Zdravé nohy a radost z chůze – rozhovor s Jaruškou Sedláčkovou

Zkoušeli jste si někdy pouze za pomoci nohou natáhnout ponožky nebo nakreslit obrázek? Pokud ne, tak věřte, že to není úplně snadné. Při troše tréninku to ale zvládne každý. Jak rozhýbat nožky a užít si povznášející pocit spolupráce všech jednotlivých prstů u chodidel – o tom jsme si povídali s Jaruškou Sedláčkovou. Jaruška už několik let vede semináře, kde jsou podobné cviky běžným úkolem a vedou k tomu, abychom opět měli zdravého nohy a cítili radost z chůze.

Jaruško, jedním z mnoha tématických seminářů, které pořádáš, je Radost z chůze. Na co se můžeme na této akci těšit? Budeme se procházet s radostí 🙂 ?

Je to mé nejmilejší téma, které jsem si vytvořila už před 5ti lety a učím ho snad ještě s větším nasazením než zprvu. Jak krásně říká Paul Hewson “Tvoř vášnivě, jinak to nemá cenu a ona šťavnatost tě samotného musí bavit, pak to baví ostatní”. To je onen svatý Grál všeho. Nožky jsou pro mě seminář, který navrací k uvědomění si toho nejcennějšího, co dle mého soudu máme, k chodidlům a jak je “používat” nejen v józe. Vždyť nosí naší osobnost. Ovšem neslibuji první zkušenost a prožití semináře s radostí, někdy to řádně muchlá obličeje:)

Slyšela jsem, že na semináři se účastníci při jednom z cviků postupně sami obléknou a svléknou z ponožek pouze za použití nožek? Je tomu tak 🙂 ?

Ano, je to tak. Vypadá to velmi snadně, ale opravdu není:) Co nám to dává a možná i bere nejvíce je trpělivost. Neskonale mě baví hodnocení studentů typu: “Já mám špatné ponožky.”, bohužel hned zklamu odpovědí: “To není o ponožkách. Je to o pohyblivosti chodidel.” Jednoduše necháte ručky na chvilku odpočívat a věnujete se svlékání a navlékání ponožek, což se může časově velmi vléct 🙂 , ale aktivujete tím v tu danou chvíli vše, co potřebuji, abyste v chodidlech probudili nejen fyziologicky. Když je krásně souznící skupina, tak svlékáme a navlékáme ponožky ve dvojicích a to je teprve jízda. Doporučuji trénovat doma (nejen) s dětmi.

Jaruško, proč právě nožky a chůze?

Začalo to na dětské józe, kde jsem s dětmi opravdu radostně zvedala nožičkami ledacos, kreslila nožkama, dávala jim pusinky (každý tedy těm svým pro upřesnění 🙂 ). Fascinovala mě u dětí ona lehkost v pohybu a rychlost v paměťové stopě. Pak jsem si začala více všímat na mých lekcích pro starší, jak chodidla již nespolupracují tak radostně a pružně. Tak jsem se do tohoto tématu více zakousla a prvotní fascinace začala nabírat na rychlosti, jako když jedete na kole z kopce. Navíc je mi to asi od přírody dané. Jsem znamením ryba a my rybky máme celoživotní úkol umět se postavit na ty naše ploutve 🙂 . Tak jsem si propojila své životní poslání s okoukanou potřebou na lekcích, začala u sebe praktikovat pozice, které rozhýbaly prsty u nohou a aktivovaly klenby. Radost to u mě opravdu vyvolávalo a vyvolává, protože když najednou dokážete hýbat každým prstem separovaně, když s nimi dokážete i kroužit, když kreslíte jako “Picasso”, tak z toho máte ryzí radost. Víte, kolik času a energie do toho vložené za tím stojí, a odměnou je vám zdravá chůze bez bolesti celého těla.

Jaká byla Tvá cesta k poznání nožiček?

Moje cesta byla plná trpělivosti a zvědavosti, kam to asi povede. Spoustu věcí můžete načíst a načtete, ale vlastní praxe je nepřenositelná. Mě to opravdu bavilo a baví. Diametrálně mi to změnilo vnímání všech ásan, což jsem si pak přenesla do běžné chůze. A myslím, že jsem ještě na začátku…

Můžeme opravdu rozhýbat všechny jednotlivé prsty na nohou?

Můžeme vše, co budeme chtít. Chce to jen pravidelnost, trpělivost a jemnost. „Proč bychom s nimi měli hýbat?“, si někdo asi může říct. Kdyby tam měly být blány, tak tam jsou, ale je tam mezi nimi prostor, i když malinkatý, ale je. Ta pružnost, kterou můžete dát těmto koncovkám, okamžitě procítíte ve zbytku těla, najednou se začnou uvolňovat kyčle, ty propíšou informaci spodním zádům, ta vybalancují vrchní část zad, ta srovnají postavení hlavy…a už to jede 🙂 .

