Jak obohatit svou praxi jógy? Pouhým přivoněním

Otáčím dlaň a pár kapek na zápěstí z malé lahvičky mě příjemně zastudí. Na pokožce zaznamenám jemný olej. Třením zahřeji jedno zápěstí o druhé. Zavírám oči a přibližuji ruce k obličeji. Nadechuji se a ocitám se v Indii, ocitám se v ášramovém pokojíčku sedící na tvrdé posteli a připravující se na svou lekci jógy, coby lektor poprvé v životě.

Znovu otevírám oči a objevuji se nazpět v pražské kavárně o roky starší a zkušenější, obklopená komunitou jogínů. Mladá žena mi podává další zázračnou lahvičku, a tak si potírám další část paže. Opět si přivoním a pro změnu si připomenu svěží letní dny a sladké nicnedělání, ležící jak dlouhá, tak široká, v trávě v pozici šavásany. Lahvičku posouvám dále do kruhu jogínek a oči připnu na onu mladou slečnu, vyprávějící nám svůj příběh, o který bych se s vámi ráda podělila.

Za vším se ukrývá příběh

Sinead Duffy je lektorka jógy a žena s pevnou vůlí, která nás může inspirovat svým odhodláním projevit se. Projevila se skrze tvůrčí práci vonných olejů, jež nám onen den představila. Sinead se roky zabývala meditací, až došla k poznání, že jí různé vůně podněcují různé pocity a možná i hlubší meditativní stavy, do kterých se s pozvánkou skrze určité vůně dostávala snadněji. A tak se o toto téma, které nám je možná známé pod slovem aromaterapie, začala zajímat hlouběji. Nakonec z jejího zájmu vznikla značka nesoucí název Yogandha nabízející přírodní oleje doplněné různými složkami esencí podporující různý aspekt praxe jógy.

Harmonie, probuzení, uzemnění

To jsou tři různé módy praxe, kterými skrze lekci procházíme. Pro začátek potřebujeme jakési stažení pozornosti do jednoho místa, do středu. Tu je k ruce jasmín a cypřišek propůjčující nám harmonii a přirozené splývání s proudem života a se svými pocity. Lekce začíná probuzením, rozhýbáním, pozdravením ať už pomyslného slunce či svého chrámu, svého těla. K tomu může sloužit vůně Salute podporující ono probuzení, energii v nás vonící po grapefruitu a bergamontu.

Jeden nádech vůně a pocit energetizace a jakéhosi otevření je přítomen. Postupně se lekce dostává k uzemňujícím pozicím blížeji k zemi samotné. Ground, země, je tou vůní jenž nám pomůže usadit se a okusit pocit zastavení až jakési tíhy podtrhující stálost v pozicích. Vůně santalového dřeva a kadidla. Nakonec zasloužená šavásana a to už se přibližují teplé dlaně lektorky, jež nám jemně vsune za týl a promasíruje trapézy nesoucí tíhu celého světa relaxačním olejem obsahující vůni levandule. To je ta pravá šavásana. Pocit hluboké relaxace a klidu.

Jógový rituál ať jsme kde jsme

Pokaždé, když onu vůni levandule, kterou nám lektorka vmasírovává na konci lekce do napjatých míst, ucítíme, ať stojíme netrpělivě ve frontě na rohlíky či čekáme ve večerní zácpě aut, se ocitneme v šavásaně a to za bdělého stavu a denního světla. Jak? Pouhým přivoněním k vůni, kterou si náš mozek a tělo pamatuje a kterou připsalo právě k závěrečné relaxaci.

Vědecký přístup k praxi

Čich je jediným smyslem, který vysílá signál po své nervové dráze rovnou do mozku a ten jej zpracuje. Lidský mozek si vůně ale i pachy velmi dobře pamatuje. Vědci potvrzují, že každé aroma si člověk zapamatuje navždy a pokud je vůně spojena s nějakou situací či osobou, ihned si i jí vybavíme. Právě tento fakt Sinead využila k podpoření jógové praxe.

Výrazné účinky vůní na lidskou psychiku jsou již známé. Navození příjemné vůně může člověku zpříjemnit prostou chvilku bytí. Tak, jak se v kostelech používá kadidlo, na Vánoce purpura či na lekcích jógy konejšivé vůně levandule. To, co to v nás bude vyvolávat je už na našem rozpoložení a tak i když je pro někoho vůně františku příjemná vzpomínka na zimu a rodinný kruh kolem vánočního stromku, někomu tato vůně může vyvolat vzpomínky na nepříjemné chvilky mezi hádajícími se rodiči a plačící mladší sourozence.

Příběh můj

Abych dokončila ten svůj příběh. Tehdy, když jsem si na papír smolila nákres své první lekce jógy, jsem si v pokoji zapálila jasmínovou vonnou tyčinku. Onen olejíček, přivádějící nás do harmonie nejen podle jeho názvu – balanc, ve svém základu vlastní právě jasmín. I když jsem kdysi v Indii ještě neměla ponětí o síle aromatu, intuitivně jsem sáhla po jasmínu. Myslím, že přesně takhle si člověk může ráno zvolit, co potřebuje. Tak, jak si volí svou vlastní praxi – zda potřebuje protáhnout, nebo zahřát, zda potřebuje plynout anebo se usadit. Podle svého rozpoložení poznáme i vůni, kterou daný den potřebujeme. Onen název na lahvičce nám může být průvodcem anebo pouhým potvrzením naší volby.

Příběh nás všech

,,Jednou nastoupíš na cestu jógy a nikdy už nevystoupíš,” pravila ono ráno lektorka jógy a hlavní iniciátorka festivalu Spirit Prague festival Martina Procházková v jedné pražské kavárně. Co tím měla na mysli? Její rozzářený úsměv nad skupinkou jogínů a redaktorů z různých periodik mluvil za vše. Příběh, který má každý svůj a který nás v jednom bodě spojuje. To když se potkáme na pozdní snídani nad tvořivým tématem jógy a každý jej uchopí jinak. Někdo nám přiblíží jógu skrze vůni, někdo skrze pár řádků a někdo skrze festival, na který pozval nejen lektory z různých koutů světa, ale i jednu ženu plnící si svůj sen a propůjčující nám denní rituál jógy skrze pouhé přivonění, Sinead Duffy.

A jaká vůně nám bude připomínat ono jedno příjemné dopoledne? Vůně kávy a croissantu. Z prány nežijeme, a přesto žijeme jógově. O józe nemluvíme, ale jógu žijeme. I s plnou pusou croissantu, protože patříme k sobě.

Komentáře (0)