Fenomén flow a jógová praxe

Stalo se Vám někdy, že jste se po náročném a stresujícím dni doslova doplahočili na svou lekci jógy a ačkoli vůbec netušíte, jak jste mohli v takovém stavu vše zvládnout, čas najednou zmizel a vy jste byli překvapeni, že je hodina u konce? A co víc, že jste naprosto unešení a šťastní?

I když se Vám to možná nestává tak často, jak byste chtěli, dostali jste se do stavu plynutí, neboli do flow, jak jej definuje profesor psychologie Mihaly Csikszentmihalyi. Ten také věří, že flow je úzce spjato s pocitem osobního štěstí.

Nejlepší momenty našeho života nenastávají v době našeho odpočinku nebo pasivního trávení času. Obvykle je zažíváme tehdy, když se naše tělo nebo mysl dotkne hranice možností v dobrovolné snaze dosáhnout něčeho hodnotného a obtížného. V tento moment se ocitáme v plné koncentraci na danou aktivitu. Jsme ve stavu plynutí, neboli ve flow.

Tento stav však není stavem štěstí nebo spokojenosti. Pokud bychom si stav štěstí chtěli uvědomit, museli bychom zaměřit pozornost na naše vnitřní prožívání, a tím bychom odvrátili pozornost od činnosti, kterou jsme právě vykonávali. Teprve až po uskutečnění dané aktivity, v níž jsme dosáhli flow, máme možnost se ohlédnout a vidět, co se událo. Až teprve tehdy jsme zaplaveni vděčností za dokonalost zážitku. Až teprve zpětně jsme šťastni.

Co nám tedy přináší pocit štěstí, nejsou samotné životní úspěchy nebo výsledky, ale právě plné zapojení do procesu stavu plynutí. Csikszentmihalyi ve své komplexní studii, která zahrnovala tisíce lidí, dospěl k závěru, že nejsnadnějším krokem ke zlepšení kvality života je to, že se naučíme kontrolovat a ovládat tělo a jeho smysly. Pokud chceme v životě dosáhnout něčeho významného, musíme především objevit to, co nám umožňuje dostat se do flow.

Čím lépe budeme vědět, jak toho dosáhnout, a čím častěji budeme zakoušet tuto zkušenost, tím šťastnější každodennost můžeme žít. Smíme tak do určité míry kontrolovat svou životní spokojenost. Moment štěstí tedy jednoduše nenastane, ale každý z nás jej může kultivovat prostřednictvím výzev, jež jsou slučitelné s našimi schopnostmi.

Flow je stav naprosté soustředěnosti na činnost, kdy absolutně zapomeneme na veškerý vnější svět, jsme totálně pohrouženi. Aktivita se stává cílem sama o sobě. Uvědomění si sebe sama zmizí. Zapomínáme na své já, které se ovšem následně vynoří integrovanější, nové, čisté.

Už Vás jistě napadlo, že západní psychologie nepřišla s ničím výjimečně novým. Ano, pouze vědecky potvrdila to, o čem se pojednává již v dávných dějinách a napříč různými kulturami. Zmiňme buddhistickou „akční nečinnost.“ Taoistické wu wei – tedy pěstování stavu bytí, kdy naše činy „jdou s proudem“ v souladu s cykly přírodního světa. Také třeba texty jedné z nejznámějších knih hinduismu, Bhagavadgítě, se vztahují k podobnému stavu, jakým je flow.

A konečně Patandžali se ve třetí knize jóga súter soustředí na proces zvaný samyama (souběžné soustředění, meditace a splynutí) a velké parinama – tedy změny a posuny, kterých skrze samyamu dosáhneme. Samyama je v podstatě psychologické absorbování do objektu meditace. Veškerou energii věnujeme do jednoho místa za předpokladu vyloučení pozornosti k okolí. Naše mentální energie, proudící jedním směrem, je bodem naší koncentrace zcela pohlcená a splyne s ním natolik, že vědomí našeho já se postupně dokonale rozpouští.

Také fyzická část jógy, tedy ásany (držení těla) and pranajáma (kontrola dechu) je skvěle uzpůsobena k tomu, abychom mohli kultivovat náš stav flow. V systému radža jógy, ať už jde o hatha jógu, ashtanga nebu vinyasa jógu, existují tři metody, které mají zásadní význam pro neustálé usměrňování praktikujícího k vnitřnímu ponoření.

Prvním z nich je použití dýchací techniky udžají, který produkuje měkký zvuk, čímž mimo jiné pomáhá k soustředění a přispívá k meditativnímu aspektu praxe.

Druhou metodou je zapojení energetických zámků, zvaných bandhy, jejichž účelem je směřovat proudění tělesné energii (prány) správným směrem.

Konečně třetím aspektem jsou drišti, neboli bodový pohled spojen s každou pozicí, který pomáhá upevňovat praktikujícímu pozornost „do sebe“.

Pokud Vám jóga otevřela nové možnosti a zažíváte pocit, že jste součástí něčeho většího, jste na správné cestě, jak být v životě spokojenější a šťastnější! Lidé, jež se chtějí učit, jak ovládat vnitřní prožitek, budou také schopni určit kvalitu svých životů. Každý můžeme zažívat radostný život. Neexistuje žádný obecný recept, ovšem každý sám za sebe toho můžeme dosáhnout.