Proč vznikla jóga? Ne jak a kdy, ale proč?

Je to zajímavé zamyšlení a přímo se dotýká každého z nás, kdo jógu provozuje a praktikuje. Proč děláme jógu? Proč dělám jógu?

Jóga pro jogíny

Četl jsem mnoho úvah a legend o tom, jak jóga vznikala a kdy vznikala. V Indii a dávno je dost zobecňující, ale dostačující na to, aby se mysl s vědomím mohla vcítit, alespoň částečné, do reality a prostředí té doby. Často jsem četl a slýchal o tom, že jóga je tu proto, aby dala vzniknout klidu a harmonii. Vytvořím-li si vědomím a myslí prostředí doby jejího vzniku, přijde mi to jako vcelku nesmyslné. Žádná televize a žádné honění, večerní vysedávání v hospodách nebo v kině.

Žádné davy lidí, zejména pak v oblastech kde jóga vznikla. Ta doba i ta místa byla ideální pro samotu a uvnitřnění. Pro duchovní praxi a zklidnění mysli, které jediné přináší dar Poznání a tedy opravdovou harmonii. Krom toho jógu praktikovalo společenství lidí, žijících o samotě a většinou ve velkém ústraní. Tato doba byla pro obyčejného člověka plná fyzické námahy a pohybu od rána do večera a tak nebylo potřeba hledat relaxaci těla ve sportu, tedy v pohybu. Ovšem nikoliv pro jogína.

Harmonie mysli a těla

Tady bych také hledal opravdový důvod, proč jóga vznikla. Aplikoval bych to nejlépe na sobě, i když srovnávat mě a jogíny v Indii je drzé a směšné. Nicméně více jak 25 let praktikuji niterné praxe. Duchovní cestu by se dalo říci, i když nemám rád pojem duchovní cesta, přijde mi nesmyslný. Znám hodiny, dny i týdny v dokonalém ústraní. Pokud se plně a cele věnujete niterným praxím, tak jako jogíni vysoko v horách, musíte se v první řadě zastavit. Zastavit svou mysl, neboť jen tak poznáte kdo jste, a jak fungujete. Zastavit mysl nelze bez zastavení těla, alespoň v počátku ne. Jen pokud trávíte hodiny, dny a roky v nehybnosti, potkáte se s tím podstatným.

Poznáte, jak pracuje vědomí a skrz něj funguje mysl, která nás ovládá, pokud ji ještě neovládáme my.
Jenomže touto cestou se paradoxně dostáváte k podstatě, ale také od ní ustupujete, neboť Já nejsem jen mysl a vědomí, ale bezesporu také tělo. Tělo, jehož potřeby a touhy, lpění a odpor nás tak ovlivňují.

Pokud se nevěnujete i tělu žijete disharmonii. Nikoliv naplňovat jeho požadavky ve smyslu nadstandardu jako je šlehačkový dort a masáže, ale základní potřebu, jíž je pohyb, pro který tělo vzniklo. Vždy mi naskočí úsměv, když přijedu do kláštera a vidím sochy Budhů, ztvárněných jako mládí atleti v plné kráse a síle, a o jejich učení většinou mluví milý a obézní mistr.
A tak se domnívám, že jogín hledající harmonii zákonitě musel dospět k tomu, že pokud mu dobře nefunguje tělo, nemůže mu dobře fungovat ani mysl, ani vědomí. Asi proto začal hledat techniky a způsob jak zharmonizovat i tělo a vnitřní orgány – jako doplnění praxí niterných.

Toto myslím může být opravdový důvod, proč vznikla jóga. Začal jsem dělat jógu proto, že jsem potřeboval zdravé a funkční tělo pro mou práci s myslí a vědomím, abych dosáhl opravdové harmonie. Tělesně nezdravý člověk nezdravě myslí a pak jedná. Také se všímám, jak nezdravé, většinou obézní tělo má větší spotřebu všeho (znám to podle sebe). Více prostoru, stravy, oblékání i pozornosti, víc všeho. Pak se zákonitě mysl sama daleko častěji vztahuje na své potřeby. Někdy naopak je energie vkládána do vlastního těla touhou po dokonalosti. Obojí plodí nezdravou mysl, jako Ego manifestující se právě dualitou – já a něco, někdo nebo mé potřeby.

Jóga jako prostředek, ne cíl

Toto zamyšlení má jediný cíl. Uvažovat nad tím, zda jóga není jen prostředek, stejně tak jako třeba meditace. Prostředek, který má vést k jednomu cíli. Pokud si tedy uděláme samotný cíl z jógy, nebude to nic jiného, než jiná aerobní forma cvičení, kdy budeme překonávat hranice možností svého těla a dokonce vytvářet potřebu a touhu po něčem. To říkám s úctou k jakémukoliv pohybu. Jenomže jóga má přeci jenom jiný rozměr. Není to podle mne ani tak oním systémem pohybů, ale způsobem, kterým se to děje.

Myslím, že systém uvědomování si dechu a celého pohybu můžeme aplikovat i při běhu nebo veslování. Nebo uklízení a praní, či právě meditaci. A to vše i naopak! Jóga je součást cesty jak být šťastný a spokojený v absolutním i relativním pojetí. Vždy, se ale musím vzdát urputnosti a tlaku. Lpění a chtění a touhy – třeba po józe. Neboť kdy bude člověk doopravdy šťastny? Až naplní své přání a potřeby? Ne! Až je přestane mít 🙂

Komentáře (0)