Které nejčastější nesrovnalosti na našich nožkách můžeme pravidelným cvičením odstranit/zmírnit?

Jsou to halluxy, nebo-li palce na scestí, kladívkovité prsty, zarůstání nehtů, zborcená příčná klenba, vbočení/vybočení paty, jakékoliv kožní problémy (puchýřky počínaje a bradavicemi konče) a infekce, ať už bakteriální nebo plísňové.

Myslíš, že se lidé prochází s radostí či ji spíš nijak nevnímají?

Právě si dnes bohužel neuvědomují to, co nám evoluce umožnila. Trvalo přes 4 miliony let, než nás postavila na dvě. A pozor, nejprve nás právě postavila na dvě a až poté se začaly vyvíjet ruce a mozek. Jak se úsměvně říká, posledních sto let asi evoluce opomněla, hýbeme se málo a ona nesprávná rutina se odráží na našem fyzickém a potažmo psychickém já – brzké opotřebování, zmuchlané držení těla a ztráta pohybové inteligence. Více jak třetina lidí si dnes stěžuje na problémy s chodidly. Takže na semináři se snažím probudit onu vnímavost a přirozenou inteligenci nohou až po konečky prstů, kterou všichni máme. Ona skromná plocha 2 x 100 cm čtverečních klade veliký nárok na chodidla, aby uměla jemně našlapovat, odrazit se, tlumit nárazy, balancovat a stabilizovat. Navíc dokážou unést neskutečnou váhu a snést obří námahu, nejen fyzickou. V chodidlech se ruku v ruce můžou reflektovat i naše psychické vzorce chování.

Jak zapojit a aktivovat chodidla, aby byla nakonec radostná, při běžné lekci jógy?

Já je se svými studenty rozhýbávám v úvodu lekce, už zde posíláme signál ke kořenům. Máme opravdu minimálně 15 minut zaměřených na nožky. Ony si tuto informaci poté přenesou do ostatních ásan, kde potřebujeme, aby chodidla nespala 🙂 . Tělo se totiž zmenšeně odráží v chodidle, takže to pak vyšle nervo-svalově signál celému našemu já a reflexně i orgánům, rozproudí se v něm krev a cirkulace v tomto směru aktivní, naladí srdeční pumpu a uvolnění endorfinů může opravdu onu radost z toho, že vím, jak hýbat chodidly, vytvořit.

Co vnímáš při práci se studenty, že podceňují/nedoceňují ve své praxi?

Právě onu práci s chodidly, vždyť většinu ásan stavíme od nich. Když se nedokážeme správně postavit, jak bychom poté měli správně ustát (nejen) balanční ásany. Hodně často si všímám, že mi studenti v pozicích zadrápovávají prsty u nohou do podložky, nebo padají ve vnitřních kotnících. Takže já “lehce brutálně” ásanami na nožky prudím neustále a slibuji, že s tím jen tak nepřestanu.

Je nějaký rychlý tip na pohodlé cvičení s nožkami, které můžeme dělat vlastně kdykoliv/kdekoliv?

Určitě. Sed na patách, kdy máme chodidla uvolněná přes nárty, snažíme se roztáhnou prsty u nohou a rozložit, prodýchat na 5 dechů. Stejný sed, jen se zapřít za prsty u nohou a prodýchat na 5 dechů. Již zmíněné svléknutí a navléknutí ponožek. Zkuste si nakreslit obrázek prsty u nohou. Poházejte si různé předměty po zemi a zkoušejte je zvedat pouze nožkou. Stoj na špičkách. Kroužky v kotnících. Zkoušejte hýbat každým prstem u nohy zvlášť – kdykoliv 🙂 – a tento pohyb by vám hlavně měla umožnit i bota. Měňte povrchy, po kterých našlapujete, zkuste chodit i venku (alespoň po trávě).

Co chůze na boso? Chodíš ty sama naboso a doporučila bys ostatním?

Miluju chůzi naboso. V létě jsem několikrát chodila po Praze, což je ten opravdový challenge v rámci kočičích hlav, kde teprve můžete poznat, jak měkkce našlapujete. Navíc já mám to štěstí, že v průběhu celého dne mi má práce=učení jógy, umožňuje být bosky, což je opravdu slast a doma jsem také naboso. Ráda se procházím ve sněhu, v písku, v trávě, po kůrách stromu, kamíncích. A že bych mohla prostydnout? Moje babička říkávala: Je-li ti zima od nohou, tak si nasaď klobouk.“ 🙂

Jaká je Tvoje nejoblíbenější obuv?

