Přihlášení

Přihlášení

Zapomněl/a jste heslo? Registrace nového uživatele
YogaPoint.cz

Hatha jóga – co vám na lekci pravděpodobně neřekli

hathayogapradipika

Většina z nás má hathajógu zažitou jako takovou milou, lehkou formu cvičení pozic. Málokdo však ví, co se za původním učením hathajógy opravdu skrývá. A že jsou to věci, které vás asi ani nenapadly.

Následující text je z knihy: Jóga, fakta a mýty, W. J. Broad, Ikar, 2013

Jóga byla v uplynulých staletích považována za mystické kouzelné cosi, co obsahuje docela obyčejné i naprosto nepředstavitelné a pro nás neznámé praktiky. Vezměte si například výuku. Jóga se učila většinou soukromě. A především se jí věnovalo jen velmi málo žen. To bylo pochopitelné, neboť starší společnosti byly docela šovinistické. Radikálnější věci patřily do světa mužů.

Jogíni bývali tuláci, kteří provozovali rituální sex, nebo kejklíři, kteří se svíjeli do nejroztodivnějších poloh, aby si vysloužili almužnu, ačkoli život odevzdali vyšší spiritualitě. Jeden jogín podle kronik dostal za „přežití“ pohřbení zaživa na 40 dnů odměnou perlový náhrdelník, zlaté náramky, kus hedvábí a šály.

Jogíni byli v podstatě něco mezi tuláky a kočovnými cirkusovými artisty. Četli z dlaní, vykládali sny a prodávali kouzla. Ti zbožnější často sedávali nazí – s nestříhaným vousem a špinavými vlasy – a potírali se popelem z pohřebních ohnišť, aby zdůraznili pomíjivost lidského těla.

Kánphatší jogíni, což byla velká sekta, údajně unášeli děti. Aby získali nové členy, adoptovali sirotky, a když se naskytla příležitost, děti také kupovali nebo kradli. Je pochopitelné, že se jich dobré rodiny bály. Bandy jogínů občas přepadaly obchodní karavany a obchodníky, na nichž si vynucovali jídlo a peníze. Ti násilnější předváděli něco, co bychom dnes označili za vydírání výměnou za ochranu a nechávali se najímat jako strážci.

Někteří jogíni kouřili gandžu a pojídali opium. Někteří s sebou nosívali žebráckou misku. Pár z nich bylo určitě i svatých. Ale britské úřady a vzdělaní Indové začali svatými muži pohrdat nejen proto, že mohli být nebezpeční, ale rovněž proto, že představovali pro společnost ekonomickou přítěž. Jedno britské sčítání lidu to shrnulo dost jasně, když označilo jogíny hromadně za „různé tuláky nevalné pověsti“.

Značná část tohoto odporu byla způsobena názory na sex. Duchovně bylo cílem jogína dosáhnout stavu nirvány, v níž se mužské a ženské prvky ve vesmíru spojují v jedno. Toto spojení (samo slovo „jóga“ znamená propojení) vedlo k osvícení. Hlavní cestou k tomu cíli byla sexuální extáze – což je ta část jógy, kterou odhalil až nedávný výzkum. David Gordon White, jeden z nejváženějších odborníků v dané problematice, v roce 2006 ve své knize uvedl, že dávní jogíni se snažili dosáhnout božského stavu vědomí „srovnatelného s rozkoší zažívané při orgasmu v rámci sexuálního aktu“.

Cesta k tomuto extatickému spojení se nazývala tantra. Byla nesmírně oblíbená, jelikož odmítala systém kast, přitahovala konvertity v zástupech a dávala vzniknout náboženským vůdcům, kteří psali tisíce textů a komentářů. Spoléhala se na magii, čarodějnictví, zaříkávání, rituální uctívání (zejména bohyní), kultovní rituály přechodu a posvátnost sexuality.

Na Západě je tantra známá především jako zdroj různých sexuálních rituálů. Ty k ní opravdu patřily – dost na to, aby to vyvolalo protesty u ortodoxních hinduistů i buddhistů té doby. Hlavní výčitka zaznívala vůči sexuálnímu zvrhlictví, které se skrývá pod pláštíkem duchovna.

Během staletí tantra postupně degradovala, až vše kleslo ke kanibalské sektě Aghórí – ti pojídali maso z mrtvol, pili moč a tekutinu z mozku, žili na kremačních polích a hřbitovech, odmítali jakékoliv společenské konvence a údajně považovali veřejné zostouzení na zkoušku své pokory. Původní asketici tohoto hnutí rovněž praktikovali rituál krutosti a sezonních orgií. Odborníci na náboženské sekty se vyhýbají nechutným detailům, ale zmiňují se například o sklonech k incestu. Každopádně to nejhorší chování, jež se s tantrou spojovalo, bylo tak příšerné, že to vedlo k zatracení celého učení, které bylo považováno za hrozbu společnosti.

Stará jóga se od té dnešní liší i v tom, jak formulovala hathajógu – tedy jógu jednotlivých pozic. Základy byly přestaveny v knize Hathajóga pradipika. Svatá kniha z 15. století je nejranějším rozsáhlejším pojednáním o této praktice.

Kniha věnuje značnou pozornost částem těla, které nemají s oblastmi, na něž se soustředíme dnes, nic moc společného: penisu, vagině, šourku i řitnímu otvoru. Neustále opakuje doporučení na některé pozice vsedě, které mají vyvíjet tlak na hráz – oblast mezi řití a genitáliemi, jež je velmi citlivá na erotickou stimulaci. „Přitiskněte perineum k patě nohy,“ radí se v textu. „Tím se otevřou dveře k osvobození“.

