Spánek aneb polštářová jóga

Člověk prý prospí zhruba třetinu svého života. Zní to dosti utopisticky, ale když vezmeme v úvahu, jak moc je spánek důležitý pro regeneraci těla a naše zdraví, není to zase tak moc. Před dvaceti lety bych se tomuto názoru od srdce zasmála. Po probdělé noci, protančené v hudebním klubu, usrkávajíc drink-chudák (rozuměj voda s citrónem), jelikož za studentských let na nic ostřejšího nebyly peníze ani chuť, jsem ve všední den šla v klidu do školy. O víkendu do práce. A večer jsem měla energii na to, abych zase někam vyrazila. To už je bohužel historie….

Takže, ve svém životě jsem se posunula do stádia, kdy nechci dělat nic přes moc. Uvědomila jsem si, že nemá smysl nic předstírat a do ničeho se nutit. Platí to pro všechny oblasti života, tedy i pro spánek. Pokud to jde, rovná se, nejsem zrovna v práci, tak si lehnu a spím, nebo se jen natáhnu a odpočívám. Spát tedy rozhodně nejde na povel. Můžeme si přečíst spoustu tipů, jak nejlépe usnout, ale ne vždy jsou efektivní. Na každého platí něco jiného.

Paradoxní je, že spánek na nás přichází v těch nejméně vhodných chvílích.  V momentě, kdy máme možnost spát, naopak spát nemůžeme, jelikož naše biologické rytmy jsou pomatené. Většinou pro kvalitní spánek potřebujeme mít vhodné podmínky. Čili spát doma, ve vlastním prostředí, ve své posteli, zachovat své rituály. Jindy se nám zcela nelogicky skvěle spí v neznámých či dokonce extrémních podmínkách, tj. na tvrdé zemi, na karimatce, ve spacáku, v zimě. Nemusíme však ve všem za každou cenu hledat logiku.

Co je spánek

Dle definice uvedené na wikipedii je spánek útlumově – relaxační fáze organismu, při níž dochází ke změně činnosti mozku, doprovázené ztrátou vědomí a podstatně sníženou citlivostí na vnější podněty. Spánek je doprovázen uvolněním svalstva, snížením tělesné teploty. Dýchání se zpomaluje a krevní tlak se snižuje. Podle tohoto popisu je prostě spánek něco jako bezvědomí. Nezlobte se, nevím, jak jinak to nazvat. Tělo se zklidňuje, upadá do ticha a míru, všechny vitální funkce se zpomalují. Zdají se nám sny. Potřebujeme tento stav k celkové regeneraci organismu každý den. Lidová moudrost říká, že spánek léčí. Jinak naše tělo i mysl strádá.  Je to vlastně dosti zvláštní, že každý večer upadáme do bezvědomí, ze kterého se bez zásahu vnějšího prostředí zase sami dostáváme. Kdo to takhle geniálně vymyslel?

Kolik hodin spát?

Někdo vytvořil “geniální” tabulku, patrně v Excellu, kde vypsal, kolik hodin byste měli spát podle hodiny, kdy uleháte? Ovšem ten někdo zapomněl na to, že někteří lidé vstávají do práce dokonce dříve než v 6 hodin. Někdo pracuje i v noci. Tito do tabulek v žádném případě nezapadají. Co s tím? Zastávám názor, že člověk by měl prostě spát, když zjistí, že je mu to třeba a okolní podmínky mu to umožňují. Tzn. když asi zrovna není v práci, nebo neřídí auto, nebo nevytváří jinou činnost, ke které je nezbytně nutné být v bdělém stavu. Je pravda, že se spánkem připravíte o možnost něco pěkného zažít, nebo perfektně uklidit dům, ale to se holt nechá na jindy. Velice důležité je také prostředí, ve kterém usínáme. Znáte takové ty praktické rady, že máte usínat ve vyvětrané místnosti, v pokoji, kde nehraje televize a nejste ani jinak rušeni.

Sny

Sen je dle wikipedie zážitek iluzorních nebo jiných vjemů vytvářených mozkem během spánku v rámci procesu snění. Ve snu kombinujeme své zážitky, zkušenosti s fantazií a asociacemi. Mohou být příjemné i nepříjemné, zmatené nebo naopak jasné. Některé si pamatujme, jiné ne. Po probuzení mohou být pozměněny dle naší ne/paměti. Zcela určitě mají sny svůj význam, chtějí nás o něčem informovat a podat svědectví, o něčem, co se skrývá v našem podvědomí. Podávají informaci o našich přáních, tužbách, ale i úzkostech a obavách. Vytvářejí zvláštní a jedinečné posloupnosti a řetězce. Nemusíme hledat jejich význam ve snářích, ale spíše sami v sobě.

