Pravda a soucit spolu souvisejí

Na otázky redakce Vegetarian.cz odpovídá RNDr.Václav Petr, spisovatel a překladatel knihy Na zvířatech záleží, jejíž autorem je biolog Marc Bekoff.

Vegetarian.cz: Jak jste se dostal ke knize?

RNDr.Václav Petr: Ke knize jsem se původně dostal tak, že mi redakce Tritonu svěřila novou edici – „Nové světy“, a tuto knihu jsem doporučil vydat v první čtveřici svazků – a redakce můj návrh schválila. Doporučil jsem ji, protože z osobní zkušenosti vím, že literatura tohoto typu je v naší zemi hodně zanedbávaná a že „špičkoví odborníci“ s biologickým vzděláním se s něčím takovým nehodlají zabývat.

Navíc jsem přesvědčený, že to, co kniha po mladých lidech žádá, by mělo být něco samozřejmého. Dítě má od přirozenosti velmi kladný vztah ke zvířatům.

To, co časem ve většině případů způsobí změnu jeho postoje, je postupné zapojování do dětského kolektivu a do lidské společnosti vůbec. Dítě „přestane být naivní“, „dostane rozum“ a „pochopí“, že zvířata jsou důležitá nanejvýš pro lidský žaludek. Výjimkou nejsou ani akademičtí pracovníci – Bekoff to dobře popisuje. Patřím mezi děti, které „nedospěly“.

Vegetarian.cz: Jaké jste měl během práce pocity? Díváte se na zvířata nyní jinak?

RNDr.Václav Petr: Kniha na mě neměla vliv v tom, že by mě utvrdila v kladném poměru ke zvířatům, ten se nijak nezměnil, ale rozhodně ve mně vzbudila zděšení, jaké jsem dosud nepociťoval. O spoustě v knize popisovaných hrůz jsem vůbec nevěděl. Jsem proto přesvědčený, že na mnohé čtenáře zapůsobí stejně, že se z některých z nich stanou vegetariáni či že se z některých mladých lidí stanou zastánci práv zvířat.

Vegetarian.cz: OSN doporučuje snížit celkově spotřebu masa o 50%, mohou podle vás takovéto publikace v tomto směru ovlivnit myšlením, či postoj čtenářů ?

RNDr. Václav Petr: Ano, jsem přesvědčen, že podobných knih by mělo být co nejvíce. Rád bych přeložil alespoň ještě jednu Bekoffovu knihu, některou z těch, co jsou odborněji zaměřené (na hlubinnou etologii) a poukazují na chyby soudobého rádoby vědeckého přístupu ke zvířatům.

Jen bych se chtěl zmínit o jediné věci, v níž s Bekoffovou logikou nesouhlasím – jde o jeho tvrzení, že k pochopení naší sounáležitosti se zvířaty je dobré připomínat současný darwinismus, který ukázal, jak plynule probíhala evoluce. Musím zdůraznit, že to, čemu dnes říkáme evoluce, se darwinistickým představám o plynulosti podobá jen velmi vzdáleně, a navíc, samotná základní teze boje o přežití a o přežívání nejzdatnějších, která je totožná s krédem kapitalistické morálky viktoriánské Anglie, nemá s kýženým soucitem vůbec nic společného.

O soucit jde ale především. Osobně bych navrhoval přijmout nový, duchovní světonázor, zavrhnout militantně materialistické teze akademické vědy nejen proto, že jsou nabubřelé, ale hlavně proto, že jsou pravdivé jen z jednoho, značně omezeného hlediska. Bez ucelenějšího a pravdivějšího přístupu k realitě se lidem může zhatit i sebelepší předsevzetí.

Pravda a soucit spolu souvisejí, nedají se od sebe oddělit, pokud se pokřiví jedno, automaticky se pokřiví i druhé, pokud se napraví jedno, lze předpokládat, že se automaticky napraví i druhé. Nemusím snad dodávat, že kdo má soucit se zvířaty, má ho i s lidmi – a naopak. Ideální postup, jak se naučit soucitu, je přijmout buddhistickou vizi reality. Buddhismu se často vytýká, že ignoruje etiku, tak však většinou reagují lidé, co o něm nechtějí vědět nic bližšího. Buddhismus je liberální, pružný, vnitřně pravdivý, a tak nauku o etickém chování vůbec nepotřebuje, protože je touto naukou vlastně sám. Konzervativnější směry ve filosofii, náboženství, politice a ve všech oborech lidské činnosti vůbec tak pružné nejsou, musejí vysvětlovat, co je pravdivé, etické a soucitné, a tak vposledku pokřivují všechno.

Proto jsem první svazek edice „Nové světy“ věnoval buddhismu, a druhý transpersonální psychologii, aby pravdivější obraz světa jasně vyplynul na povrch. Z nového světonázoru pak měl automaticky vyplynout i Bekoffův soucit se zvířaty 🙂

Komentáře (0)