Jak o sebe pečovat v zimě dle ájurvédy?

Ájurvéda rozeznává roční období jako jeden z klíčových faktorů, které ovlivňují naše zdraví. Kdybychom v ideálním světě žili v perfektní harmonii se sebou a okolím, stále budeme pociťovat následky tří vlivů, které se podle ájurvédy nedají zastavit: vliv toku času, zákona příčiny a následku a vliv měnících se ročních období.

V každém ročním období se posilují vlivy, které působí různě na různé typy lidí. Podle ájurvédy můžeme život rozdělit do tří hlavních principů: pricip pohybu, komunikace a změny, princip látkové přeměny, metabolismu a termoregulace a princip soudržnosti, neměnnosti a stálosti. Podzim a zima jsou pod vládou principu pohybu a změny, navíc tyto změny s sebou přinášejí oslabující, ochlazující a tudíž i vysušující vliv, a tak většina z nás pocítí alespoň do nějaké míry negativní dopad tohoto ročního období na naše tělo a psychiku.

Uberte fyzických a pracovních aktivit

Specifická doporučení jsou podle doktorky Martiny Ziskové logickou odpovědí na to, jaké vlivy přináší toto roční období. Pro podzim a zimu díky tendenci ke slabosti nervové soustavy platí, že méně je více. Příroda nám v tom napomáhá, dny jsou kratší, lákají nás více dovnitř, do tepla a ticha. „Je proto přirozené nemít mnoho fyzických ani pracovních aktivit, říkám v žertu, i když to myslím vážně, že pracovní doba by v zimě měla končit maximálně v 16 hod. Tělo je méně výkonné, funguje takříkajíc na spořič, a proto bychom po něm neměli očekávat mimořádné výkony. Je to čas naopak k introspekci, rozjímání a přemýšlení, bilanci a přehodnocování. Blížící se konec kalendářního roku představuje v tomto směru ideální mezník,“ říká doktorka Zisková, která ájurvédu praktikuje v České republice a Holandsku.

Pravidelný režim je základ

Je dobré dodržovat pravidelný denní režim, chodit včas spát /včas znamená, když je tělo unavené, což v některých případech je velmi brzy, třeba kolem 21. hodiny/, dopřát si dostatečně dlouhého a vydatného spánku. V zimě je přirozené vstávat poněkud později, řekněme kolem sedmé hodiny ráno. „Začít den teplým nápojem, ať již čistící teplou vodou s citrónem a eventuelně medem či zázrovorým čajem nebo zahřívacím masala bílým čajem, je v zimě daleko přirozenější, než sáhnout po šálku dehydratující černé kávy,“ říká doktorka Zisková. Teplá lehce stravitelná snídaně, jako je například dušené jablko se skořicí a vanilkou, je ideální snídaní pro ty, kdo mají menší apetit, a teplá obilná kaše s oříšky či sušeným ovocem je naopak pochotkou pro ty, kdo mají ráno hlad.

Nejdůležitější je vydatný oběd, který by měl být v zimě vždy vařený a teplý. Dostatečné množství karbohydrátů a bílkoviny je nutné, abychom po zbytek dne cítili vyrovnanou energii, a tak příroda moudře nabízí například kořenovou zeleninu a obiloviny jako dlouhodobě dostačující palivo pro tělo. K večeru je apetit již nižší, a proto je hutnější polévka či lehké vařené jídlo přirozeným doplňkem k hlavnímu jídlu, kterým je vždy oběd. „Existují ještě další speciální doporučení, která by vydala nejméně na kapitolu knížky, čtenáře snad potěší, že podle ájurvédy je v zimě přirozené vyhledávat vysokokalorickou a vysokotučnou stravu. Je ale vždy třeba jíst přiměřeně k vlastnímu apetitu. Podle ájurvédy je důležitější stav našeho trávicího systému, který udává schopnost spalovat jídlo na živiny, než to, co jíme,“ dodává Martina Zisková.