Jsem přesvědčena o tom, že odpovědi na otázky, které v nás sny vyvolávají, známe. Jsou to spíše symboly, které lze interpretovat a hledat v nich možné cesty řešení našich pochybností a problémů. Zcela jistě bychom mohli provádět psychoanalýzu snů, vnášet do nich vědecké hledisko. Ale je to nutné? Asi se všichni shodneme na tom, že se často těšíme do postele a říkáme si, že se nám bude něco hezkého zdát. Jindy jsou naše sny ošklivé a jsme rádi, že se z nich probudíme, navzdory úplné upocenosti. Ještě mě baví rčení, že co se ti zdá v neznámém prostředí první noc, to se splní. Jako dítěti se mi takové sny zdály, ale bohužel jako dospělé se mi nikdy první noc na novém místě nic nezdálo.

Nebo vlastně zdálo, ale nepamatovala jsem si to. Jsem přesvědčena o tom, že sny jsou oknem do naší duše a zračí naše touhy, obavy, přání a přinášejí odpovědi na naše otázky; jak už jsem zmínila. Proto tak rádi sníme i v bdělém stavu.

Noční služby a jet lag

To jsou dva nejvíce rušivé faktory, které možnost kvalitního spánku znemožňují. Domnívám se, že na práci v noci náš organismus není uzpůsoben a velice mu škodí. Nejde se nikdy dokonale předpřipravit. Spaní před a po nepomáhá. A kdo to vlastně z nás umí předespat se na noční službu? Když děti odrostou, je nám umožněno se odpoledne před noční jen tak válet. Ale většinou to k ničemu kloudnému nevede. Alespoň u mě to tak platí. Naopak toto povalování mne ještě více unaví. Ale každý to prožíváme jinak. Existují profese, kde jsou noční služby nevyhnutelné. Já jsem přesvědčena, že by takovéto směny měly být mnohem kratší než ty denní, rozhodně více zaplacené, jelikož devastace těla je u nich zaručena. Jestliže už je musíme absolovovat, bylo by fajn myslet na zdravý životní styl. Zdravě se stravovat, vykonávat pravidelnou fyzickou aktivitu, čímž nemyslím jít si zaběhat po probdělé noci; zkrátka a dobře pečovat o sebe.

Ti kteří rádi cestují, nebo cestují neradi, ale musí, se setkávají s tzv. jet lagem, neboli pásmovou nemocí. Je to porucha, která vzniká narušením spánkového rytmu při cestování do jiných časových pásem. Projevuje se nespavostí (jak jinak), podrážděností, ospalostí, bolestmi hlavy. Naše tělo se prý navrátí do “normálního stavu” zhruba po třech dnech.

Časových posun +/- 2 hodiny asi nikoho moc neovlivní, ale od 4 hodin už začínáme pociťovat jistá negativa. Každý je řešíme po svém. Někdo si dá “usínací” sklenku alkoholického nápoje, což nedoporučuji. Sice se dotyčnému dobře a rychle usne, ale spánek je mělký, nekvalitní a má krátké trvání. Jiný si dá prášek na spaní. Z nelásky k jakýmkoli lékům toto u mě nepřichází v úvahu. Jiným toto funguje.

Tělo bych chtělo /a potřebovalo/, ale hlava nemůže

Znáte to, zíváte, jste unaveni, téměř vyčerpáni, nohy už vás skoro neudrží, zavíráte oči, ale spát nemůžete. Vaše hlava vás nepustí. Promítáte si události uplynulého dne, přemítáte, co jste udělali dobře a špatně, přemýšlíte nad tím, co bude zítra. Nemusíte být úplně ve stresu, mít potíže, ale prostě pořád dokola a dokola přemýšlíte. Přemýšlení je velký nepřítel člověka 🙂 Nejhorší je, když jste nějakým způsobem limitováni. Např. tím, že druhý den brzy vstáváte. Pořád si opakujete musím spát, musím spát, zítra ráno vstávám…

A ejhle, ono to nejde. Ještě po třech hodinách civíte do stropu. Už jste zkusili všechno. Kdysi na střední škole jsme si v hodině biologie pouštěli zajímavý dokument o části mozku zvané hipocampus, část ve tvaru mořského koníka. Jednomu vojákovi střela zasáhla tuto část mozku. Nezemřel, žil ještě asi 2O let. Ale zasažení této části mu znemožnilo možnost spánku. Celé noci bděl, a nakonec po mnoha letech od zranění zemřel na vyčerpání. Spánek je palivem pro mozek a jeho absence způsobuje nejen psychické poruchy, ale též jiné fyzické problémy, demenci etc. Spánková deprivace má fatální negativní vliv na naše fyzické a psychické zdraví.

