Přihlášení

Přihlášení

Zapomněl/a jste heslo? Registrace nového uživatele
YogaPoint.cz

Osm stupňů jogy: 2.díl NIJAMA

Jsou to osobní principy, které je třeba dodržovat. Obsahujícími příkazy musí musí být ovládnuto jednání, vyřešena vztahy k okolí a provedena očista těla i mysli:

1. Čistota mysli a těla- sauča

2. Spokojenost – Santos

3. Zapálení pro věc, disciplína – tapas

4. Sebezkoumání – svadhája

5. Podrobení všech myšlenek a činů Bohu – Išvárapranidhána

1. Sauča – Čistotou je nutné rozumět zevní čistotu těla a vnitřní čistotu mysli. Je docilovaná serií umělých technik očist., které jsou speciálně zmiňovány v hathajóze. Péči o tělo je součástí. Někdy můžeme číst – odstraňování nečistot mysli. Zde si přiblížíme jeden indický aforismus.

Od zevní čistoty povstává ochrana těla a oddělenost od ostatních. Pakliže je uskutečněna čistota mysli, přichází zpravidla velkomyslnost, jednobodovou, ovládnutí smyslů a schopnost nahlédnout na sebe sama. Pečování o tělo je nutné brát jako základní cestu, jelikož tělo je třeba brát jako univerzální nástoj, ktetý má být udržován v perfektním stavu.

2. Santoša – Od dokonalé spokojenosti pochází nejvyšší forma libosti – Patandžálí.

Forma spokojenosti zde neobsahuje pasivitu či rezignaci, ale je spojena s klidem mysli. Santoša bývá definována jako nepřítomná touha po rozmnožování nezbytných potřeb k životu. Je to v podstatě bodré přijímání života s vyloučením – postupným světských žádostí.. Tvrdí se, že pokročilý jogín je vyrovnán s pocitem horka i zimy, libostí i zklamáním, úctou i bolestí. Vše je spojeno s pocitem poznání a rozpoznání dvojicí protivenství a jejich důležitost ve vzájemném vztahu.

Zmínky o joze nacházíme ve všech indických spisech ve formě vysvětlení, pouček a chvalořečí. Starodávné jógové spisy patří mezi nejstarší spisy na světě. Jako první vznikly védy, základy všech učení na světě. Považují se za učení zjevené bohem, které obsahuje věčnou pravdu. Sestávají se z posvátných chvalozěpvů a předpisů, filozofických úvah a ze starověkých tradic.

Za zmínění stojí texty Bhagavadgítá – tak zvané zpěvy vznešeného, které jsou zcela významným jógovým textem, který dodnes v Indii odříkávají milióny lidí. Právě z tohoto souboru literatury vzniklo shrnutí poznatků o józe – Patandžáloho Jogasutra – znamená jako osmi stupňová jóga – asthanga joga. Patandžáliho Jogasůtra je zcela autoritativní text, který uznávají všechny školy jógy a který tvoří základ všeho dalšího konání. Přijetí není přecitlivělé, ale velkomyslné a klidné. Spokojenost je základem a odrazovým můstkem pro klidný život. Zde neexistují nářky, fňukání, sebelítost či jiné podobné slabosti. Všech sil je zapotřebí k práci a každé pěstování slabosti je znamení, že člověk není schopen žít realisticky. Přijímání života věcí jak jsou, umožní jogínovi neztrácet energii a vytěžit maximum z každé příležitosti. I nepřítel je pak viděn jako účel na své cestě a znamená se přiblížit – být v míru se světem, i když svět není v míru s ním.

3. Tapas – Život v přepychu, dopřávání si všeho bez omezení, nejde ruku v ruce s jógou. Na druhé straně příliš mnoho askeze také nikam nevede. Tapas nemá být zaměňován se sebe umrtvováním, sebetrýzněním. Mysl má být vedena myšlenkami o atmánu aniž touží po předmětech touhy. Nemají vznikat výstřelky či nezdravé návyky. Tapas znamená tělesnou disciplínu, čili cvičení s velkým úsilím vůle a současně se vyhýbá lenosti. Z hlediska jógy se to nazývá diamantová tvrdost.

4. Svadhája – studium posvátných písem s pečlivou důkladností a ostrým rozlišovacím úsudkem. Pak k žákovi přistupují mistři a učitelé aby mu v učení byli nápomocni.

5. Išvára-pranidhána – poslušnost a uctívání osobního Boha. Išvára je pánem jogínova srdce, pánem k jeho dobru za cestou vysvobození. Ovoce přichází na celé této opravdové cestě až po zkušenosti a nikoli před ní. Takový postoj obsahuje obrovskou víru a lásku. A je nutné ji brát v oddaném duchu beze hněvu a odporu.

Od uctívání Išváry přichází schopnost kontemplace a vstupu do vyšších technik jógy. Zbožný jogín se stále častěji přesvědčuje, že veškeré dění je řízeno moudrými zákony a že veškeré tvorstvo je v této moudrosti zahaleno. Být si vědom moudrosti dobra a být vděčný je určitým druhem kontemplace nebo jistoty srdce a mysli, které přecházejí k vděčnosti a oddanosti.

Cvičením těchto technik v józe přispívá adept k nežádostivosti a nelpění. Je to vědomí sebevlády toho, kdo se zbavil lačnosti. Je zde umožněné jasné přemýšlení bez předsudků a klidnou nerušenou meditací dojít k cíli jógy.

Komentáře (0)
Redakce
Redakce

YogaPoint je jógový rozcestník, jehož záměrem je informovat a inspirovat. Je pro všechny, kteří se zajímají o jógu a s ní spojená témata, bez ohledu na styl, zdatnost, věk a místo. Nejen pro jogíny, ale i pro ty, kteří chtějí s jógou teprve začít.

01.08.2009 - 12:37

Načíst další
Načíst další

Komentáře

Napište komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.



Partneři
Yogapoint

Chcete se stát partnerem?

Napište nám