Posvátné krávy v Indii
Život v Indii se odehrává převážně na ulici a díky tomu se lehce můžete stát jeho součástí. Život nejen ten lidský, ale i zvířecí. Vlastně život jako takový. Ulice jsou plné všeho. Lidí a jejich výtvorů, kraviček a jejich výtvorů :-), pejsků, opiček a různých jiných zvířátek. Některá jsou nepřehlédnutelná, některá abyste mohli spatřit, musíte se ztišit a dívat.
Opičky jsou drzé až agresivní, a pokud jim nechcete vyjít vstříc a nedat jim něco k mlsu, ukáží vám svou nelibost. Roztomilé jsou jen tehdy, díváte-li se na ně z dálky. Pejskové se přirozeně stanou vašimi věrnými společníky, a když si vás oblíbí, půjdou s vámi i několik kilometrů. Půjdou kamkoliv a možná s vámi zůstanou napořád.
Pavel Kovář, jméno, které ke mně přicházelo již od mého prvního návratu z Indie a na podzim roku 2014 přišlo i s pozvánkou na „Poutní cestu do Indie – Himaláje 2015“, kterou jsem odsunula, neboť jsme měli stavět rodinný dům. Na jaře 2015 se vše však poskládalo jinak a pozvánka do Indie přišla znovu. Oslovila jsem tedy Pavla prostřednictvím mailu, který byl uveden na letáku, s žádostí o připojení se na poutní cestu.
Po několika setkáních v ášrámku ve Vinařích bylo jasné, že pouť již započala. Přednášky, meditace, mantry vedené Pavlem, připravovaly mé ego na ústup a postupně umetaly cestičku k hluboké síle uvnitř mé samé, která se měla v plné své kráse ukázat v Indii. Pavel Kovář se ukázal být mým učitelem, průvodcem nejen po Indii, ale i po skrytých místech mé samé.
O poutní cestě, o Indii, bychom Vám rádi, Já a Pavel, předali svá svědectví, tak jak je nám blízké.
Snad Vás zaujmou, snad inspirují, snad potěší Vaše srdce.
Kravičky, stejně jako lidé v Indii, žijí buďto v blahobytu a je o ně postaráno, jak jsem mohla vidět například v Rishikeshi a nebo strádají, žijí v chudobě. Nic z toho jim však neubírá ani nepřidává na jejich posvátnosti.
Kráva stejně jako matka, ať už naše matka Země nebo naše vlastní matka, živí své děti, proto je posvátná a je jí projevována zasloužená úcta. Je oslavována tak, jak by si zasloužila každá matka. Kráva dává výživný nektar – mléko, žádné dítě by bez něj nepřežilo a navíc obohacuje náš jídelníček o spousty z něj vyráběných pochoutek.
“Miluji máslo, sýry a slaďoučkou šlehačku….mňam.”
Kravské lejno, další produkt (ano produkt, ne odpad!). Indové jej používají na otop (sušené), úklid a na mnoho dalších nám nepředstavitelných činností. Je totiž (a to jako jediné lejno na světě :-)) antiseptické. Využívá se také (lejno, ale i moč) v ájurvédské medicíně, na výrobu léků a doplňků stravy.
Nejen pro její užitečnost je však kráva posvátná, je to představitelka daru života. Krávy v Indii na rozdíl od těch našich jsou nedílnou součástí společnosti, a tak se kdykoliv můžete propojit s jejich božstvím, pocítit jej na vlastní kůži.
I mě potkalo v Rishikeshi toto štěstí
Jednou, cestou ke Ganze na ranní meditaci a cvičení, šli jsme kolem ášrámku, kde právě probíhalo ranní árati (zpívání modliteb), oslava Krišny, oslava ranního probuzení. Sundali jsme boty a vešli dovnitř. Zpěv v doprovodu různých hudebních nástrojů rozradostnil mé srdce. Tóny zvonů a různých cinkátek nabyly na takové intenzitě, že zcela prostoupily celou mou bytostí. Myšlenky včetně pocitu mého já zmizely. Nebo aspoň v tom randálu nebyly slyšet :-).
Tělo se vibrací hudebních nástrojů tak rozvibrovalo, že nebyly poznat jeho hranice. Jakoby ve spánku opouštěla jsem ášrámek po skončení modliteb a pomalými pohyby sunula jsem své tělo ven. Sedla jsem si na schody vedoucí ke Ganze, které byly hned vedle, a obouvala si boty. Plná tónů ze zvonů, zcela ponořena v rozjímání, ucítila jsem na zádech drcnutí. Otočila jsem se. Byla to kravička, která se přišla se mnou pomazlit, opřela svou hlavinku o mou a lísala se. Rozechvělá z kontaktu pocítila jsem náhle, něžný dotek spojení dvou duší. Já a kravička splynuly jsme v jedno.
Hladké kravské tělo dotýkalo se mého. Skrze dotyky dvou těl, mezi nimiž nebylo rozdílu, obě toužily po lásce, po něze, uvědomovala jsem si sílu tohoto božského okamžiku. Uvědomovala jsem si, že ač pomyslně odděleni našimi těly, nestojí nic mezi námi, jsme propojené duše. Dojemná scéna života samého zastavovala kolemjdoucí, kteří se svými srdci napojovali na projevené božství.
