max strom cerven 2017 main
Přihlášení

Přihlášení

Zapomněl/a jste heslo? Registrace nového uživatele
YogaPoint.cz

Osm stupňů jogy: 2.díl NIJAMA

Jsou to osobní principy, které je třeba dodržovat. Obsahujícími příkazy musí musí být ovládnuto jednání, vyřešena vztahy k okolí a provedena očista těla i mysli:

1. Čistota mysli a těla- sauča

2. Spokojenost – Santos

3. Zapálení pro věc, disciplína – tapas

4. Sebezkoumání – svadhája

5. Podrobení všech myšlenek a činů Bohu – Išvárapranidhána

1. Sauča – Čistotou je nutné rozumět zevní čistotu těla a vnitřní čistotu mysli. Je docilovaná serií umělých technik očist., které jsou speciálně zmiňovány v hathajóze. Péči o tělo je součástí. Někdy můžeme číst – odstraňování nečistot mysli. Zde si přiblížíme jeden indický aforismus.

Od zevní čistoty povstává ochrana těla a oddělenost od ostatních. Pakliže je uskutečněna čistota mysli, přichází zpravidla velkomyslnost, jednobodovou, ovládnutí smyslů a schopnost nahlédnout na sebe sama. Pečování o tělo je nutné brát jako základní cestu, jelikož tělo je třeba brát jako univerzální nástoj, ktetý má být udržován v perfektním stavu.

2. Santoša – Od dokonalé spokojenosti pochází nejvyšší forma libosti – Patandžálí.

Forma spokojenosti zde neobsahuje pasivitu či rezignaci, ale je spojena s klidem mysli. Santoša bývá definována jako nepřítomná touha po rozmnožování nezbytných potřeb k životu. Je to v podstatě bodré přijímání života s vyloučením – postupným světských žádostí.. Tvrdí se, že pokročilý jogín je vyrovnán s pocitem horka i zimy, libostí i zklamáním, úctou i bolestí. Vše je spojeno s pocitem poznání a rozpoznání dvojicí protivenství a jejich důležitost ve vzájemném vztahu.

Zmínky o joze nacházíme ve všech indických spisech ve formě vysvětlení, pouček a chvalořečí. Starodávné jógové spisy patří mezi nejstarší spisy na světě. Jako první vznikly védy, základy všech učení na světě. Považují se za učení zjevené bohem, které obsahuje věčnou pravdu. Sestávají se z posvátných chvalozěpvů a předpisů, filozofických úvah a ze starověkých tradic.

Za zmínění stojí texty Bhagavadgítá – tak zvané zpěvy vznešeného, které jsou zcela významným jógovým textem, který dodnes v Indii odříkávají milióny lidí. Právě z tohoto souboru literatury vzniklo shrnutí poznatků o józe – Patandžáloho Jogasutra – znamená jako osmi stupňová jóga – asthanga joga. Patandžáliho Jogasůtra je zcela autoritativní text, který uznávají všechny školy jógy a který tvoří základ všeho dalšího konání. Přijetí není přecitlivělé, ale velkomyslné a klidné. Spokojenost je základem a odrazovým můstkem pro klidný život. Zde neexistují nářky, fňukání, sebelítost či jiné podobné slabosti. Všech sil je zapotřebí k práci a každé pěstování slabosti je znamení, že člověk není schopen žít realisticky. Přijímání života věcí jak jsou, umožní jogínovi neztrácet energii a vytěžit maximum z každé příležitosti. I nepřítel je pak viděn jako účel na své cestě a znamená se přiblížit – být v míru se světem, i když svět není v míru s ním.

3. Tapas – Život v přepychu, dopřávání si všeho bez omezení, nejde ruku v ruce s jógou. Na druhé straně příliš mnoho askeze také nikam nevede. Tapas nemá být zaměňován se sebe umrtvováním, sebetrýzněním. Mysl má být vedena myšlenkami o atmánu aniž touží po předmětech touhy. Nemají vznikat výstřelky či nezdravé návyky. Tapas znamená tělesnou disciplínu, čili cvičení s velkým úsilím vůle a současně se vyhýbá lenosti. Z hlediska jógy se to nazývá diamantová tvrdost.

4. Svadhája – studium posvátných písem s pečlivou důkladností a ostrým rozlišovacím úsudkem. Pak k žákovi přistupují mistři a učitelé aby mu v učení byli nápomocni.

5. Išvára-pranidhána – poslušnost a uctívání osobního Boha. Išvára je pánem jogínova srdce, pánem k jeho dobru za cestou vysvobození. Ovoce přichází na celé této opravdové cestě až po zkušenosti a nikoli před ní. Takový postoj obsahuje obrovskou víru a lásku. A je nutné ji brát v oddaném duchu beze hněvu a odporu.

Od uctívání Išváry přichází schopnost kontemplace a vstupu do vyšších technik jógy. Zbožný jogín se stále častěji přesvědčuje, že veškeré dění je řízeno moudrými zákony a že veškeré tvorstvo je v této moudrosti zahaleno. Být si vědom moudrosti dobra a být vděčný je určitým druhem kontemplace nebo jistoty srdce a mysli, které přecházejí k vděčnosti a oddanosti.

Cvičením těchto technik v józe přispívá adept k nežádostivosti a nelpění. Je to vědomí sebevlády toho, kdo se zbavil lačnosti. Je zde umožněné jasné přemýšlení bez předsudků a klidnou nerušenou meditací dojít k cíli jógy.

Komentáře (0)
Redakce
Redakce

YogaPoint je jógový rozcestník, jehož záměrem je informovat a inspirovat. Je pro všechny, kteří se zajímají o jógu a s ní spojená témata, bez ohledu na styl, zdatnost, věk a místo. Nejen pro jogíny, ale i pro ty, kteří chtějí s jógou teprve začít.

Načíst další
Načíst další
Načíst další

Komentáře

Napište komentář


Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

Partneři
Yogapoint

Chcete se stát partnerem?

Napište nám

To nejlepší ze světa jógy
1x měsíčně
do Vašeho emailu