Barcelona Yoga Conference – 5. kapitola

Letos jsem úplně vynechala acro yogu i slack line, protože na to bych potřebovala další týden. Je dost zřetelné, jak se liší lidé, kteří se aktivně oddávají acrojóze. Drží se ve skupinkách, často se opravdu drží i několik lidí dohromady za ruce. Vypadají víc hippie a víc se smějou a tančí.

Táhlo mě to k aerojóze – létat v síti a viset hlavou dolů. Je to pěkná dřina a vyžaduje to koncentraci. Moje koketování s ní dopadlo tak, že mi teď ve studiu z trámu visí yoga swing – jak vyslovují španělští instruktoři “žoga šving” a já v ní poletuju.

Celkový dojem z konference je schovaný ve slově nadšení s výjimkou toho, že nechápu, proč se to jmenuje konference. To slovo zavání kongresovým sálem, blokem, tužkou a oblekem nebo kostýmkem. Tohle setkání bylo cítit svobodou, radostí a láskou. Ráda se tam rozletím i příští rok.

Poslední a deštivý den ve městě s kamarádkou Dianou byl jako sestavený ze střípků přání, teda kromě toho deště. Od rána pršelo. Jako že lilo spíš by se hodilo napsat. Rozhodně to nezvalo k procházkách s batohem po městě. Uvízla jsem na jednom malém náměstí v centru čtvrti Gracia. Navigace mi ukazovala ještě 15 minut minut chůze. Zůstala jsem tam sedět, dokud déšť trochu neustal a zkoušela poslouchat, jestli budu rozumět mluvenému dění kolem sebe. Všichni si objednávali kávu s mlékem a croissant, to jsem rozuměla.

Polosuchou nohou jsem dorazila k Dianě. Známe se z Thajska. Žily jsme spolu chvíli v chýších v horách. Učily jsme se thajskou jogovou masáž. Diana se praxi věnuje, je terapeutka. V Thajsku tráví každý rok několik měsíců a spojuje více technik. Večer jsem u ní na futonu dostala 3 a půl hodinovou terapii. Kombinace thajské jogové masáže a chi nei tsang – masáž vnitřních orgánů a práce s jejich energií. Terapie je spojená s dechem, který se mezi oběma zúčastněnými sladí. Neskutečný zážitek.

Chtěla bych Dianu pozvat na podzim do Prahy. Je to zajímavá osobnost a skvělá terapeutka. Cítím se v jejích rukách v bezpečí, i když mi jimy zrovna transformuje životní energii chi. Ti, kdo praktikují chi nei tsang znají chi kung. Já do nedávna ne. Chi kung vypadá jako bojové umění a slouží k vyrovnání chi v těle. Meditace v pohybu. Srovnání těla a zklidnění mysli. Další silný a pozitivní zážitek.

Usnula jsem na pár hodin a před pátou ranní si to vykračovala prázdnými ulicemi na metro. Vykračovala jsem si se staženým zadkem, protože mám za tmy v ulicích cizího města strach. Loni mi v Řecku recepční na otázku, jestli je to tam ráno před pátou bezpečné odpověděla: “zlato, buď v klidu, vždyť máš skoro 2 metry.”

Snažila jsem se na to myslet, ale stejně jsem se vylekala každého stínu. Nejvíc třech dost nesourodých opilců (pravděpodobně prostitutka, starší černoch a úplně zlitý místní mladík s lahví vína). Muži dělali hradbu zpívající ženě, která tam v jednom rohu na bobku čůrala. Nabídli mi drink, odmítla jsem gracias. Pak jsem ještě zpanikařila, když na mě houkal chlápek na eskalátorech, ale vzpomněla jsem si na svou výšku, zhluboka se nadechla a přidala do kroku lehkost bytí.
Fotografie: archiv autorky (Tatiana Vomáčková)
a poděkování také patří:
Wari Om
Patricia Torales
Meg Evans

Komentáře (0)