Tajemství ájurvédy

Ájurvéda je tradičním systémem léčebné praxe v Indii a na Srí Lance. Stejně jako tradiční čínská medicína je ájurvéda celostním systémem s celou řadou různých složek, zaměřených na zlepšování emočního, fyzického a duševního zdraví.

Ájurvéda doslova znamená „věda života.” Je to sanskrtské slovo, skládající se ze dvou kořenů: ayus a vid, které znamenají „život” a „vědení.” Ayus jsou denní životní cykly, které ztělesňují tělo, smysly, mysl a duši. Veda je znalost našeho světa a toho, jak vše v jeho rámci pracuje.

Říká se, že tajemství ájurvédy prozdradil lidem bůh Bráhma, podle hinduistické mytologie stvořitel světa, prostřednictvím svatých hinduistických knih zvaných Védy.

Velcí rishi (proroci či mudrci) staré Indie objevili védu a zjistili, že obsahuje tajemství nemoci a zdraví. Z toho sestavili propracovanou vědu žití, známou jako ájurvéda, která zvažuje mnoho fyzických, duševních a duchovních prvků života, důležitých pro zdraví a spokojenost. Z tohoto důvodu je ájurvéda celostní, to znamená, že chápe celkové zdraví, neboli zdraví na každé úrovni.

Tento tisíce let starý vědní obor byl používán již narozením Buddhy, moudrost ájurvédského Učení odrážejí některé biblické příběhy. Šiva je jedním z hinduistických bohů léčení. Lidé ho uctívají proto, aby vyléčil jejich nemoci.

Použití ájurvédy se člení do mnoha různých odvětví, která zahrnují všechny aspekty zdraví a léčení. Medicína je pouze jedním z paprsků ájurvédského kola a k plnému využití ájurvédy je prospěšné zvážit i použití ostatních prvků včetně astrologie, meditace, jógy, masáží, zvukové a hudební terapie, dechových cvičení a mnoha dalších.

V některých ohledech je její přístup nesmírně vzdálen od konvenční západní medicíny. Může být považována za životní program, který oslovuje každou součást lidského života a zasazuje jej do souvislosti s naším životním prostředím.

Neříkáme, že ke zdraví a spokojenosti je zapotřebí přijmout všechny prvky ájurvédy, ale následováním jednoduchého ájurvédského přístupu můžeme vyvinout způsoby, které nám pomohou zůstat v rovnováze v době vzrůstajícího stresu, tlaků a obav. Ještě důležitější je, že můžeme přijmout životní styl, který vede k vytvoření harmonie, předchází nemocem a když přece jen onemocníme, podněcuje nás k mnohem rychlejšímu uzdravení.

Historie ájurvédy

Dvaapadesát učenců zvaných rishi, kteří si uvědomovali, že špatný zdravotní stav a snižující se délka života neposkytuje lidem dostatek času k tomu, aby se zabývali svou duchovností, se rozhodlo společně meditovat a skrze své duchovní praktiky získalo vědění, které bylo zapsáno jako ájurvéda. Základní text, známý jako Čakara Samhita, je považován za svatý. Rishiům bylo dáno pochopit tři aspekty tohoto vědění – etiologii (věda o původu nemocí), symptomatologii (studium a interpretace symptomů nemocí) a meditaci.

Před nástupem ájurvédy se nemoc vysvětlovala jako posedlost těla různými ďábelskými bytostmi. Tělo postižené chorobou zapříčinilo, že duch byl utlačován v rozletu a stahován dolů světskými záležitostmi, a tak zabraňovalo osvícení a fyzickému i duševnímu zdraví. Ájurvéda je kombinací vědy a filozofie, podrobně se zabývající mnoha fyzickými, mentálními, emočními a duchovními aspekty, které jsou nezbytné ke zdraví.

Léčebné znalosti prý byly vyjeveny bohem Indrou mudrci Atriovi a vedly k léčebné tradici „čaraka.” Ájurvédské knihy byly sepsány mezi lety 600 př. n. l. a 1 000 n. l. Čarakou, Šušrutou a Vaghbhatou.

