Bolesti zad: jejich příčiny, projevy a léčba – díl první

Jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře a jednou z nejčastějších příčin vzniku pracovní neschopnosti jsou u západní civilizace bolesti zad. Postihují převážně osoby v produktivním věku, mezi 30 – 55 roky života. Bolesti zad postihnou dle statistiky 80% populace alespoň jednou v životě.

Nejčastější bolesti jsou lokalizovány do oblasti bederní páteře. Je to místo, které je nejkřehčí z celé páteře a zároveň jsou na něho kladeny vysoké nároky na stabilizaci, nesení váhy těla a pohyby při běžných denních činnostech.

Hlavním důvodem, proč jsou bolesti zad tak časté, je bohužel dnešní styl života. Je to daň za všechny ty moderní vymoženosti, které nám na jedné straně mají usnadnit život a práci, ale které naopak pomalu ničí naše zdraví a produkují v těle permanentní stresovou reakci. Trávíme většinu dne v sedě v práci, u počítače, u televize, v autě jen proto, abychom splnily úkoly a zajistily si tak snadnější život a finančně se zabezpečili. Jsou na nás kladeny stále větší nároky a při všech těch starostech a plnění úkolů zapomínáme sami na sebe a na signály, které nám naše tělo vysílá, abychom zpomalili, odpočinuli si a ubrali ze svých povinností.

Ignorujeme tyto varovné signály a raději si vezmeme „růžovou pilulku“, která na pár hodin bolest utlumí, a my můžeme pokračovat dále. Ale tím se problém nevyřeší. Naopak problémy tiše rostou a jednoho dne nastane „velký třesk“ ve formě vážného onemocnění, které nás donutí zastavit, obrátit pozornost zpět sami k sobě a zjistíme, že všechny ty vydělané peníze nám v této chvíli vůbec nepomůžou. A bolesti zad jsou jednu z těch „lepších“ variant toho, co nás může postihnout. I když nás dokáží pěkně potrápit a nechci tu bagatelizovat to, že často můžou vést až k neschopnosti pohybu.

Pohyb znamená život, „nepohyb“ znamená smrt. Obrazně řečeno. Když si to uvědomíme, celý náš život je závislý na pohybu – na pohybu srdce, které se zhruba 70krát za minutu stahuje a roztahuje, aby tělu dostalo potřebnou krev a na dýchání- na nádechu a výdechu Tyto dva „základní pohyby“ zahajují život a zároveň ho i ukončují. Pohyb je důležitý i pro naše zdravá záda.

Ideálním pohybem je chůze, které člověka odlišuje od ostatních zvířat. Jen člověk ve vývoji došel tak daleko, že je schopen tzv. „bipedální lokomoce“ tj. pohybu po dvou končetinách. K tomu je potřeba napřímení páteře a kvalitní souhra svalů, které se podílejí na tom, aby udržely páteř rovnou, aby byla schopna rotace a aby se při chůzi správně pohybovaly končetiny. Vlastně při chůzi musí pracovat všechny svaly v těle – musí všechny perfektně spolupracovat a střídat se ve své aktivitě.

Ale my většinu dne prosedíme, prostojíme a k tomu není potřeba žádné velké svalové aktivity, je to pasivní nastavení těla, zejména páteře a tím, že svaly můžou „odpočívat“ a postupně ochabují, je páteř náchylnější ke vzniku bolestí a poranění. Prakticky se dobrovolně vzdáváme této unikátní dovednosti-chodit po dvou končetinách s napřímenou páteří. Ale bolesti zad v sobě mohou skrývat i jiné problémy, které si uvedeme.

Co vše tedy může stát za vznikem bolesti zad: 

• nejčastěji jde o následek špatného držení těla a chybných pohybových návyků, které vedou k přetížení svalů a vazů
• blokáda kloubů mezi obratli či v oblasti spojení mezi křížovou a kyčelními kostmi.
• poškození meziobratlové destičky
• bolesti přenesené z jiných části pohybové aparátu: kyčelní kloub, rameno, pánev
• přenesené bolesti z vnitřního orgánu. Bolesti beder mohou souviset s poruchou ledvin, bolest křížové oblasti se můžou objevit u žen trpících gynekologickými problémy. Bolesti hrudní páteře zase souvisí s problémy v oblasti žaludku, srdce a jater. Do oblasti krční páteře se pak promítají bolesti z onemocnění plic, jater a žlučníku, srdce
• infekce (bolest zad může doprovázet virové onemocnění)
• hormonální změny (např. menstruace)
• počasí (ochlazení)
• role psychiky (stres, deprese, negativní emoce)
• nárůst obezity

Podle profesora Pavla Koláře se podílejí na vzniku bolestí zad tři funkční příčiny, které nejsou přesně anatomicky definovány. Patří sem porucha řízení centrální nervové soustavy (dále jen CNS), porucha zpracování bolestivé informace a porucha psychiky.

