Názor: V čem vidím slabiny západní medicíny

Považuji se za racionálního člověka, mám tedy raději, když se se ke mně informace dostávají v podobě, kterou lze ověřit, případně podložit vědeckou studií a ideálně když mohu pochopit, proč a jak věci fungují.

Tento přístup je typický pro Evropany, kteří se od dob průmyslové revoluce nechávají vést názorovým proudem technického rozvoje, pokroku, ekonomie a kapitalismu. Vše se dá vysvětlit, naplánovat, cílem je hmotné zabezpečení a konzumní způsob života, všichni se chceme mít dobře. Spiritualitu nahradily nové vzorce chování, přebírané od úspěšných podnikatelů, politiků, hvězd mediálního světa.

V šedesátých letech, v návaznosti na otevírání nejen asijských zemí světu, vzpomeňme třeba objevení „jógy“ západem na konci 19. století, propukla revoluce, kterou má řada lidí spojenou pouze s volnou láskou a konzumací drog, ale její podstata odstartovala hnutí New age, které postupně svoji přítomností zaselo semínka spirituality do řady západním způsobem vzdělaných myslí.

V tomto prostředí se posledních staletích dramaticky rozvíjí západní medicína, se svými obrovskými přínosy pro zlepšení kvalita života na celém světě. A člověk začal postupně vítězit v bitvách s celou řadou vážných nemocí a příznaky stáří.

Tato vítězná aureola západnímu lékařství přinesla vysokou prestiž a povolání lékaře je v očích většiny lidí velmi vážené a respektované.
V České republice to není jinak, nicméně na mě jde dojem, že situace v lékařství obecně není úplně ideální. S respektem k výše napsanému mi přijde, že většina lékařů, je ve své praxi spíše mechaniky než léčiteli. Je pochopitelné, že se při takové odpovědnosti, jež mají, spoléhají pouze na vědecky ověřitelné metody a přístroje. Když už se něco rozbije, tak to hůře či lépe opraví, něco se vyndá, něco přišije, ale neléčí se příčina stavu.

Od doby co mám děti, vidím, že lékařům je většinou opravdu nutné skoro vnutit, aby při preventivních prohlídkách neřešili pouze váhu a výšku dítěte. Když není nic očividně rozbitého, tak to prostě nemají čas ani potřebu řešit. Jeden rok mi vynadají, že dáváme příkrm už v pátém měsíci a o dva roky později mi vyhubují, že ho ještě v pátém měsíci mladšímu dítěti nedáváme.
I u nás již naštěstí přichází změna, máme lékaře psychosomatiky, jinde spolupracují s čínskými lékaři, jinde doporučují homeopatika, i když to vlastně podle medicíny nejsou léky, vědí, že funguje placebo efekt…
A mě jako racionálnímu člověku, už proto nepřijde divné, že řada lidí hledá pomoc u různých léčitelů, poradců a dalších „mágů“. Protože je stále více zřejmé, že jsou věci, které západní věda neumí popsat a odhalit, ale prostě fungují.

Odpovědnost za zdraví je ale pouze naše, proto jsem rád, že si k nám spiritualita znovu nachází cestu a pomáhá nám pochopit, kdo jsme a jak se k sobě máme chovat. Děkuji východu a józe především.

Komentáře (0)