Dnes se umění jógových pozic říká ásany. Ale toto slovo v sanskrtu původně znamená „sedět“ – což je odkaz na dobu před více než tisíci lety, kdy pozice v józe znamenaly v prvé řadě umění sedět uvolněně a věnovat se meditaci. Hathajóga pradipika kladla nově důraz na sedy a stimulující cvičení. Nemluví se v ní o pozicích ve stoje ani o proudění energie, které se tak rádo rozebírá na dnešních hodinách jógy.

Kniha také učí, jak prodloužit dobu milování – a soustředí své rady na muže, což bylo pro dávnou jógu typické. Návody si žádají ženskou partnerku, ale připouštějí, že „každý si možná nesežene“ svolnou druhou stranu.

Jeden návod tvrdí, že jistá konkrétní technika vede k tak silné kontrole při sexu, až jogín nevypustí semeno, i kdyby byl „v objetí s vášnivou ženou“. Cílem je pomalu zvyšovat hladinu vzrušení, pár se má k orgasmu blížit, ale nemá ho dosahovat, extáze pokračuje dál a dál, až se ti dva stanou jedním a překročí všechny hranice protivenství.

V tomto pojetí musí hathajóga připadat modernímu čtenáři jako bizarní, ale to jen proto, že současné knihy a učitelé se o původech této praxe nikdy nešíří. Ovem ve skutečnosti je hathajóga součástí tantry. Byla vyvinuta k tomu, aby pomohla uspíšit dosažení cíle v tantře – dosáhnout osvícení pomocí přesného zapojení vůle a přesměrování energie libida, a nikoli tím, že se nějakým nejasným způsobem smísí zbožnost a rozjímání. Sanskrtský kořen tohoto slova je hath – přistupovat k něčemu násilně, například přivázat někoho ke sloupku, jak se píše v sanskrtském slovníku oxfordského profesora Monier-Williamse. Hatha proto znamená také násilí nebo sílu. Disciplíny se dosahuje pečlivě strukturovaným souborem aktivit, které mají rychle vést k osvícení prostřednictvím extáze.

Proto řada učenců překládá výraz hathajóga jako násilné spojení. Další odborníci jej vykládají jako spojení vycházející z násilí nebo síly, čímž kladou větší důraz na osvícení než na prostředky, jimiž je tohoto osvícení dosaženo. Ať tak či onak, takové definice zřídkakdy, pokud vůbec někdy, v populární literatuře potkáte. New Age zahrnuje poezii sanskrtu a dělí hatha na ha a tha, tedy slunce a měsíc. Tento výklad vnáší už do samého toho slova esoterické spojení protikladů a obvykle jakoukoli zmínku o násilí nebo síle vynechává.

A konečně to poslední, čím se stará jóga liší od té naší, je důraz na zázračno. Celé věky líčila posvátná indická literatura jogíny jako někoho, kdo dokáže létat, levitovat, zastavit tlukot srdce, potlačit dýchání, mizet, procházet zdmi, projektovat se do jiných těl, dotýkat se měsíce, přežít pohřeb zaživa, činit se neviditelnými, podle libosti umírat, kráčet po vodě a – stejně jako Ježíš Nazaretský – přivádět mrtvé zpátky k životu.

Jogíni byli oslavováni jako kouzelníci. Jejich neobyčejné schopnosti měly i svoje pojmenování – siddhi. Toto slovo v sanskrtu znamená úspěch nebo dokonalost a je to jogínský termín pro umění sil jiného světa. Pataňdžali, indický mudrc, který před nějakými šestnácti stoletími položil základy mystické jógy, věnoval celou jednu kapitolu svých aforismů skutkům z jiného světa a zahrnoval mezi ně i taková nadání, jako čtení mysli nebo předvídaní budoucnosti.

Stránky svazku Hathajóga pradipika zaplnila neuvěřitelná tvrzení. Píše se tam, že cvičící dokážou neutralizovat jed, zahnat všechny nemoci, přemoci působení věku, zastrašit zlo a dosáhnout nesmrtelnosti – nemluvě o tom, že si poradí se zácpou, vráskami i šedinami.

Základním předpokladem, aby cvičenec dosáhl zázraků, bylo ovládnutí samádhi – stavu transcendentní slasti, při níž se jogín spojuje s vesmírem v jedno. Adept k tomu došel tehdy, když se naučil ovládat všechny proudy prány, tělesné energie, stoupající po páteři do hlavy. Podle Hathajógy pradipiky se tím jogín dostával do stavu, „jako by byl mrtev“.

Co si o tom myslíte? Budeme rádi za váš názor v komentářích pod článkem neba na Facebooku.

Převzato z knihy Jóga, fakta a mýty, W. J. Broad, Ikar, 2013

 

Komentáře (1)
Redakce
Redakce

YogaPoint je jógový rozcestník, jehož záměrem je informovat a inspirovat. Je pro všechny, kteří se zajímají o jógu a s ní spojená témata, bez ohledu na styl, zdatnost, věk a místo. Nejen pro jogíny, ale i pro ty, kteří chtějí s jógou teprve začít.

Načíst další
Načíst další
Načíst další

Komentáře

Napište komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Partneři
Yogapoint

Chcete se stát partnerem?

Napište nám

To nejlepší ze světa jógy
1x měsíčně
do Vašeho emailu