Buddhismus

V minulém článku jsem Vám slíbila, že „někdy příště“ se zmíním o Buddhismu a Hinduismu. Dnes jsem si zvolila téma Buddhismu v naději, že Vás alespoň lehoučce seznámím s tímto „pojmem“.

Tato dvě náboženství mají co do činění s jógou. Některé zdroje udávají, že jóga nebo filosofie jógy se zrodila právě z Buddhismu. A jiné zdroje zase udávají, že z Hinduismu. 🙂

Buddhismus se někdy nazývá náboženstvím bez boha. Nebo také ateistickým náboženstvím. Dokonce  často není nazýván ani náboženstvím, ale spíš filosofií. Buddhismus je spojován se jménem svého zakladatele – Siddhártha Gautama nebo-li Buddha.

Buddha obecně znamená osvícený. Pokud někde v textu  najdete buddha s malým b, tak se jedná obecně o osvíceného buddhistu, ale Buddha s velkým B je právě – Siddhártha Gautama.

Buddha se narodil a žil někdy v 6. – 4. století před naším letopočtem. Některé zdroje udávají přesné datum, ale toto datum není nijak podloženo. Dle tradice se narodil jako princ v královské rodině Šákjů (Jiné zdroje udávají, že jeho otec byl královským regentem). V šestnácti letech se oženil a do svých 29 let žil v blahobytu v paláci. Byl naprosto izolovaný od skutečného života. Dle legendy právě ve 29 letech, při své projížďce mimo palác, spatřil 3 muže,a tato jeho zkušenost ovlivnila další vývoj v jeho životě. Potkal  nemocného, starého  a nakonec uviděl i mrtvého muže.

Nikdy před tím neviděl nic tak hrozného. V tento okamžik se Siddhártovi narodil syn a aniž  by ho spatřil a přivítal na tento svět, tak odešel z paláce a žil s mnichy asketickým způsobem života. Když bylo Síddhartovi  35 let, tak od mnichů odešel. Cítil, že ani tento asketický způsob života není to co hledá. Po odchodu od mnichů se Buddha  vydal  po střední cestě, která se dle novodobých dějin nazývá buddhismem. Stal se osvíceným a následujících 45 let  předával své učení jak laikům, tak mnichům.

Jak jsem již na začátku uvedla, tak buddhismus je náboženství bez boha. Přesto jsou zde božstva. Jedná se o bytosti, které jsou duchovně rozvinutější než ostatní lidé, mají zvýšené vědomí, ale nejsou osvícení, mají stále ego…. a jsou smrtelní.

Cílem v buddhismu je osvícení nebo probuzení nebo také Nirvána, Nibbána, Satori. Jakmile se dojde k osvícení, dochází také k vysvobození z utrpení , z koloběhu životů. Buddhismus se zaměřuje na proměnu lidského života s důrazem na přítomný okamžik a na neulpívání.

Samsára je koloběh životů. To, jak dlouho se budeme účastnit koloběhu životů závisí na tom, jaká je naše Karma.V dalším životě nebo životech musíme odčinit, to co jsme způsobili. Jistě jste již slyšeli tento pojem. Vychází z Karmánova zákona, což je zákon kauzality. Učí nás přijímat všechny věci, skutečnosti, které se nám na současné životní stezce dějí, jako přítomnost a odměnu za to, jak jsme žili a co činili. I myšlenky, pocity, vyřčené slovo, postoj… toto vše jsou hmotné skutečnosti, které jsou příčinou naší budoucnosti.

Naše současná situace je důsledkem našich skutků z minulosti. Zároveň si současnými činy určujeme svou budoucnost. Karma se dělí do 3 skupin. Je to Sančita karmán. To plody činů, které byly vykonány v minulosti a semena dosud ještě nevyklíčila. Jsou uskladněná v  neprojevené formě a čekají na projevení. Tento karmán lze ještě ovlivnit. Z toho plyne, že čím laskavěji jsou vykonávány činy v současnosti, tím se může vymazat i špatný skutek z minulosti. Další je Ágámí karmán, to co vytváříme právě nyní. A poslední skupinou je Páradbha karmán, to co již uzrálo a ovoce sklízíme v tomto životě. To čím právě nyní procházíme. Tomuto karmánu se již nelze vyhnout.

Karmánův zákon je společný jak pro Buddhismus, tak pro Hinduismus.

Samsára se je někdy definovaná jako sen, mámení. Jde o kolektivní sen a vychází především z ulpíváni. A to nejen na předmětech, ale také na osobách, zvířatech, zeměpisné šířce….

Přirozenost je skrytá  a je třeba ji odhalit, Dost často si myslíme, že jsme „víc“ než jsme. Na cestě Buddhismu odstraňujeme to, co nejsme.

„Staň se , kým jsi už vždy byl“

„Víš kdo jsi, pak už víš vše“

Základní charakteristikou osvícení v Buddhismu je radost, láska, soucit, stav neohroženosti, svrchovaného poznání a nevyčerpatelné energie.

Buddhismus zkoumá negativní aspekty života a vede k jejich odstranění tak, aby byl svět plný vyrovnaných a spokojených lidí.

Pro každého jednotlivce je Buddhismus trochu jiný. Je to takové, jako kdyby každý jednotlivec dostal od Buddhy speciální individuální učení.

Pro každý národ neb o společenství je Buddhismus také trochu jiný. Vychází to mimo jiné i z toho, že i národy se od sebe liší svoji povahou.

Buddhismus je v Číně, Korei, Japonsku a v Tibetu a Indii. A samozřejmě i jinde po světě.

Buddhismus, je velmi tolerantní k dané společnosti a mísí do sebe místní zvyky a srůstá se životem země. Buddhismus se přizpůsoboval a přizpůsobuje, nasává do sebe starší vlivy a tradice.

V Japonsku například šintoistické svatyně byly využity pro účely Buddhismu. To je pro jiná náboženství naprosto neuskutečnitelné. Představte si, že by se odehrávala Buddhistická „mše“ v katolickém kostele.

V Číně se Buddhismus ujal především proto, že měl společné znaky s taoismem a konfuciánstvím. A také je zde v jednom chrámu místo pro buddhismus, taoismus i konfuciánství.

V každé zemi se Buddhistické učení nazývá trochu jinými názvy a má také jiný obsah.

V Číně je 8 různých škol. V Japonsku je 6 hlavních škol Zen Buddhismu a v Tibetu jsou 4 základní linie. Dalajláma je představitel jedné z tibetských základních linií, Gelugpy, školy žlutých čepic.

Buddhismus má trojí členění nebo také tři cesty, tři vozy. Je to Hínajána (analýza sebe), Mahájana (analýza všeho)  a Vadžrajána (sjednocení se s cílem). Tyto 3 cesty jsou 3 otočení kolem dharmy. Teoretická náplň Buddhovy nauky byla přizpůsobována duševní vyspělosti posluchačů, případně aspektu učení, který byl právě vykládán.

Buddhismus je vhodný pro ty, kteří se chtějí zlepšovat a motivuje je cíl buddhismu, tedy osvícení. Pokud se Vám téma Buddhismu bude líbit, tak mohu „někdy příště“ přidat ještě další informace.