Syndrom vyhoření a jóga

Syndrom vyhoření a jóga – mají tyto dva pojmy vůbec něco společného? Vždyť přece ze všech stran slyšíme jen o pozitivních aspektech jak pro naše tělo, tak i mysl. Může se stát něco takového i mně? A poznám to vůbec?

Praktikováním jógy se dál sebevzděláváme, získáváme nové znalosti, učíme se na věci dívat z různých úhlů pohledu a hlavně nás učí starat se o sebe, o své tělo, protože na to všichni občas zapomínáme. Skrze jógu měníme náš životní styl a naše rozhodnutí se často odráží od toho, co jsme se naučili na naší jógové podložce.

Co to vlastně je syndrom vyhoření?

Stručně řečeno se jedná o stav absolutního vyčerpání, které pramení z chronického stresu. Člověk se cítí být vyčerpaný po emoční stránce, má pocit celkové únavy a opotřebovanosti. Prostě jak když vymačkáte citron. Činnosti, které vás dříve naplňovaly najednou ztratily smysl a vy jste ztratili nadšení. Syndrom vyhoření vás ale nepostihne jen tak z ničeho nic, vkrádá se do vašeho života pomalu a nemusí být zrovna jednoduché ho rozeznat. Ale nefunguje to tak, že byste jednoho rána bez varování vyhořeli. Naše tělo i mysl nám dávají varovné signály a pokud si je zvládnete uvědomit dřív, než bude pozdě, jste zachráněni.

Varovné signály jsou na úrovni fyzické i psychické a u každého se projevují jinak. Pojďme si uvést alespoň některé.

• Chronická únava a nedostatek energie
• Zapomínání a zhoršená koncentrace
• Ztráta chuti k jídlu nebo zažívací potíže
• Deprese, pocity úzkosti nebo bezdůvodný pláč
• Izolace a uzavření se do sebe
• Ztráta elánu a nadšení
• Zlost, podráždění nebo výbuchy vzteku
• Oslabení imunitního systému
• Kardiovaskulární potíže či jiné funkční poruchy

Může to potkat i mě a co s tím?

Ať už jste lektorem jógy, jógu praktikujete několik let nebo s jógou teprve začínáte, může to potkat každého z nás. Mezi nejohroženější skupinu patří ambiciózní lidé a ti s přístupem „já zvládnu všechno“. Tyto skupiny totiž velice často přes svou zapálenost a nasazení úplně přehlédnou varovné signály, které tělo vysílá.

Ohrožená skupina – instruktor jógy:

počáteční nadšení z předávání jógového učení může s přibývajícím počtem odučených hodin velmi lehce sklouznout do stereotypu. Vedení lekcí se stane rutinní záležitostí, máte pocit, že pořád dokola děláte to stejné. Postrádáte nadšení a elán.

Ohrožená skupina – jógový začátečník:

vyzkoušeli jste jógu a zamilovali se. Máte za sebou pár lekcí a máte pocit, že jóga je pro vás a tak do toho skočíte po hlavě. Koupíte si vlastní podložku, nové oblečení a permanentku, možná tu s tím neomezeným vstupem. Permanentka do jógového studia nebyla nejlevnější a tak z toho chcete vytěžit maximum. Baví vás to, jste nadšení a každý den si hrdě vykračujete s podložkou v podpaží. Cítíte se skvěle, vypadáte skvěle a pod jógovým okouzlením je všechno prostě skvělé. Děláte pokroky, v ásanách se dostanete dál a máte pocit, že se z vás stal jógový mazák. A pak po třech měsících z ničeho nic – prásk! Podložka stojí doma opřená v koutě a na lekci vás nikdo nedostane.

Ohrožená skupina – pokročilý jogín:

zde máme na mysli někoho, kdo překonal těžké jógové začátky, vytrval a jógu nějaký ten rok praktikuje. I tady, ať se to zdá jakkoliv nepravděpodobné, může dojít k vyhoření. Často nás k vyhoření dožene naše vlastní netrpělivost a ego. Máte pocit, že jste neudělali tak velký pokrok jako Maruška, která zvládá dlouhé výdrže v náročnějších pozicích, a to jste s jógou začínali spolu. Začnete si nakládat víc, než na co je vaše tělo připravené a zkoušíte se, možná i přes bolest, dostat v pozicích dál. Nejen, že riskujete syndrom vyhoření a ztrátu radosti z jógy, ale navíc si můžete ublížit i fyzicky

Co s tím? Ať patříte do kterékoliv skupiny, zastavte a zpomalte! Zkuste si uvědomit, proč jste s jógou vůbec začali, jestli vám pořád přináší radost. Zkuste si od jógy malinko oddychnout, zařaďte do svého programu nějaký další sport nebo běžte na lekci k jinému lektorovi, vyzkoušejte jiný jógový styl. Změňte prostředí, běžte si zacvičit do přírody nebo si na pár dní zakažte vkročit na podložku. Nebo naopak může být dobrým řešením vyměnit skupinové lekce za domácí praxi, bez dalších lidí, kteří vás ruší, nebo se kterými máte tendenci se porovnávat. I když může být těžké ve vašem okolí někoho takového najít, vyrazte si ven s někým, koho jóga vůbec nezajímá. A to ne proto, abyste je přetáhli k józe, ale abyste od jógy chvilku vypnuli a nemluvili o ní.

Nezapomínejte, že hlavní je se s láskou starat o sebe a své tělo, na tom záleží ze všeho nejvíc. Vnímejte sami sebe a své tělo, buďte k sobě pozorní a nevystavujte se zbytečné nepříjemným situacím.

Pokud máte nějakou zkušenost se syndromem vyhoření nebo otázky k tomuto tématu, budeme rádi, když nám napíšete v komentářích pod článkem.

 

Komentáře (0)