Žádné přepínání a stres

„Prevence je krásná myšlenka, jen je třeba s ní začít včas. Podzim a zima jsou zatěžkávací období pro nervovou soustavu každého člověka, proto to, co teplo a vůně léta zakrylo, podzim a zima ukáží a podtrhnou se sobě zvláštní silou. Je těžké začít s prevencí uprostřed problému, nicméně je dobré se za každých okolností o sebe starat co nejlépe,“ říká doktorka Zisková. Za nejdůležitější považuje nepřepracovávat se, nepřepínat se, nežít ve chvatu, napětí a stresu. To je podle ní hlavní důvod, proč se imunitní systém ve spolupráci s nervovým cítí oslabeně, výsledkem je podzimní či zimní nachlazení nebo viróza. Chtít v takové situaci po imunitním systému, aby se ihned vybičoval k optimálnímu fungování tím, že se budeme dopovat mnoha posilujícími prostředky, nedává moc smyslu ani nemá nějak přesvědčivý výsledek.

Cesta vede přes jógu, ale také udržení střev ve funkčním stavu

Pro unavenou nervovou soustavu existují odpočinkové jogické ásany či dechová cvičení, které pomáhají vrátit energii do těla. Pokud jste ještě nezavítali na lekci jógy, podzim či zima je ideální čas tuto novou zkušenost učinit. Co se týče dechového systému, tak například indická bazalka, které se říká tulsi, je podle paní doktorky Ziskové vynikajícím prostředkem, jak posilovat dechový a imunitní systém. Podle ájurvédy je také důležité udržovat svoje střeva ve funkčním stavu. Klasická kombinace tří sušených ovocí, která se jmenuje triphala (někdy se uvádí také jako trifala) opět nejen čistí, ale tonizuje střevo, a tím celé tělo. V zimě je její pomoc obzvláště cenná.

Příští rok začněte s přípravou na zimu už v létě

„Společně s klienty procházíme různými ročními obdobími, a tak se v každém z nich jednotlivě učí, co právě oni potřebují, aby jim bylo dobře,“ říká doktorka Zisková. Jelikož se liší nastavení každého člověka, budou se lišit i doporučení, která jsou pro každého vhodná. S přípravou na podzim a zimu se začíná po létě, obvykle v období babího léta. „Díváme se společně na to, v jakém výchozím bodě jsou před začátkem těchto nejméně příhodných sezón, na co se potřebují soustředit, ať již v životosprávě, stravování, psychologii či mentálně energetických přístupech.“ Co doporučuje paní doktorka v poslední době nejvíce, je soustředit svoji energii na to, co je podstatné, a nezaobírat se tím, co není důležité.  „Žijeme ve velmi dynamické době, která na nás klade po všech stránkách stále větší nároky. Není možné udržet krok zvyšujícím se úsilím, potřebujeme se naučit pracovat méně a efektivněji. Základem takového života je soustředěnost, která vychází z dechu, ten má zase za sebou usměrňování našich myšlenek,“ dodává. To nás podle ní vede k těm nejpůvodnějším systémům, jako jsou jóga a ájurvéda, které si svoji účinnost uchovaly po mnoho tisíc let. „Přesto je jejich odkaz stále aktuální, a ti, kdo se jím řídí, zažívají stav větší vitality, rovnováhy, radosti a klidu. Věřte mi, že to je nyní i v budoucnu to nejdůležitější, co budeme potřebovat pro náš život,“ uzavírá Martina Zisková.

Ájurvéda je 5000 let starý komplexní medicínský systém. Považuje se za matku medicíny, ze které vychází čínská i klasická západní medicína. Název znamená vědu o životě a dlouhověkosti. Je považována za nejstarší zachovalý systém léčby na světě. Světová zdravotnická organizace (WHO) uznává ájurvédskou medicínu za účinný medicínský systém.

MUDr. Martina Zisková ájurvédskou medicínu praktikuje v České Republice a Nizozemí.  Na plný úvazek s ní začala v roce 1999, poté co si prohloubila studium v Bostonu na tehdejší International Institute of Ayurveda. V té době také otevřela ájurvédskou praxi ve státě Connecticut, kterou měla až do přestěhování do Nizozemí v roce 2005. Více na www.drmartina.cz

Renata Elhenická pro www.jogamagazin.cz

Komentáře (0)