Barcelona Yoga Conference – 4. kapitola

Kapitola o lektorech, jejichž lekce a semináře jsem stihla.

 

Ranní lekce nazvaná Vinyasa Blast off pod taktovkou Davida Lureyho se konala na otevřeném fotbalovém hřišti. Cílem bylo aktivovat radost. Začali jsme dechovým cvičením, pokračovali asánami v doprovodu reprodukované hudby a Davidových slov a zakočili meditací podkreslenou živou hrou na kytaru. David je sympaťák. Lekce vede v populárně naučném stylu a srší energií. Zúčastnila jsem se i jeho neasánové lekce nazvané 4 aspekty opravdové lásky. Byla to tak trochu skupinová terapie a společenská hra. Začali jsme meta meditací, pokračovali hurónským smíchem následovaným koukáním si do očí s cílem vidět pravou podstatu bytosti naproti nám. Dál jsem si hráli na masážní lehátka, kdy čtyři lidi stojíc těsně vedle sebe na všech čtyřech houpou patého na svých zádech tím, že přecházejí z kočky do krávy. Poslední aspekt by svoboda, a tak jsme nespoutaně tančili na hit George Michaela Freedom. Mám k těmhle aktivitám asi vrozený odstup, ale něco na nich bude a tak jim jdu vstříc, i když zpočátku trochu nejistým krokem. David Lurey vydal několik cédéček a s kapelou zahrál i na jendom z kirtanových večírků. Je to Američan, ale žije a učí na Mallorce.

V Praze jsem zatím nebyla na workshopech s Godfrey Devereuxem, ačkoli vím, že sem často jezdí. Správný čas přišel až na BYC. Líbí se mi jeho suchý irský humor, pomalý a klidný projev a sebevědomá moudrost. Byla jsem na jeho lekci dynamické jógy a překvapivě našla zalíbení v pomalém tempu. Druhý jeho seminář byl satsang na téma “Být tou inteligencí, kterou jsme”. Zajímavě podané, vědecky a empiricky podložené a rozhodně inspirativní povídání si v kruhu o tom, kdo jsme a jak se vidíme.

Velké překvapení pro mě byla zkušenost s kundalini jógou. Setkala jsem se s ní v textech i rozhovorech, ale vlastně jsem si moc neuměla představit, jak se kundalini probouzí, kam směřuje a jak se projevuje. Amir Jaan, kterému pro jeho charisma nikdo nezazlíval čtvrthodinové zpoždění, mě uhranul svým hlasem i vzhledem. Seděla jsem skoro dvě hodiny bez pocitu nepohodlí, držela do široka roztažené paže několik minut, aniž by mi upadly a naladila jsem se na svůj dech až tak, že se mi zdálo, že letím. Další ze série pozitivních a silných zážitků. Amir má na konci léta týdenní retreat v řeckém Sunshine house, kde jsem loni absolvovala kurz hledání energetických drah v těle. Příjemná hippie komunita necelou hodinku od Athén, kde se praktikuje karma jóga a život v souladu s přírodou, hudbou a jógou.

Krátké setkání s Leslie Kaminoffem, autorem Jogové anatomie mě uvedlo spíš do rozpaků než cokoli jiného. V úvodu zmiňované knihy píše, že nedýcháme, ale že nás vesmír nadechuje. Měla jsem s tou formulací od začátku problém, a tak jsem využila jeho přítomnosti na BYC a zeptala se, jestli to myslel doopravdy, že si to neumím představit. Řekl mi, že ano. Hm, to mi moc nepomohl.

Nadšení jsme znovu pocítila na lekci hatha jógy s Ganga Purim. Miluju indický přízvuk a dikci v angličtině. Líbil se mi styl, jakým nás Ganga naváděl do asán i teorie a přirovnání, které při lekci používal. Vnímala jsem ho jako autoritu a zcela se odevzdala jeho vedení. Byla to náročná lekce, která šla do hloubky svalů i mysli. Mladý indický učitel zahrát přesně na moji strunu. Říkal, že má ašrám stejného jména, totiž Ganga Puri, a že je to tam prima. V Indii jsem zatím nebyla, nebyl ten správný čas, ale myslím, že se blíží.

Jeden lehčí a trochu legrační zážitek na závěr stručného přehledu. Na lekci jóga nidry s Alexem Baechlerem, který nepoužíval mikrofon, jsem bohužel nic moc neslyšela. Byla jsem z toho smutná, protože jsem se na nidru těšila. Ošívala jsem ležíc na zádech natahujíc uši a nevěděla, jestli mám spát nebo jít pryč. Varianta odchodu nebyla možná ani vhodná, a tak jsem setrvala. Když lekce skončila, zeptala jsem se anglicky paní na podložce vedle mě, jestli ho slyšela a ona mi odpověděla: “como?” Anglicky prý neumí. To mě pobavilo, protože Alex celou lekci i relaxaci vedl v angličtině.
Fotografie: archiv autorky (Tatiana Vomáčková)
a poděkování také patří:
Wari Om
Patricia Torales
Meg Evans

Komentáře (0)