Ručí jógové studio za odložené věci?

Ke cvičení jógy neodmyslitelně patří i převlékání a odkládání věcí. Přece jen se málokdy poštěstí, že byste na jógu do jógového studia už přišli v tom, v čem na místě hodláte cvičit. Věci, které během cvičení nepotřebujete, si proto odložíte v šatně, většinou do skřínek nebo jiného uzamykatelného zařízení. Pro návštěvníky i provozovatele studií jsme připravili odpověď na otázku zda a jak ručí jógové studio za odložené věci.

Málokdy se stane, že by se vám odložená věc ztratila. Občas se to ale stát může. A nemusí jít jen o případy, že vám někdo vysloveně vykrade skřínku. V mnoha studiích se boty nechávají v botníku u vchodu, kde se mohou ztratit poměrně snadno. Jindy se zase někde ve společných prostorách nechávají na věšáku bundy. Takto odložené věci pak jsou proti odcizení zajištěny podstatně méně, než věci zamčené ve skřínce.

Můžete se proto setkat s pochybnostmi o tom, kdy za odcizené či ztracené věci odpovídá provozovatel studia, a kdy se může náhrady způsobené škody zprostit. Tuto problematiku upravuje občanský zákoník, najdete ji v něm v §­ 2945. Části ustanovení relevantní pro naši potřebu zní následovně (pasáže ustanovení nerelevantní pro jógová studia byly záměrně vypuštěny):

(1) Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci.

(2) Neuplatní-li se právo na náhradu škody u provozovatele bez zbytečného odkladu, soud je nepřizná, pokud provozovatel namítne, že právo nebylo uplatněno včas. Nejpozději lze právo na náhradu škody uplatnit do patnácti dnů po dni, kdy se poškozený o škodě musel dozvědět.

V dalším textu si rozebereme, co toto ustanovení v praxi znamená jak pro návštěvníky studia, tak pro jeho provozovatele. Kdy má host nárok na náhradu škody, a kdy se může studio ze své odpovědnosti vyvázat?

Odpovědnost za odložené věci lze omezit

V první řadě je zřejmé, že v případě jógového studia se pravidla citovaného paragrafu uplatní. Jde totiž jednoznačně o činnost, se kterou je odkládání věcí neoddělitelně spojeno a kterou si jinak lze jen těžko představit. Formulace ustanovení ve spojení s dosavadní rozhodovací praxí českých soudů ale dávají provozovateli studia možnosti, jak svou odpovědnost za škodu způsobenou na odložených věcech významně omezit.

Jak totiž rozhodl Nejvyšší soud již v roce 1976, pokud provozovatel určí místo pro odkládání věcí, je povinnen k náhradě škody za jejich ztrátu, zničení či poškození jen tehdy, pokud věci opravdu byly na tomto určeném místě uloženy. Pokud tedy vedle botníku bude cedulka “prosíme odkládejte svou obuv do botníku”, nebude provozovatel mít povinnost nahrazovat škodu způsobenou na obuvi, která byla odložena jinde, pokud v době příchodu hosta bylo v botníku místo. (Pokud by v botníku již místo nebylo, a host odložil obuv na místo, kam se taková obuv v této situaci běžně odkládá, například vedle vstupních dveří, bude provozovatel za tuto obuv samozřejmě i nadále odpovídat. V daný okamžik ji totiž nebylo možné odložit na místo k tomuto účelu výslovně určené.)

Stejným postupem lze vyloučit odpovědnost za situaci, kdy host ztratí drahé cennosti. Stačí, pokud provozovatel bude na viditelném místě hosty upozorňovat, že je třeba cennosti odkládat například do sejfu k obsluze nebo do speciálních bezpečnostních skřínek na recepci. V takovém případě bude provozovatel studia odpovídat jen za ztrátu těch cenností, které na takto speciálně určeném místě skutečně byly odloženy.

K takovémuto omezení je ovšem třeba, aby se host o speciálně určeném místě skutečně dozvěděl. Cedulky s upozorněním, že např. cennosti je nutné nechávat ve skřínkách naproti recepci, je tak vhodné umístit na několik míst v provozovně a tak, aby byly pokud možno nepřehlédnutelné. Tím lze vylouřit pochybnost, že návštěník se o místě určeném pro odkládání určitého durhu věcí nedozvěděl.