Domů jsem se vrátila s hlubokou úctou ke všemu živému….a s prosbou…
“Prosím tě, člověče, lidská bytosti, z celého svého srdce tě prosím, prosím o velký soucit k našim bližním, k našim duším žijících ve zvířecích tělech. Přestaň zabíjet sám sebe ve jménu čehokoliv. Nech lásku prostoupit tvým srdcem. Probuď své božství. V úctě ke své matce, v úctě k životu.”
Můžete-li, vyslyšte mou prosbu.
Dnes se s Vámi rozloučím slovy Swamiho Sivanandy určenými nám všem.
BE GOOD, DO GOOD . Buď dobrý, konej dobro.
Hari OM
Komentáře (0)
30.11.2015 - 15:26
-
Reportáže a recenze
Pouť srdce – Gangotri – k prameni Matky Gangy Od Jamuny ke Ganze Poté co jsme navštívili a poctili pramen matky Jamuny – Jamunotri, pokračuje...
-
Blogy
Cesta do Himalájí Balíme. Zítra ráno odjíždíme směr Yamunotri, Himaláje. Vyndávám z krosny letní věci a ukládám je...
-
Blogy
Janki Chatti – Himaláj Do Janki Chatti jsme dorazili po čtvrté hodině odpolední. Městečko nás přivítalo deštěm. Bylo šero, jen...
-
Blogy
„The Beatles ashram“ Rishikesh Velice zvláštním až mystickým zážitkem byla pro mne návštěva Maharishi Mahesh Ashramu, obecně známého jako „The...
-
Blogy
Město Rishikesh „Jsme na místě – vystupovat!“ zavelel po cca 6 hodinách jízdy jediný muž v naší posádce, Dušan....
-
Blogy
Pouť srdce – Haridwar, brána k Bohu, brána ke změně vědomí Haridwar, jedno ze sedmi hlavních svatých měst Indie, tvoří přirozenou bránu do Garwahlské Himálaje. Hari znamená...
-
Blogy
Char Dham – Pouť srdce Poutní cesta do Garwalské Himálaje na čtyři významná svatá místa staroindické védské tradice se nazývá Char...
-
Blogy
Řeka Ganga v Rishikeshi Ganga pro mě není jen přenádherná řeka, je mým učitelem, mou matkou. Poprvé jsem se s ní...
-
Blogy
Sádhu z lesů (část druhá) Pudžárí byl ohromen tím, co mu cizinec řekl. Po chvíli se chtěl cizince optat na nějaké...
-
Blogy
Návrat do Indie Sedíme v taxi – směr Rishikesh. Dočkali jsme se. Indie v plné své kráse. Jede nás pět. Čtyři...
-
Blogy
Sádhu z lesů Je příjemný teplý večer. Sedíme u svého sladkého čaje a pozorujeme prodlužující se stíny a barvy...
-
Blogy
Cesta k pramenům Gangy (část třetí) Podél cesty, roste jedna zvláštní bylina, jmenuje se Himalájské tulasí. Byl jsem na ni upozorněn swámím...
-
Blogy
Cesta k pramenům Gangy (část druhá) Cesta do Gangótri z Rishikéše trvala asi 15 hodin. V pět ráno vyjíždíme. (pokračování 1. části)...
-
Blogy
Cesta k pramenům Gangy Po dvou letech jsem opět v Indii. Před několika hodinami jsme přiletěli z Frankfurtu přes Kuvajt...
-
Blogy
Fatehpur Sikri – Agbarovo město (pokračování) (Pokračování první části) Proto Akbar přestěhoval své hlavní sídlo do Sikri a postavil zde nové nádherné...
-
Blogy
Fatehpur Sikri – Agbarovo město Mezi zajímavými památkami, místy, které jsou v popředí zájmu turistů, cestovatelů, ale i samotných domorodců, jsou...
-
Blogy
Jamunotri – chrám srdce Když jsem přišla do Jamunotri, údolí bylo zalité sluncem, pofukoval jemný studený větřík. Stromy, hory, řeka,...
-
Blogy
Cesta do Yamunotri Zabalila jsem do krosny spacák, karimatku, teplé oblečení. Namazala kolena. Zapůjčila si za 20 rupií...
-
Blogy
Cesta do Himalájí Balíme. Zítra ráno odjíždíme směr Yamunotri, Himaláje. Vyndávám z krosny letní věci a ukládám je...
-
Blogy
Janki Chatti – Himaláj Do Janki Chatti jsme dorazili po čtvrté hodině odpolední. Městečko nás přivítalo deštěm. Bylo šero, jen...
-
Blogy
„The Beatles ashram“ Rishikesh Velice zvláštním až mystickým zážitkem byla pro mne návštěva Maharishi Mahesh Ashramu, obecně známého jako „The...
-
Blogy
Město Rishikesh „Jsme na místě – vystupovat!“ zavelel po cca 6 hodinách jízdy jediný muž v naší posádce, Dušan....
-
Blogy
Řeka Ganga v Rishikeshi Ganga pro mě není jen přenádherná řeka, je mým učitelem, mou matkou. Poprvé jsem se s ní...
-
Blogy
Návrat do Indie Sedíme v taxi – směr Rishikesh. Dočkali jsme se. Indie v plné své kráse. Jede nás pět. Čtyři...
Komentáře