2 mýty o józe

 

Popularita jógy nestojí jen na vratkém marketingu. Stojí především na tom, že kdo ji zkusí, skutečně pocítí její pozitivní účinky na tělo i mysl. Přesto ale jóga není žádný zázračný všelék na všechny neduhy, naopak o ní panuje řada poměrně zkreslujících mýtů. Pojďme se podívat na dva takové podívat. 

Jógu je třeba cvičit alespoň 60 minut v kuse

Stejně jako u jakéhokoliv cvičení, i u jógy platí, že lepší je cvičit krátce než vůbec. Samozřejmě že pokud budete trénovat deset minut jednou týdně, nemůžete čekat žádné raketové zlepšení. Můžete ale čekat, že na tom budete lépe, než pokud byste necvičili ani po tuto relativně krátkou dobu.

Pokud tedy máte na jógu jen deset či dvacet minut, nezoufejte. Až vaše volná chvilka přijde, vytáhněte jógamatku, položte ji na zem v obýváku či ložnici a směle se pusťte do cvičení. Věda je na vaší straně, a mimo jiné potvrzuje, že i dvacetiminutové cvičení jógy má příznivý vliv na mozkovou aktivitu. I po takhle krátkém cvičení se vám zlepší soustředění a budete rychleji zpracovávat informace a lépe pracovat s krátkodobou pamětí.

Při józe se vám nemůže nic stát

Cvičení hot jógy si možná o zranění říká více, to ale neznamená, že při klasických variantách vůbec nic nehrozí. Je sice pravda, že jóga je středně náročné cvičení, a že riziko zranění je velmi malé. Abyste zranění předešli, je naprosto nutné pečlivě dodržovat pokyny a cviky provádět správně. Vždy si uvědomte, že jóga není soutěž a nikdy se silou nenuťte do pozic, ve kterých vám tělo jasně říká dost.

Někdy se pak může stát, že si vzhledem k nedostatku zkušeností při józe ublížíte, i když se cviky snažíte provádět správně. Nemělo by ale zpravidla jít o nic závažnějšího než nějaký ten skříplý nerv, což je sice nepříjemné a bolestivé zranění, dlouhodobě vás ale nijak neohrozí.

Vyšší riziko pak hrozí především lidem, kteří již trpí nějakou chronickou zdravotní komplikací. Speciální pozor by si tak při józe měli dávat ti, koho trápí vysoký krevní tlak. Vedle nich musí být opatrní také lidé postižení těmi typy glaukomu, při nichž se v oku nekontrolovatelně hromadí tekutina. V neposlední řadě by potom měli být bedliví i ti, koho trápí ischias, bolest zad nesoucí krásný český lidový název houser. Pro všechny tyto skupiny nemocných by měly být prováděné ásany voleny se znalostí jejich zdravotní stavu, a tak, aby nebyli zbytečně vystaveni riziku negativních zdravotních následků.

To jsou dva mýty o józe, se kterými se můžete pravidelně setkat. Jistě se tím ale možný výčet od člověka k člověku předávaných polopravd nevyčerpává.

Napadají vás další mýty, o kterých bychom měli napsat a upozornit na ně ostatní? Napište nám.

 

Komentáře (0)