Jogínská strava

Lidé praktikující jógu získavají různé prostředky pro zpevnění zdraví v oblasti tělesné i duševní. Jelikož strava představuje významný vliv mezi těmi, které se podílejí na otázce celkového zdraví, stává se její úprava podle určitých zásad vlastně přirozenou součástí jógy. Jogínská strava představuje stravu bohatou, rozmanitou, chutnou a dobře upravenou. Jako taková se stává důležitou součástí snahy o harmoničtější a tím také zdravější život.

Pokud se jedná o složení stravy, doporučuje se z hlediska jógy přijmout následující zásady, které se pomalu a nenásilně začlení do skladb v jídelníčku. Porovnáme-li tato doporučení s poznatky soudobé světcvé vědy v otázce racionální výživy, docházíme – pro někoho k překvapivému – závěru, že se jedná o velice podobné zásady. Jeden z hlavních rozdílů oproti stravě běžné spočívá ve snížení konzumace masa.

Tento požadavek vyvolává často i určité obavy o zdraví na základě dnes již překonaných názorů, že živočné bílkoviny jsou absolutně nezbytné pro zachování funkcí lidského organismu. Dnes existuje ve světě celá řada výzkumných pracovišť, která potvrzují, že rostlinné bílkoviny mohou člověku poskytnout plnohodnotnou náhradu za živočišné a navíc přinášejí i některé další výhody oproti stravě obsahující velké množství živočišných potravin.

Jogínská strava tedy předpokládá omezení konzumace masa, přičemž důvodem jsou rizikové faktory stravy na maso bohaté. Přílišná konzumace masa vede například k bujení hnilobných procesů v oblasti střev. Jejich produktem jsou toxické látky, pronikající stěnou střevní a představující riziko prakticky pro celý organismus. Také skutečnost, že maso obsahuje „obtisk“ záchvěvů násilné smrti zvířat při porážce, je jedním z důvodů toho, proč jogíni konzumaci masa omezují.

Jak již bylo řečeno, není nezbytné stát se naprostým vegetariánem, ale našemu zdraví jistě prospěje omezení konzumace masa napřiklad na jednu až dvě dávky za týden, což bylo zcela bežné ve stravovacích zvyklostech generací předchozích. Při výběru masa bychom se měli vyhnout masům těžkým, tučným, uzeninám a masovým konzervám. Nejvhodnější je maso rybí, drůbeží, ovšem s přihlédnutím k jeho kvalitě.

Pokud se rozhodneme pro omezení dávek masa nebo živočišných potravin vůbec, nesmíme zapomenout na dvě důležitá období v životě člověka – dobu dětství a u žen období těhotenství – kdy bychom měli zvážit, které potraviny nám zajistí dostatečné množství vitaminu B12, velice důležité látky pro tyto úseky života.

Jogínská strava předpokládá užívaní hojného množství zeleniny a ovoce v syrovém stavu, případně i tepelně upravené. Z konzervovaných jsou nejvhodnější tyto potraviny sušené nebo mražené. Další významnou šložku představují celozrnné obiloviny a výrobky z nich. Jedná se například o pšenici, oves, rýži natural, proso, pohanku a další. Celozrnné obiloviny představují oproti bílé mouce a výrobkům z ní bohatý zdroj nerostných látek, vitamínů a vlákniny, které mají významnou roli v otázce našeho zdraví. Stravu je vhodné obohatit i o užívání luštěnin.

V otázce slazení je vhodné omezit bílý rafinovaný cukr a nahradit jej vhodnějším cukrem tmavým a medem, který je ovšem nutno užívat v přiměřených dávkách. Ve stravě je dále vhodné omezit množství soli i jiných dráždivých přísad a pokud možno používat sůl mořskou. K obohacení potravy se doporčují různé druhy ořechů a semen některých rostlin (např. slunečnice) nebo také čerstvé či sušené obilné klíčky.

Z nápojů se doporučuje pramenitá voda, mineráln vody, bylinné čaje (je nutno střídat jejich druhy právě tak jako u minerálních vod) a káva z pražených obilovin nebo sóji. Všeobecně dáváme přednost potravinám přírodním, čerstvě připraveným, vyhýbáme se pokud možno konzervám a potravinám chemicky upraveným nebo jina průmyslově zpracovaným.

Vedle vhodného složení stravy klade jóga důraz také na její úpravu. Strava má tedy být vkusně a čistě upravená a podávaná v prostředí, které z estetického hlediska představuje umocnění celkového působení stravy na náš organismus. Důležitou roli hraje rovněž způsob požívání stravy, kterou každopádně máme přijímat v klidu, pomalu, důkladně žvýkat a zbavit se hltavosti v jídle. Otázka chuti přijímané potravy přímo souvisí s pocity, které během jídla prožíváme. Jóga upozorňuje, že bychom neměli přijímat stravu v případě negativních emocí, například hněvu, neklidu či podrážděnosti. Negativní pocity může však vyvolávat také chuť podávaného jídla. Nelze tedy počítat s žádoucím efektem pouze na základě toho, že jídlo obsahuje prospěšné suroviny bez ohledu na jeho výslednou chuť či vzhled.

Množství jídla by mělo být takové, jaké odpovídá skutečné potřebě našeho organismu a nemělo by být zvyšováno pouze na základě takzvané falešné chuti. Sebeovládání v jídle představuje zároveň stupínek k celkovému sebeovládání.

Při sestavování jídelníčku bychom se neměli stát otroky tabulek či různých výpočtů nejvhodnějšího složení potravin. Ve stravě by měly být zastoupeny již uvedené potraviny a ponechám také určitý prostor i pro „to ostatní“, což představuje doplněk běžné stravy například z hlediska chuti či monemtálních zdravotních dispozic.

Při změně stravovacích zvaklostí bychom neměli zapomínat na to, že radikální, rychlé změny nejsou žádoucí a že na místě je pomalý, postupný přechod na zdravější způsob stravování. Každopádně je nutno v otázce stravování, tak jako v celé oblasti jógy vůbec, vyloučit jakýkoliv druh fanatismu. Někdy totiž jeden extrém, který představuje nevhodná strava bez většího zájmu o její racionální obsah, může přejít v extrém opačný, kdy složení potravy se stává prvořadou záležitostí v životě člověka a jídlo samo představuje úplný ceremoniál.

V této otázce bychom neměli zapomínat, že jóga nás má uvolňovat, osvobozovat, a ne připoutávat k určitým dogmatům, která se mohou týkat například naší stravy. V otázce celkového zdraví hraje potrava jistě důležitou roli, vedle ní zde však působí i mnoho vlivů jiných,a bylo by tedy nesprávné pokládat stravu za jediný a samospasitelný prostředek k dosažení zdraví a celkové harmonie.

Neexistují také žádné platné normy stravování, pro všechny lidi stejné. Každý člověk je individualita, který se promítá i v otázce stravování. Nemáme tedy naši stravu podřídit nějakým striktním předpisům či nařízením, ale spíše experimentovat v rámci všeobecných doporučení a hledat pro nás tu nejvhodnější alternativu. Současně je dobré také připomenout, že neustálé obavy a starosti zaměřné na to, aby naše strava byla dokonalá, mohou v mnoha případech vyvolávat horší následky než eventuálně požitá méně vhodná potravina.

Komentáře (0)