Pokud je ve studiu šatna, věšák, botník či obdobné místo svým smyslem určené pro odkládání věcí, má se automaticky za to, že věci mají být odkládány na těchto místech, a to i bez speciálního upozornění. Za věci odložené jinde by provozovatel odpovídal jen tehdy, pokud zařízení svým smyslem určená pro odkládání věcí budou přeplněná a nebude možné věci na tato místa odložit.

Odpovědnost za odložené věci však nelze zcela vyloučit

Provozovatel studia tedy může určením místa pro odkládání určitého druhu věcí omezit svou odpovědnost jen na věci, které jsou odloženy na jím určeném místě. Co ale provozovatel nemůže, a přesto se o to v praxi řada provozovatelů např. pohostinských služeb snaží, je zcela svoji odpovědnost za odložené věci vyloučit. Záměrně zde uvádíme pohostinské služby. Jistě se totiž najdou viníci i v řadách jógových studií. U provozovatelů restaurací jde ale o natolik běžnou praxi, že se s ní i milý čtenář již velmi pravděpodobně někdy setkal.

Pokud provozovatel umístí do svého zařízení šatnu, věšák či botník, bude za zde odložené věci odpovídat i přesto, že vedle nich umísti cedulku s napísem “za odložené věci se neručí”. Taková cedulka je z právního hlediska bezvýznamná. To zda, provozovatel za odložené věci ručí, vyplývá z povahy jeho činnosti, se kterou musí být odkládání věcí zpravidla spojeno. Takto vzniklou povinnost nelze vyloučit jednostranným prohlášením ani dohodou.

V případě, že provozovatel k odkládání věcí neurčí speciální místo, bude ručit za věci odložené na jakémkoliv místě, které je k jejich odkládání obvyklé. Ve skutečnosti tedy použitím cedulky “za odložené věci se neručí” provozovatel jógového studia svou odpovědnost za odložené věci spíše rozšiřuje. Bude za ně totiž v tomto případě odpovídat, ať už budou odloženy na jakémkoliv místě, které lze k odkládání věcí považovat za obvyklé.

Která místa lze k odkládání věcí považovat za obvyklá bude záležet na dispozicích jógového studia. V případě, že ve studiu nebudou žádné věšáky, botníky, skřínky ani šatny, může z pohledu práva takovým místem být například i chodba u recepce nebo zákoutí místnosti, kde probíhají jógové lekce. Silně ovšem pochybujeme, že do takového studia by se návštěvníci ještě někdy vrátili.

Náhradu škody je třeba uplatnit do patnácti dnů

Pokud zjistíte, že se vám ztratila či byla zničena nebo poškozena odložená věc, vůči které z okolností vyplývá odpovědnost provozovatele studia, nemáte ještě automaticky nárok na náhradu škody. Ten vzniká až tím, že vzniklou škodu u provozovatele bez zbytečného odkladu uplatníte.

Zpravidla byste měli náhradu uplatnit hned, jak se o ní dozvíte. Pokud to ale z nějakého důvodu není možné, postačí, pokud to stihnete nejpozději do patnácti dnů. Pokud tuto lhůtu prošvihnete, může vám provozovatel náhradu škody na vaší odložené věci s poukazem na tuto skutečnost bez dalšího odmítnout. Pro provozovatele studia to znamená, že náhradu škody na odložených věcech uplatněnou později než patnáct dní po jejím vzniku nemusí uznat a mohou zcela legálně vyplacení takové náhrady odmítnout.

Náhradu škody lze zpravidla uplatnit u libovolného pracovníka provozovatele. Výjimkou je jen případ, kdy ten, komu takový nárok vznikl, prokazatelně věděl, že k přijetí uplatnění nároku na náhradu škody byla provozovatelem ustanovena jiná osoba.

Závěr

Shrňme si tedy stručně, jak je to s náhradou škody na věcech odložených v jógovém studiu. Studio má povinnost škodu vzniklou na odložených věcech hostům hradit a nemůže se této povinnosti zcela zprosit. Může ale určit místo, kam mají věci určitého druhu být odkládány.

V takovém případě pak neručí za věci odložené jinde, ledaže z faktických důvodů (např. kapacitních) nemohly v daný čas tyto věci být odloženy na správném (k tomu určeném) místě. Vznikne-li za těchto podmínek osobě nárok na náhradu škody, musí tento nárok uplatnit do patnácti dnů od chvíle, kdy se o něm dozví. Uplatní-li jej později, může provozovatel studia takový nárok podle zákona odmítnout.

 

Komentáře (0)