Vliv životní pohody a nepohody na zdraví

Zamýšlím se nad dopady stresu na vlastní zdraví a těžko už dneska budu někoho šokovat tvrzením, že náš životní styl má přímý dopad na to, jestli jsme takzvaně zdraví nebo nemocní. 

Přijde mi poněkud blbé, že jsme si schopni ruinovat vlastní zdraví a marnit život činnostmi, které nám nepřinášejí žádné skutečně podstatné hodnoty a ještě se umíme přesvědčit, že je to tak správně.

Vědci už to totiž změřili

Na toto téma se dá vygooglovat řada vědeckých studií, pro příklad jedna studie a druhá.

Vědecká studie mají tu drobnou nevýhodu, že v čase nové vyvracejí předchozí, takže se jim nedá úplně stoprocentně věřit, proto vsaďme na vlastní zkušenosti, kterých má s vlastním zdravím každý z nás habaděj.

Teorie zdraví a sestra jógy ájurvéda

V současnosti mi přijde úplně uvěřitelná teorie, která v kostce říká, že každý má odlišné genetické silné a slabé zdravotní stránky a vlivem životního stylu se tyto dispozice k určitým typům onemocnění mohou nebo nemusí projevit.

Ájurvéda před tisíci lety klasifikovala nemoci na způsobené úrazem, somatikou a osudem.

A uchopila to, co nám běžně uniká, přestože jde o naprosto zásadní nastavení našeho bytí a zdravého života. O co tedy jde? Západní pohled na zdraví a nemoc je takový, že se o zdraví nestaráme do doby, než nastane nemoc. V tom okamžiku si začneme vyvíjet aktivity, které nás mají přepnout do stavu “zdravý” a když se to nějak povede, tak jedeme dál ve vyjetých kolejích.

Ájurvéda zdraví chápe jako stav, pro který, pokud v něm chceme setrvat, musíme leccos udělat. Má k tomu propracovanou metodiku a klasifikaci ledasčeho a věřím, že umí pomoci s řadou obtíží, pokud už se někomu to zdraví rozbije. Její největší přínos je ale v tom, že nás učí jak neonemocnět. A to je to zásadní, co by si ideálně mohl alespoň někdo uvědomit 🙂 Píše se, že ájurvéda a jóga jsou sesterské vědy a dává to docela smysl.

Poctivé základy našeho chování – chtivost a strach

V životě nás motivuje chtivost a cestu k jejímu naplnění provází strach. Když třeba chcete udělat zkoušku ve škole a při učení a před zkouškou vás paralyzuje strach z neúspěchu. Vlastní příklad si určitě sami snadno domyslíte. Strach pak různými způsoby negativně působí na naše zdraví.

Pro změnu tohoto návyku daného výchovou je dobrá jóga, která přeneseně učí, že cesta je cíl. Říká, abychom si vychutnávali přítomný okamžik na cestě k cíli. Radost v přítomném okamžiku. Jeho procítění a pochopení nás posouvá dál. Rovněž jóga může pomoci k ukotvení ve vlnách každodenního života a nalezení rovnováhy, srovnání priorit.

Měli bychom si uvědomit, že každý z nás je odpovědný za svoje zdraví a zároveň, že dobré zdraví je jedna z podstatných věcí, od kterých se odvíjí kvalita života. Pořekadlo, že “ve zdravém těle je zdravý duch” není úplně mimo. Dá se uvěřit, že s vyladěným tělem i duší funguje imunitní systém kvalitněji než v těle frustrovaného, špatně spícího a jednostrannou stravu konzumujícího člověka, který v životě tak nějak ztratil směr i cíl.

Vztah psychiky a zdraví – osobní zkušenosti

Nebývám nemocný, jen vloni byly dvě výjimky – když jsem potřeboval volno na rodinné aktivity a vzal si v práci tzv. sick day – den volna pro případ nemoci. Udělal jsem to 2x a 2x z toho byl nemocný ve stylu nachlazení. Vždy to propuklo v den, kdy jsem sick day čerpal. Je to náhoda? Znám i ten pocit, když mě bolela hlava a na ORL mi řekli, no jasně to je od páteře. Jen sem to slyšel, bolest polevila. Nakonec se ukázalo, že to bylo od zubu, ale až po té, co se bolest za čas zase intenzivně vrátila.

A musím zmínit noční pomočování v raném dětství a bolest břicha v témže období, přes hospitalizaci a snahu lékařů o objasnění bez konkrétního důvodu. Zpětně viděno oboje způsobené špatnou náladou v rodině. Ale třeba si to špatně vysvětluju.

Taky v létě trpím alergií, všiml jsem si, že se rozjede spíše, když jsem ve stresu z něčeho, pak začnu například kýchat. Jestli je projevem nevhodného životního stylu přemýšlím, pokud ano, tak nevím, co mám změnit…

Znáte tik z učení na zkoušky? Nebo píchnutí u srdce z těžké chvíle? Nebo bušení srdce? Nebo rozechvělý žaludek a střeva po víkendu cestou do práce nebo na nepříjemnou schůzku?

Psychický stav přímo ovlivňuje naše orgány, když je špatný tak negativně, lze tedy předpokládat, že kdy je dobrý tak pozitivně? Asi jo ne?

Hurá k lékaři

Pokud onemocníme, tak mi nepřijde úplně šťastné, že léčíme jen projevy nemoci (i když na tom v první řadě záleží nejvíce) a ne její kořeny. V současném systému zdravotního vzdělání, financování a právní odpovědnosti to jinak ani nejde, s výjimkou psychosomatických praxí na to prostě nejsou čas, kvalifikace ani peníze.

Určitě umíme vyndat žlučníkové kameny, ale proč se tam vzaly, prostě nezkoumáme, natož abychom řešili osvětu tak, aby se vůbec neobjevily.

Vylaďte své tělo, aneb kdy jste si kupříkladu naposledy kroužili s prsty u nohou?

Lidské tělo je zázračná věc, miliardy buněk v souhře v každém okamžiku. Dejte každé části vašeho těla prostor k tomu, aby prospívala, nezakrněla a neztratila svojí životní energii. Vliv životní pohody a nepohody na zdraví je nepopiratelný.

Bajka do praxe

Když jsme tuhle s kolegy seděli v cukrárně (sic!) a já si nic nedal, tak jsem od kolegyně dostal otázku, co bych doporučil za úpravu jídelníčku, že potřebuje trochu shodit, protože letošní rok měla dost divoký a neměla moc čas na zdravou životosprávu.

Trochu mě to zaskočilo, protože na to není snadná odpověď, ale pak jsem jí řekl, že je potřeba si to srovnat v hlavě. Asi jí to moc nepomohlo, ale myslel jsem tím, že všechno máme ve svých rukou, ale projev životního stylu se nevyřeší změnou jídelníčku, je potřeba jít hlouběji k základům vlastního života. Ale slovy papeže Františka, kdo jsem já, abych radil ostatním, co mají dělat…

A replika, že: “Tělo má jít do hrobu zhuntovaný”, je sice ve filmu pěkná, ale jinak je to ještě pěknější nesmysl, který podvědomě působí na celé generace zhuntovaných a tímto omluvených Čechů.

Máte chuť k tomu výše napsanému něco přidat, vysvětlit, doplnit, opravit? Dejte mi vědět na email, do komentářů pod článkem nebo komentujte na Facebooku.