CNS zodpovídá nastavení napětí jednotlivých svalů a jejich ideální zapojení při každém pohybu. Nedostatečnost v této centrálně podmíněné funkci způsobuje to, že člověk při pohybu využívá nerovnoměrně distribuované a nadměrné svalové síly a vyšší počet svalů než je z mechanického pohledu potřeba. Vzniká tak jednostranná zátěž. Patří sem i schopnost diferenciace pohybu, zapojení potřebných svalů a naopak relaxace svalů nepotřebných. Dané funkce úzce souvisejí s představou o vlastním těle.

U osob, které mají chronické bolesti zad, dochází k funkční reorganizaci mozku, který může produkovat přetrvávající bolest i když z oblasti zad do mozku žádná bolestivá informace již nepřichází. Tj. že i minimální dráždění receptorů pro bolest v oblasti páteře zvyšují přecitlivělost nociceptivního systému (systém pro vnímání bolesti), který i při malém stimulu vyvolá bolest. To vede k vytvoření centrálních paměťových stop bolesti.

Psychický stres hraje velmi častou roli v etiologii a patogenezi bolesti zad. Vlivem stresové reakce dochází k dekompenzaci výhřezu ploténky či poruch vzniklých na podkladě strukturálních změn. Dalším důvodem může být omezení fyzické aktivity, zejména ve středním a vyšším věku. Nebo vlivem bolestí, kdy tělo není trénováno, se stává náchylnějším k prožívání bolestí po nějaké sportovní aktivitě.

Omezuje se schopnost předklonů, záklonů, úklonů, a přirozených pohybů, které potřebujeme k tomu, aby tělo bylo funkční. Člověk se s těmito překážkami musí nějak vyrovnat. Toto omezení vyvolává v mysli různé emocionální pochody- výčitky, deprese, psychická omezení, která narušují vnitřní rovnováhu.

Terapie bolestí zad

Řešení bolestí zad je několik, přes konzervativní metody až po ty chirurgické. Hlavní součástí je rehabilitace, změna držení těla, aktivace trupové muskulatury, změny pohybových návyků a také práce na ovlivnění psychiky. Jedou možností léčby je i využití jógy, která působí jak na fyzickou stránku problému-prostřednictvím asán, tak na psychickou stránku- využitím relaxačních technik, meditací a očistných technik.

Ze své praxe však vím, že bolesti zad se dají velmi dobře léčit, ale je k tomu nutný náš aktivní přístup. Během několika let mé praxe se mi potvrdilo, že pokud člověk doma pravidelně cvičí, jdou bolesti zad, které jsou často způsobeny špatným držením těla a oslabením potřebných stabilizačních svalů, velmi dobře odstranit. Ideální mi přijde právě kombinace principů fyzioterapie a jógy, kterou jsem si pracovně nazvala jako „Fyziojóga“.

I mě jóga pomohla zbavit se bolestí zad bederní páteře a to i přes to, že jsem fyzioterapeutka a cvičila jsem spoustu rehabilitačních cvičení. Ale myslím si, že velkou roli zde hraje právě ta změna celkového vnímání těla, zklidnění, změna přístupu k životu a pozitivnější náhled na život, který nám jóga nabízí.

V následujících článcích postupně probereme jednotlivé úseky páteře, jejich nejčastější poruchy a dozvíte se něco o tom, jak můžete svým bolestivým zádům ulevit (nebo jim předcházet) kombinací cviků z rehabilitace a jógy.

Protože lékařské studie potvrzují, že cvičení jógy v mírné intenzitě se ukázalo jako dobrá cesta ke zmírnění bolestí a zlepšení zdraví. Autoři tvrdí, že jóga je účinnější a přináší rychlejší úlevu od bolestí, než klasické cvičení. Já bych k tomu však dodala, že správně prováděné jógové pozice vedou ke zlepšení, proto ta kombinace s fyzioterapií a důraz na „zdravé“ provedení asán.

Odkazy na literaturu k tématu bolesti zad:

KOLÁŘ,Pavel et kol. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, 2009

POSADZKI,P., ERNST, E. Yoga for low back pain: a systematic review of randomized clinical trials. Clinical rheumatology, 2011

SHERMAN, KJ. Et al. Comparing yoga, exercise and self-care book for chronic low back pain: a randomized, controlled trial. Annals of internal medicine, 2005

 

Komentáře (0)