Rozhovor o józe s Petrou Vonšovskou

Petro, co pro Tebe znamená jóga?

Jóga je pro mě zastavení mysli, proces buněčné přeměny z hrubé na jemně božské, něco, co je mou součástí, není to 1,5 hodiny na podložce, ale to co se odehrává za ní, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Jaká byla Tvá cesta k Aštanga józe?

Daleká a nelehká, zároveň jsem měla obrovské štěstí, že jsem se učila přímo od kořenů. Měla jsem štěstí, že jsem potkala Manju Joise. Od prvního setkání jsem cítila, že Aštanga není pouze o fyzickém cvičení, proto jsem se ho rozhodla následovat, učit se od něj. Nejsem ten typ lidí, co se cpou dopředu, vždy jsem tiše poslouchala, učila se. Časem si mně Manju pamatoval a zřejmě ho zajímalo, kdo je ta holka. Přišel za mnou a vyptával se. Já se sklopenýma očima s bušícím srdcem odpovídala, časem jsem se s ním smála a seděla u jednoho stolu a jedla večeři, kterou uvařil pro své nejbližší studenty.

Když jsem si poprvé stoupla na svou podložku a začala cvičit Ashtanga jógu, byl to velmi zvláštní a intenzivní zážitek, který jsem do té doby nikdy nezažila. Cítila jsem silnou léčebnou energii po celém těle, těžko se to popisuje. To bylo tenkrát v chladném městečku Newcastle, kde jsem studovala u Dana Burta, studenta Nancy Gilgoff (tam jsem se s ní také poprvé potkala). Danovi jsem po čase asistovala, pracovala jsem s dětmi trpící mozkovou obrnou a odtud cestovala po světě za Manjuem a Nancy.

V čem Tvůj život Aštanga změnila nejvíce?

Ušla jsem kus cesty a stále mám hodně před sebou. Je to studium na celý život. Čím víc vím, tím mám větší pocit, že jsem začátečník. Je to neustálé studium samu sebe.

Kdo Tvou jógovou praxi ovlivnil nejvíce?

Já sama… Ale jestli se ptáš na učitele, tak Manju Jois, je to můj první učitel, a samozřejmě Nancy Gilgoff a Dan Burt.

Mezi Tvé učitele patří Manju Jois a Nancy Gilgoff. V čem se tito dva velcí učitelé jógy liší a v čem shodují v přístupu k józe a k jejímu učení?

Manju je mi velmi blízký. Když mi vypráví, když mne učí, jako bych to už jednou slyšela, za jeho slovy je velká moudrost, přesto mne na mé otázky nechal vždy přijít sám. Říká mi, že jóga je jen jedna. Již od raného věku se učil od svého otce, Pattabhi Joise. V mých očích má obrovskou znalost, vědění a léčivé ruce. Jeho přístup k Aštanze je terapeutický, chce, aby student nahlédl dovnitř, našel tam odpovědi. Je téměř jedno, jak pozice vypadá, důležité je, co cítíš uvnitř. Manju učí védské mantry míru, pranayamu jako součástí denní praxe. Více o Manjuovi.

Nancy v mém pohledu více striktní, učí tak, jak ji Pattabhi Jois učil a klade větší důraz na preciznost provedení ásan. Ale nenech se mýlit, učí osvobodit se od nepotřebného a zaměřit pozornost dovnitř. Z Nancy číší ženská energie. Oba učí srdcem. Oba jsou velmi jiní, přesto jdou spolu krásně k sobě. Učitelem Nancy je nyní Manju, po tom, co Pattabhi umřel. K oběma mám velký respekt a pokoru.

Říkáš, že z Nancy čiší ženská energie… Vnímáš nějaká specifika mužské a ženské energie v přístupu k učení jógy?

Víš, ani ne. Každý z nás je něčím jedinečný a tím, že Manju a Nancy učí ve stejném duchu, navzájem se hezky doplňují. Je potřeba najít učitele, který ti sedne, i lidsky.

