Vliv dechu na naše tělo a mysl

Dech je první pohyb, který uděláme, když přijdeme na svět a je také pohybem posledním. Je to to jediné, na čem v životě záleží, protože bez dechu nemůžeme udělat nic. Dech zajišťuje energii pro naše tělo – je to něco jako palivo do našeho auta. Má mocné účinky na fungování těla a pomocí dechu můžeme změnit řadu obtíží v našem těle – používá se jako terapeutická metoda pro léčbu jak fyzických, tak psychických obtíž.

,,Jóga bez spojení s uvědoměním si dechu je pouhým protahovacím cvičením, něčím ne podobným gymnastice“

Zajímavé na dechu je to, že je to reflexní děj, který probíhá automaticky (stejně tak činnost srdce), ale na rozdíl od ostatních reflexních dějů můžeme dech svou vlastní vůlí ovládat.

Jógový pohled na dýchání

Co jógu odlišuje od jiných fyzických forem cvičení, je sledování dechu. Dávní jogíni věří, že délka života je určována počtem a rychlostí dechu – např. kočky a psi mají frekvenci asi 40 dechů za minutu a dožívají se věku zhruba 12 let. Želva, která má frekvenci 4 dechy za minutu se dožívá zhruba 120let. Podle jogínu je dech důležitý k rozpohybování a proudění prány (životní energie): ,,Když se hýbe prána (dech) hýbe se čitta (duševní síla), když je prána bez pohybu, čitta je také nehybná“.

Z jógového pohledu je dech mostem mezi fyzickým a psychickým tělem, což je cílem jógy (propojení těla a mysli). Trávíme dlouhé hodiny u počítače shrbeni a naše mysl je neustále zaměstnána myšlenkami na věci co musíme dokončit a na přemýšlení o našem dýchání nezbývá prostor. Zaměření se na dech udržuje naši mysl v přítomnosti. Když sledujeme a vnímáme dech, nezbývá nám místo abychom přemýšleli o něčem jiném. Pomáhá nám užít si a uvědomit si okamžik tady a teď. Protože pokud myslíme, je naše mysl v jiných časech – bloudí v budoucnosti nebo minulosti. Přemíra myšlení je pak základ pro vznik depresí (mysl bloudí v minulosti) a úzkostí (mysl bloudí v budoucnosti).

Dech bychom si měli uvědomovat vždy a při zaujímání pozice by se měla mysl soustředit na jeho kvalitu. Pokud se například ocitneme v nějaké jógové pozici, která se nám zdá náročná, dech se stane nepravidelným – to naznačuje, že se snažíme příliš a že jsme překročili hranice na které naše tělo momentálně má – tj. když nemůžeme v zaujaté pozici volně a plynule dýchat, zkusme se vrátit o pár centimetrů zpět. Pokud se dech stane kolísavým, zvýší se také výkyvy v mysli a zanedlouho se z pozice stane zápas.

Vliv emocí na stereotyp dýchání

Dech se také mění vlivem našich emocí. Je-li v našem těle vše v pořádku, dýcháme více do břicha, pokud máme nějaké potíže, problémy, jsme ve stresu, přesunuje se dech do oblasti hrudníku a stává se více povrchní. Vysvětlením může být to, že podle východní filozofie se centrum emocí nachází v břiše – v oblasti solar plexus. Při vzniku psychických problémů (stres, strach, úzkost) můžeme cítit pocit sevření v oblasti břicha, což nám pak zabrání do břicha nadechovat, protože to je stažené vlivem našich emocí. 

Čím je dýchání ovlivněno

Jak už bylo zmíněno, dýchání je ovlivňováno našimi emocemi, které mění dechový stereotyp. Stejně tak může být dýchání ovlivněno držením těla (o tom jsme se zmiňovali v minulém článku), oblečením (např. příliš upnuté kalhoty znemožňují dostatečný nádech do břicha). Dýchání se mění také vlivem onemocnění – zejména onemocněním dechové, kardiovaskulární, endokrinní a nervové soustavy.

Důsledek neekonomického dýchání

Pro správné držení těla, prevenci bolestí zad a dalších bolestí pohybového aparátu je důležité zejména správné brániční dýchání. Při vadném držení těla, staženém břichu, dlouhým sezením s vyhrbením zad a vlivem emocí začne převládat obrácené dýchací schémata. Bránice v průběhu nádechu i výdechu zůstává nehybná nebo se zvedá nahoru, vnější mezižeberní svaly a pomocné dechové svaly při nádechu zvedají hrudní koš, bránici a orgány břicha, břicho se stahuje dovnitř. Přetížením pomocných nádechových svalů (svaly krku) se tyto svaly zkracují a způsobují tak napětí a bolesti v oblasti krční páteře a bolesti hlavy.

Tímto typem dýchacího schématu je, že stimuluje sympatickou nervovou soustavu a to vyvolá v těle stresovou reakci, která bude mít přímý vliv na endokrinní soustavu. Tato stresová reakce může být příčinnou symptomů úzkosti, stresu, může způsobovat potíže s krevním tlakem, trávením a vylučováním.

Vlivem špatného stereotypu dýchání využíváme jen zhruba 1/3 kapacity našich plic. Nesmíme se tedy divit, že se pořád cítíme unaveni a trápí nás časté záněty průdušek a horních cest dýchacích. Pro správnou funkci plic a využití co největší plochy plic je důležitá správná funkce bránice. 

Jak tedy vypadá brániční dýchání?

Bránice je jeden z nejdůležitějších svalů v našem těle. Odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní. Kromě dýchání se podílí i na udržování stability našeho těla ve stoji a při chůzi (posturální funkce) a funguje jako dolní jícnový svěrač (podílí se na tom, aby se obsah žaludku nevracel zpět do jícnu – důvod pálení žáhy).

Správný dechový vzor, má přímý vliv na vnitřní orgány, zejména na trávicí soustavu, která je ,,masírována“ tlakem bránice při každém nádechu. Bránice je podobná pístu, který s nádechem klesá dolů do břišní dutiny. Tím jak bránice klesne, sníží se tlak v hrudní dutině, hrudní dutina se rozšíří a tím můžou plíce expandovat do volného prostoru a můžeme tak nadechnout dostatek vzduchu. Brániční dýchání přivádí do plic maximální možné množství vzduchu s minimálním úsilím.

Naopak v dutině břišní při nádechu tlak stoupá a vytváří se tzv. nitrobřišní tlak, který má několik důležitých funkci – jednak udržuje správnou funkci orgánů trávící soustavy, ledvin –provádí masáž těchto orgánů a udržuje jejich pohyblivost. Bylo zjištěno, že při nádechu se např. ledviny pohybují až 10cm dolů. Vzniklý nitrobřišní tlak hraje důležitou roli ve stabilizaci bederní páteře.

O tom jak se naučit správné aktivovat brániční dýchání a zlepšit tak celkové držení těla a snížit bolesti zad se naučíme v příštím článku.

 

Komentáře (0)