Žádná 🙂 Když už si boty vezmu, tak opravdu přemýšlím. Víte, když učíte seniory, tak vidíte, jaké deformity se naším vlastním zacházením můžou na nožkách objevit a nejde o estetičnost ale o to, že je to neskutečně bolestivé. Boty se posledních pár let staly bohužel módní záležitostí a dokážou napáchat více škody než užitku. Boty, které já ráda nosím a pro moje nožky jsou fyzickou potravou, jsou VIVOBAREFOOT, CAMPER, ECCO. Ale naprosto bezkonkureční jsou žabky, v kterých jsem procestovala několik zemí, nádherně větrají, aktivují klenby a učí rovnému/pružnému nášlapu a umožňují noze se rozšířit, ale pozor, ty doporučuji těm, kteří už trošku vědí jak nakročit.

Péče o nožky – další velké téma, které je součástí Tvých seminářů. Co minimálně můžeme pro svá chodidla udělat?

Kromě výběru bot, které by pro nás neměly být svěrací kazajkou, a praktikování několika jednoduchých a opravdu inspirativně zábavných ásan, tak hlavně nožky masírovat – využijte aromaterapii a promáčkněte je. Ať nejsou hladové. Chovejte se k nim stejně jako k rukám.

Kdy se můžeme těšit na Tvůj seminář Radost z chůze?

Já už jsem vytvořila Radost z chůze pro začínající a pro pokračující. Někdy je spojuji dohromady a nyní poslední rok v závěru mého semináře učí má nejmilejší životní duše Evička Dorňáková (úchvatná masérka), jak nožky namasírovat – aktikovat nebo naopak ztišit ono potřebné. První nožky teď budu učit ve studiu Akasha v Praze.

Kde nacházíš inspiraci pro své lekce a semináře?

Možná se budeš divit, ale nejvíce mě inspirují moji studenti 🙂 . Jsou přímo přetékající studnicí a někdy si to ani neuvědomují, ale tím co/jak cítí, mě nutí přemýšlet, jak pomoci, jak ulevit, jak aktivovat… Dále mě obrovsky inspiruje příroda. Chodím několikrát denně venčit svého pejska a je to pro mě lahodný refresh, zapomenout se v parku, dýchat a sledovat nejen přírodu ale i lidi v ní, třeba to, jak chodí… Pak mám svou privátní učitelku Lucii Konigovou, která je prostě v této zemi nenahraditelná. A jako milovník knih se denně nořím do různých příběhů, které předávám na lekcích…

Jaruško, co je pro Tebe jóga?

Jóga je moje láska a ta opravdová trvá přeci navěky 🙂 . Mám ryzí štěstí na duše, které na své cestě p(r)otkávám a oni p(r)otkávají mě. Umožňují mi zvědavé nahlížení do jejich životních příběhů a někdy až opravdu na dřeň a s důvěrou mi dovolí být součástí. Buduje mé vnitřní “lešení”, učí mě být radostným a křičícím dítětem ale i upřímnou a ztišenou stařenkou. Jednoznačně mi zlepšuje stravovací návyky a péči o mé vnější já. Ale známe to všichni, jóga na entou je vždy v těch nejšišatějších životních situacích, kdy chcete být barevnou šálou, ale místo toho jste zašmodrchané klubko. V každodenním žití se dle mého soudu teprve ukazuje, jaký jsem jogín a co jsem si z té podložky odnesla. Nejvíc, co jsem se jógou naučila, je být sama se sebou ráda, ať už v cizině, nebo ve svém pokojíčku a nelpět na pocitu štěstí díky někomu nebo něčemu. Uvědomění si bytí v tom, co zrovna nemám, a přijmout to je pro mě přímo vesmírná lekce.

Kdo Tvoji jógovou praxi nejvíce ovlivnil/ovlivňuje?

Můj život. Nejprve se jóga reflektovala do něj a nyní vnímám, že to je obráceně.

Máš pro naše čtenáře nějaký vzkaz?

Zkuste se podívat na svoje nožky a probuďte k nim náklonost a laskavost. Uvědomte si, jaká je to radost, že je máte! Učitelé jógy říkají: když umíte chodit, nemusíte praktikovat:) . Četla jsem, že člověk se zdravýma nohama během svého života jednou obejde zeměkouli a to si zaslouží pozornost, ne 🙂 ? Cílem je přeci kráčet životem dobře a vzpřímeně. Motivací vám bude ladná, vznešená a voňavá chůze.

DĚKUJEME