Rytmus dýchání ovlivňuje paměť a rychlost reakce na nebezpečí

Nedýcháme jen kvůli kyslíku, nyní vědci zjistili, že je dýchání spojeno i s funkcí a chováním mozku. Studie uvádí, že rytmus vašeho dýchání může ovlivnit nervovou aktivitu, která podporuje vybavování vzpomínek a emocionální úsudek. Vědci z Northwestern Medicine objevili, že rytmus dýchání vytváří v lidském mozku elektrickou aktivitu, která podporuje vybavování vzpomínek a emocionální úsudek. Tyto účinky dýchání na chování závisí na tom, zda vdechujete nebo vydechujete a zda dýcháte nosem nebo ústy.

Ve studii byli jedinci schopni rychleji identifikovat děsivou tvář, když jí uviděli při nádechu ve srovnání se stejnou situací při výdechu. Účastníci experimentu rovněž měli větší pravděpodobnost, že si zapamatují předmět, pokud ho uvidí při nádechu než při výdechu. Uvedené účinky zmizely, když účastníci studie dýchali ústy.

„Jedním z hlavních zjištění v této studii je, že v průběhu nádechu je dramatický rozdíl v mozku v amygdale a hipokampu ve srovnání s výdechem,“ uvedla vedoucí autorka Christina Zelano, profesorka neurologie na Northwestern University Feinberg School of Medicine. „Zjistili jsme, že když se nadechujete, tak stimulujete neurony v čichové kůře, amygdale a hipokampu, v celém limbickém systému.“

Vědci z Northwestern Medicine poprvé objevili tyto rozdíly v mozkové aktivitě při studiu sedmi pacientů s epilepsií, kteří byli naplánováni na operaci mozku. Týden před chirurgickým zákrokem chirurg zavedl do mozku pacientů elektrody, aby zjistil původ jejich záchvatů. To umožnilo vědcům získat elektrofyziologické údaje přímo z jejich mozku. Zaznamenané elektrické signály ukázaly, že mozková aktivita kolísala s dechem. Aktivita se objevuje v oblastech mozku, kde se zpracovávají emoce, paměť a vůně.

Tento objev vedl vědce, aby zkoumali, zda kognitivní funkce typicky spojené s těmito oblastmi mozku – zvláště vyhodnocování strachu a paměť – by mohly být také ovlivněny dýcháním.

Amygdala je silně spojena se zpracováním emocí, zejména emocemi souvisejícími se strachem. Vědci tedy požádali kolem 60 účastníků studie, aby činili rychlá rozhodnutí založená na emocích v laboratorním prostředí, kdy bylo zaznamenáváno, jak dýchají. Ukazovali jim obrázky tváří, které měly výraz buď strachu, nebo překvapení a účastníci museli co nejrychleji naznačit, jaké emoce každá tvář vyjadřovala.

Když se tváře objevily během nádechu, subjekty studie je rozpoznaly v případě, že vyjadřovaly strach rychleji, než když se stejné tváře objevily během výdechu. To neplatilo pro tváře vyjadřující překvapení. Tyto účinky se snížily, když subjekty prováděly stejný úkol při dýchání ústy. Účinek byl proto specifický pouze pro podněty s výrazem strachu během nosního dýchání.

V experimentu zaměřeném na vyhodnocení paměťové funkce – svázané s hipokampem – byly stejným účastníkům studie zobrazeny obrázky objektů na obrazovce počítače a řekli jim, aby si je pamatovali. Později byli požádáni, aby si tyto objekty vybavili. Vědci zjistili, že vzpomínání bylo lepší, když se obrázek objevil během nádechu.

„Zjištění naznačují, že rychlé dýchání může poskytnout výhodu, když je někdo v nebezpečné situaci“, řekla Zelano.

„Pokud jste v panickém stavu, váš dýchací rytmus se zrychlí,“ řekla Zelano. „V důsledku toho budete trávit poměrně více času vdechováním než v klidném stavu. Takže vrozená reakce našeho těla na strach s rychlejším dýcháním může mít pozitivní vliv na funkci mozku a vést k rychlejším časům odezvy na nebezpečné podněty v životním prostředí.“

Další možný pohled na výzkum je na základních mechanismech meditace nebo koncentrovaného dýchání. „Když se nadechujete, jste v jistém smyslu synchronizovaní oscilací mozku přes limbickou síť,“ poznamenal Zelano.

Studie byla publikována 6. prosince 2016 v časopise Journal of Neuroscience.

Hlavním autorem je Jay Gottfried, profesor neurologie ve Feinbergu.

Zdroj: Northwestern University.

 

Komentáře (0)