nespokojenost (závist) roste (Astéja vede k› Santóši – spokojenosti. Zde se propojují jámy s nijámami).

„Co v sově pěstujeme, to sílí; to je věčný přírodní zákon“. J.W. Goethe

Dalším těžištěm Astéji je nepřivlastňování si cizích myšlenek, nápadů či tzv. know-how. Občas se stane, že někde něco zaslechneme a automaticky si myšlenku nebo nápad přivlastníme a vydáváme ji/je za své (z touhy po obdivu, uznání apod.). Stále je to převzetí něčeho, co není naše. Pěstujme si své vlastní nápady skrze svou kreativitu, vnímejme své myšlenky díky práci s tělem pomocí jógy a nebojme se stát si za nimi a skrze ně si třeba i plnit své sny. Pokud někde zaslechneme myšlenku, se kterou souzníme, buďme upřímní a respektujme jejího tvůrce.

Stejně tak se snažme nepřivlastňovat si cizí emoce, city nebo pozornost druhých lidí. Astéja se promítá i do našich běžných vztahů, především těch partnerských, ve kterých máme často snahu nárokovat si čas, rozhodování i chování našich poloviček. Ze žárlivosti si nárokujeme partnera/partnerku jen pro sebe a tak krademe jeho svobodu. Respektujme jejich potřeby, nepřivlastňujme si druhého, nechávejme volnost ve svých vztazích bez obavy z toho, že o druhého přijdeme. Dávejme prostor a lásku bez strachu a bez závisti.

Sama u sebe spatřuji praxi astéji v každodenním konání. Mám na paměti především známé českém rčení: „Neokrádej sám sebe, ani druhé o jejich čas“. Snažím se tak neztrácet čas s věcmi, které nemohu ovlivnit, cvičím se v tom, abych neokrádala ostatní o čas pozdními příchody nebo tím, že nepřicházím na své lekce a pracovní schůzky nepřipravená.

Praxe astéji se zdá být jednoduchou, ale je to život, který nás prověřuje a zkouší, jak moc pevní ve svých základech jsme. V našem každodenním životě, v běžných věcech, v našem jednání – zkusme vnímat toto doporučení. Cvičme se v tomto umění každý den, mysleme na to, jak jednáme s druhými lidmi, a po nějakém čase se nám může stát, že se náš život stane radostnější a spokojenější.

 

Komentáře (0)
Petra Kučerová

Je mi 27 let a pocházím z Havířova. Jsem jógová studentka, bloggerka a lektorka. Jóga mi vstoupila do života v době, kdy jsem sama k sobě nebyla příliš upřímná a můj život byl všechno, jen ne harmonický.
Nebyl to blesk z čistého nebe, ale spíše letmé oťukávání, váhání a opatrná pomalá cesta. Kruček po krůčku mi jóga začala prostupovat do všech aspektů běžného života až ho nakonec celý obrátila vzhůru nohama.
Díky ní jsem našla cestu sama k sobě, k tomu jak se mít ráda, jak naslouchat svému tělu a svým potřebám. Jsem jí za mnohé vděčná a tak přirozeně jsem po nějaké době začala cítit, že bych své zkušenosti chtěla předávat dál jako lektorka, učitelka.
Moc mě těší inspirovat ostatní, aby žili takový život, jaký doopravdy chtějí, ať už na lekcích, internetu nebo svém blogu. Zamilovala jsem si dynamické styly jógy jako je Power jóga, Ashtanga vinyása jóga nebo Vinyása flow jóga.
Najít a zacvičit si se mnou můžete v Ostravě a v Havířově nebo na některém jógovém pobytu, který pořádám v Beskydech.

13.11.2016 - 22:37

Načíst další

Komentáře

Napište komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.



Partneři
Yogapoint

Chcete se stát partnerem?

Napište nám