Především v počátku jógové cesty, když teprve začínáš sbírat zkušenosti, bych ti doporučila vybrat si učitele či styl jógy, který ti nejvíce vyhovuje a poté se plně oddat své praxi. Postupně zjistíš, zda ti vybraný styl jógy či lektor sedí anebo zda se poohlédneš jinde. I lektoři jsou na různých úrovních. Jóga je jen jedna, ale určité ásany se v jednotlivých stylech jógy praktikují z určitých důvodů odlišně, což není na škodu. Problém může nastat, když z nedostatku znalostí a zkušeností studenti (a někdy i učitelé) kombinují jednotlivé styly jógy, což může skončit až zraněním. Nech se vést svým instinktem a najdi si svého učitele, kterému můžeš plně důvěřovat, a on tě uvede do nekonečného světa jógové praxe.

Založila jsi v centru Prahy Ashtanga Yoga Shalu. Jak se jí daří?

Krásně, řekla bych… Když jsem se vrátila zpět do České republiky, nikdo mne tu neznal, spíše jsem pro pár lidí nebyla vítaná, setkala jsem se s přístupem „Co si ta holka vlastně o sobě myslí. Tradiční Ashtanga jóga, co to vlastně je? Tahá dříví do lesa.“  Čelila jsem mnoha útokům. Nevzdala jsem se však, srdce bylo silnější. Nikdy jsem si nehrála na tu, co ví všechno nejlíp. Vlastně je to Manju, kdo chtěl, abych učila a předávala dál to, co mne naučil. Já sama mám obrovskou pokoru k tomuto systému jógy. Jsem stále začátečník a navždy jím budu. Zaslíbila jsem se nést pochodeň tradiční Aštangy a předávat to, co jsem se naučila. Manju se mě neustále ptal, zda už mám svou školu, naléhal, abych učila.

Začala jsem s jedním, dvěma studenty dvakrát do týdne. Ze dvou studentů bylo pět, deset, dvacet… ze dvou dnů už jsou to denní ranní i večerní Mysore lekce, spousta studentů už cvičí druhou sérii, pořádáme kurzy pro začátečníky, učitelské tréninky, máme dokonce i báječné asistenty, kteří učí po mém boku a učí se mnou, nafotili jsme tahák první série …

Máme naprosto úctyhodné studenty, kteří denně praktikují na podložce. Právě jim a svým učitelům jsem za vše moc vděčná. Vlastně i mí studenti mi dávají sílu, abych učila. Svým učitelům nemohu nikdy splatit to, co mne naučili (a stále učí), mohu jen učit a praktikovat tak, jak mne sami učili. Nepovažuji se však za učitele, jsem jen někdo, kdo předává dál to, co se naučil.

Manju i Nancy mne svou láskou neustále podporují. Manju jezdí za mnou do Prahy, letos přijede i David Swenson, Nancy bude v Bratislavě …

Každý všední den ráno probíhají lekce formou Mysore. Jak bys tento styl jógové praxe popsala někomu, kdo vůbec neví, o co jde?

Mysore lekce jsou skvělé pro začátečníky. Nejlepší způsob jak začít. Prostě do toho skočíš a učíš se hezky postupně. Jedná se o tradiční formu předávání vědění a nauk založené na principech starých stovky, možná tisíce let. Učitel se svými žáky tráví mnoho času a individuálně je vede na jejich cestě poznání. Studentům tento tradiční přístup umožňuje postupně budovat svou praxi, nacházet a objevovat svou vlastní cestu. Při lekcích v tradičním stylu Mysore praktikuje každý sám na vlně vlastního dechu za přítomnosti svého učitele.

Jóga je nástroj, díky kterému se můžeš dostat na cestu poznání. Ashtanga jóga je jednou z cest jógy. Cestou bojovníků. To, co se naučíš na podložce, si bereš do života. Říká se o nás, že jsme vojáci jógy. Něco na tom možná je. Ashtanga však není o fyzickém tréninku těla, skrze fyzično se pouze dostáváme sami k sobě. Denně stojíme na podložce, denně se oddáváme náročné praxi, denně svádíme boj sami se sebou, s celým světem. A praxe nás osvobozuje.

