Setkání s sebou samým – naše role a hry

Lidská mysl je velkolepá, obsahuje nekonečnou inteligenci, moudrost a vnitřního génia. Sahá až do říše ducha, kde nás stvořil Bůh. Právě zde máme možnost jednoty – stav, kde jsme součástí všeho, co je. Hlubinné podstaty vesmíru.

Ovšem mezi touto jednotou existují milióny trhlin, které nás od jednoty oddalují – způsobené naší myslí. Každá z těchto trhlin představuje konflikt a představuje různé hry a různá přesvědčení, která jsme se rozhodli hrát a vytvářet navenek.

Hrajeme dobře, známe role a hry – šablony, jímž se oddáváme a domníváme se, že nám vytvoří ochranu a satisfakci. Vybereme si roli, kterou chceme hrát – anděla, spratka, boháče… abychom tak uchvátili oběti vlastních tužeb. Snažíme se s nimi protloukat dokud to jen jde, když ale zaškobrtneme a ukážeme svou pravou tvář…co pak?

Někdy zapomínáme, že hrajeme. Můžeme navázat vztahy a kde je pak naše já. Co když opačná strana je také ve hře a jednoho dne se stane, že obě strany pod únavou odloží svou hru.

Své role přizpůsobujeme tak, aby zakryly ty z našich stránek, které si nejsme ochotni přiznat. Je jistou ironií, že jsou to právě tato falešná ega o kterých se domníváme, že dokáží zakrýt naší osamělost a vlastně nás uměle ochrání např. před sebou samými.

Předstírání nás nikdy neochrání od našeho vnitřního zmítání a neklidu, ten se jen stupňuje a my se stáváme vlastními oběťmi.

Jógová praxe nám nabízí těžkou dřinu, ale je schopná nám dát možnost nahlédnout do vlastního nitra. Utišit klamy a nebát se atmavičáry (sebedotazování) – kdo jsem skutečně já, co je mým úkolem v daném okamžiku, co je mým cílem a co je schopno mne naplnit skutečným štěstím.

Tyto otázky se mění, tak jak pomalu kultivujeme své nitro a zbavujeme se rolí, které nám často uložila společnost či rodina.

Zbavme se strachů a staňme se sami sebou, jedině tak můžeme začít. Jedině tak dostaneme energii, kterou žádáme – bez klamu a pošetilých her patřících dětem.

Dejme naší mysli svého génia, který ji patří – je to božská inteligence, spojená s vnitřní praxí. Pokud se člověk sám se sebou ještě nesetkal, je nemožné aby se doopravdy setkal s někým dalším – opravdovým.

Ti kdo praktikují, ti, kdo věří, zjistí že to, co potřebují se nachází jako diamant uvnitř našeho nitra. Není to odmítání či vysmívání se ostatním lidem či vztahům, je to jen očista svého vlastního nitra, které pak připraví zpětnou energii na láskyplný život.

Já si vždy opakuji sama pro sebe. „Nehledej vchod, ten je vždy tam, kde se právě nacházíš”, jen beze strachu vejdi.

Andreajoga

Komentáře (0)