Vytvořte si podmínky

A teď přicházejí na řadu chytré rady typu. Usínejte vždy ve stejnou dobu, na stejném místě, ve vyvětrané místnosti, bez přítomnosti TV a jiných rušivých elementů. Snažte se nemyslet na nic negativního a nepřemýšlet nad útrapami dnů. Toto jsou dokonalé, ale umělé podmínky. Kdo z nás umí nemyslet na to, že má např. nemocného člena rodiny a neobává se o jeho budoucnost?

Můžete si ale uvařit bylinkový čaj, například z meduňky, která vám roste na zahradě či balkóně. Asi ne v zimě. Ale udělejte si zásoby sušené bylinky. Skutečně zklidňuje a uspává.

Zázrak jménem melatonin

Melatonin je zázračný hormon produkovaný epifýzou v mozku. Správná hladina melatoninu v krvi slouží jako regulátor denních i sezonních rytmů. Účinně upravuje spánkové cykly. Tento požehnaný hormon vzniká ve tmě. Takže rada všem vám, kteří se stejně jako já, někdy doma bojíte, a usínáte s rozsvícenou lampičkou – snažte se své strachy ovládat a usínejte ve tmě. Stejně tak neusínejte u zapnuté televize. Je to opravdu velmi škodlivé. Expozice organismu světlu v noci zesiluje výskyt rakoviny. Když nemůžete usnout, nebrouzdejte po internetu, nepoužívejte smartphony a raději v klidu ležte. Světlo, které počítače i telefony vyzařují je škodlivé.

Navíc informace, které si na internetu přečtete, vás mohou natolik rozhodit a nabudit, že o to více bude složité vůbec do spánku upadnout. Snažte se vyprodukovat co nejvíce melatoninu přirozenou cestou. To je rada nad zlato. Melatonin nyní můžete sehnat ve formě léků i v České republice a např. Američani jsou naprostými přeborníky ve futrování melatoninu. Nemusím však asi zdůrazňovat fakt, že nadužívání melatoninu touto nepřirozenou cestou je nezdravé a je stejně rizikové jako časté braní prášků na spaní. A milovníci melatoninu mohou argumentovat, že je to šetrnější či dokonce založené na přirozené bázi. Melatonin je hormon. Hormony nás ovládají a umělé vpravování hormonů do těla je cesta do pekel.

Polštářová jóga

I jóga nás může krásně ukolébat ke spánku. Pusťte si relaxační hudbu, meditujte, nebo si představujte něco moc příjemného. “Udýchejte” se ke spánku. Prohlubujte dech více a více. Zaměřte se pouze na něj a usnete. Funguje to. K usnutí můžete využít i své oblíbené jógové pozice. Klidné, harmonizační. Pozvolna se protahujte, hluboce dýchejte, mějte zavřené oči. Už jste v posteli, tak použijte polštáře. Velké množství polštářů 🙂

Posaďte se do sedu se zkříženými nohama (pochopitelně nemusí být zkřížené, jedna noha může být volně ložena před druhou) ruce v klíně dlaněmi nahoru, dýchejte. Soustřeďte se na dech, zkuste se oprostit od myšlenek, zklidněte se a nenechte se rušit zvuky okolí. Začněte otáčet hlavou. Nejdříve na jednu stranu, pak na druhou. Poté pohybujte hlavou dopředu, dozadu, doleva, doprava. Přicházejí na řadu ramena. Dělejte rameny malé kroužky. Nejprve směrem dopředu, pak dozadu. Zůstaňte v sedu a předkloňte své tělo dopředu. Nemusíte jít až dolů, dejte si před sebe polštáře a pokládejte hlavu na ně. Poté roznožíme a předkláníme se pomalu a táhle nejprve k levé, poté k pravé dolní končetině. Nemusíme být flexibilní jako normálně. Dáme si na nohy polštáře a hlava nám spočine na nich jako v peřince.

Už se vám chce spát? Přesuneme se do pozice šavásány. Nohy natažené, pokrčíme jednu nohu a koleno přitáhneme k břichu. Lehounce, netlačit. Vyměníme nohy. Můžeme provést torzi. Pravé koleno přitlačíme k zemi na levou stranu, hlavu otáčíme doprava. Vyměníme strany. Pak může následovat pozice šťastného dítěte. Na závěr se uvelebíme v pozici blaženosti a můžeme usnout. Tak dobrou noc a příjemné sny!

 

 

Komentáře (0)