Ashtanga jóga přitahuje silné osobnosti. Každý má v životě svou roli, někdo je ten, kdo lidi vede, je inspirací pro ostatní, je pro mnoho lidí vzorem. Někdo se naopak nechá vést a jako rybička proplouvá a plní svědomitě své úkoly. Obojího je potřeba, dohromady tvoří harmonický celek. Neznamená to však, že bojovník uvnitř srdce necítí strach, pochybnosti, ale je si plně vědom faktu, že když se vzdá, ovlivní spoustu bytostí okolo, kterým právě on dává sílu jít dál.

V Ashtanga józe procházíš náročnými pozicemi a někdy můžeš mít pocit, že to chceš vzdát. Možná ale pak víš, cítíš, že když se vzdáš, je to jako utéct od něčeho a to není tvůj styl, tvá cesta. Pokračuješ se svou praxí dál a stále vedeš vnitřní boj. Jednoho dne se to však zlomí. Najednou už tam není boj, ale odevzdání se, odevzdání se všemu, co přichází, protože víš, že to tak má být. Cítíš neuvěřitelnou energii, která proudí tělem, vnímáš světlo, ale nesoustřeďuješ svou pozornost na nic vnějšího. Jsi tady a teď, jakoby se zastavil čas.

Vnímáš svůj dech, posloucháš ho a jsi si plně vědoma všeho, co se v tobě odehrává při zaujímání jednotlivých pozic. A i přesto, že jsou pozice stále náročné, odpočíváš.  Ásana se stává stabilní a pohodlnou, nikam se už necpeš… Tělo, mysl, duše, vše se regeneruje, léčí. Jsi si plně vědoma sebe sama. Svět kolem přestává existovat, v danou chvíli není nic více nebo méně důležité. Jsi plně pohlcena svou praxí, která tě zcela naplňuje. Bojovník zůstává bojovníkem se srdcem lva. V této chvíli je to jóga.

Tvůj den je plný ranních i odpoledních lekcí, soukromých lekci a k tomu máš ještě jednu práci. Jak a kdy si nacházíš čas a energii na svou vlastní jógovou praxi?

Ve studiu jsem každé ráno od 6:30, učím do 8:30, pak jdu cvičit sama. Mám pro sebe čas od 9:00-10:30, pak snídám a pak mám zmíněné soukromé lekce a pak jsem v našem obchůdku VIVOBAREFOOT. Dříve jsem vstávala ve 4:00 ráno a cvičila před lekcí. Teď v zimě je pro mne přirozenější trošku si pospat. Z obchůdku odcházím v 17:00 a utíkám opět do studia a učím až do 20:00. (Ještě jsi zapomněla zmínit, že mám dva psy. Hahaha.) Jestli jsem unavená? Nejsem. Jestli bývám nemocná? Nebývám. Mám stále dětského lékaře a díky józe a životnímu stylu mi zdravíčko hezky slouží. Ale ne vždy to tak bylo. Jóga mne vyléčila a dá se říct, že dostala na nohy, měla jsem “nehodu” a nemohla pár měsíců chodit, neudržela jsem páteř. Ashtanga mi v tom velmi pomohla. Ale to už je jiný příběh.

Víš, je to vše o přístupu. Mne studenti dávají energii, dělám, to co mne baví. Jóga mne neuvěřitelným způsobem balancuje, dává sílu a pozitivnost do života. Fňukat mne neuvidíš, smát se ano 🙂

Má praxe je pro mne velmi důležitá. Neberu to tak, že musím, ale mohu a chci. Je to cesta a i životní priorita. Mám ji jako svůj denní rituál.

Adjustment, tedy dopomáhání v pozicích, je fyzicky dost náročné. Jak zabraňuješ tomu, aby Tě vyčerpával?

Práce s vlastní energií, nepoužívám moc síly, i když se někdy může zdát, že adjustment je silný. Jsem malinká a máme na lekcích i dost vysoké muže, jinak to nejde. Musíš vědět, co děláš a mít nad tím kontrolu. Používám hodně váhu svého těla, práci s dechem, energie jde zevnitř. To všechno mne naučil hlavně Manju. Koukni na něj, je mu přes 70 let, poznala bys to na něm? Cestuje po celém světě, předává učení dál a energie má stále jako malý kluk.

Právě skončil učitelský kurz první série, který jsi vedla společně s Jaro Pávkem. V čem jste s Jarem stejní a v čem jiní?

S Jarem máme stejné učitele, Jarko je ovlivněn více Nancy, já mám zase blíže k Manjuovi, jelikož jsem s ním strávila daleko více času, je skoro pro mne něco jak můj táta. Už si nepovídáme skoro o józe, ale o životě, jelikož jóga je s námi všude. Když potřebuji znát na něco odpověď, většinou mi hned odepíše. Jarka beru jako svého bratra, mám ho moc ráda a je fajn s ním učit. Já si myslím, že jsme hodně stejní v tom, co učíme. V čem jsme jiní? Jaro je muž a já jsem žena 🙂

Jací byli studenti?

Studenti byli naprosto úžasní, každý svým přístupem přispěl svou troškou. Na učitelském tréninku jsme měli již několik let velmi zkušenou lektorku Pavlu, které si moc vážím. Denně s námi cvičí na podložce i mimo učitelský trénink, pak jsme zde měli Zuzanu, studentku čínské medicíny, Petra, studenta ayurvédy, který má velmi hluboké všeobecné znalosti a svými otázkami dal ještě větší hloubku tomuto kurzu, dále jsme tu měli Janku, doktorku, Davida, co studoval indologii, holky, co s námi denně praktikují… atd. Sešla se velmi zajímavá skupinka lidí. Zde najdeš feedback, co na učitelský trénink říkají.

Blíží se druhý ročník Aštanga jóga konference. Účastnila ses jí i loni. Jak se ti líbila?

Luci, už jsem pár konferencí procestovala, např. největší Ashtanga Conference v San Diegu, ale ta se nedá s touto konferencí porovnat. Detaily, na které Janka, pořadatelka, myslí, předčily mou fantazii. Naprosto dech beroucí. Lepší organizaci jsem nezažila a jak to tak pozoruji, letos to bude ještě větší.

Lidi na ní byli báječní, krásně nás Pražáky přivítali. Přijela jsem se svým asistentem Pavlem a cítili jsme se jako doma. Energie byla naprosto báječná. A nenech se odradit ani velkým počtem lidí. I přesto, že je to velká konference, stále je to takové domácké. Povídáme tam hodně o tradici, učíme se poodhalit kouzlo Aštanga jógy, myslím si, že každému se tam tají dech a je mu líto, když už to končí. Mne málem loni tekly slzy, když jsem odjížděla a to jsem holka, která nebrečí. Bylo to poprvé, kdy jsem učila tolik lidí, na vedené lekci bylo snad přes 100 lidí, neměla jsem mikrofon a na závěr jsme měli ještě vedenou meditaci. Všechny dny se nesly v krásném duchu.

Co očekáváš od té letošní?

Neočekávám, ale oceňuji. 🙂

Jaká bude Tvoje úloha na konferenci?

Budu tam učit druhou sérii, povídat o ní, jak se tradičně učila atd. Jsem jedna z učitelek na panelové diskuzi a mám tam ještě své jedno téma, které nevím, jestli mohu říct. Přijeď se podívat.

Určitě přijedu a moc se těším 🙂 A ještě na závěr – co by si vzkázala lidem, kteří by chtěli začít s Aštangou?

Jakmile se jednou rozhodnete, změní vám to život. „Do your practice and all is coming.“ Pattabhi Jois