Ájurvéda má bohatou a pestrou historii, která se v mnohém proplétá s indickou mytologií. Ačkoli se věří, že ájurvéda je věčná a univerzální, nepatřící k žádné určité zemi, náboženství či civilizaci, její kořeny jsou na východě – zejména v Čaraka Samhita. Tento pozoruhodný spis o interní medicíně, napsaný více než 2 000 let předtím, než byl vynalezen mikroskop, vysvětluje složení těla z buněk a uvádí 20 různých mikroorganismů, které mohou způsobovat nemoci.

Někteří znalci věří, že prvotní ájurvédská učení byla ta, která se objevují ve svatých knihách hinduismu, védách, ačkoli to nemůže být dokázáno. Existují čtyři knihy véd a Atharavéda, část čtvrtá, obsahuje jeden z nejranějších podrobných záznamů ájurvédského učení.

Z Atharavédy a dalších textů se rozvinula ájurvédská medicína. Ačkoli uběhla staletí, systém se neustále přizpůsobuje tak, aby co nejlépe pomáhal lidem v různých dobách.

Šíření po světě

Ašáka, vládce Indie přibližně v letech 272 až 231 př. n. l., se přičinil o založení mnoha ájurvédských nemocnic. Také vyslal stoupence na Blízký i Dálný východ a filozofie ájurvédy časem pronikla z indie do léčebných metod Číny, Arábie, Persie i Řecka.

Nyní víme, že ájurvédští lékaři dosáhli starověkých Atén a že tradiční lékaři dosáhli starověkých Atén a že tradiční řecká medicína byla založena na různých fyzických typech neboli konstitucích, což může mít souvislost s principem tří dóš v ájervédě. Řecká medicína mimořádně ovlivnila rozvoj tradiční západní medicíny.

Ájurvédské vlivy na čínskou medicínu jsou zjevné: obě metody používají energetické body, pulsovou diagnostiku a bylinné léky. Pět elementů, které se používají v čínské medicíně, může mít svůj původ v ájurvédských pančamahábhút.

Nejdůležitější je v ájurvédské filozofii víra, že se skládáme ze tří životních energií, známých jako tři dóši. Každý z nás se narodí s jedinečnou konstitucí. Naše konstituce je určena stavem dóš našich rodičů v okamžiku početí a dalšími faktory. Každý z nás je zrozen ve stavu prakruti, což znamená, že se rodíme s takovými úrovněmi těchto tří dóš, které jsou pro nás správné. Nejlepší obranou proti nemoci je silná konstituce. Pokud se naše dóši dostanou do nerovnováhy, například vzhledem ke špatným návykům, nevhodnému stravování nebo přepracování, staneme se náchylnými k nemocem. Ájurvéda pomáhá předcházet rozvinutí nemoci prací s konstitucí jednotlivce, kterou usiluje navrátit do stavu praktuti.

Každý z nás má tedy jedinečnou konstituci, která je určena rovnováhou životních energií v těle – tří dóš neboli tridóš. Tři dóši jsou známé pod svými sanskrtskými názvy jako váta, pitta a kapha. Konstitucí každého z nás určují proměnlivým podílem všechny tři dóši, ale většinu z nás ovlivňuje jedna nebo eventuálně dvě dominantní dóši.

Typ váta: Váty bývají lidé štíhlé postavy, se sucho kůží, dlouhým kostnatým obličejem, malýma očima, nepravidelnými zuby a úzkými rty. Váta je spojena s elementy éterem a vzduchem.

Typ pitta: Pitty bývají lidé světlí a pihovatí, se srdcovitým obličejem, pravidelným nosem a světlýma očima. Jejich zuby mohou být dožluta. Typy pitta jsou spojeny s elementy ohně a vody.

Typ kapha: Kaphy bývají lidé s olivovou pletí, mají silné, vlnité vlasy, modré či hnědé oči a silnou postavu. Tato dóša je spojena s elementem vody a země.

Zdravá konstituce

Nejlepší obranou proti nemoci je dobrá konstituce. Jestliže naše těla dobře fungují, není nemoc pravděpodobná, ale když je konstituce oslabená, staneme se k nemocem náchylní. Cílem ájurvédy je nemocem předcházet prací na konstituci jedince.

Nase dóša určuje naši konstituci, záliby, vlastnosti, spací návyky a dokonce druh potravin, které s oblibou jíme. Při naší cestě životem zapříčiňuje prostředí, strava, traumata a zranění stav nerovnováhy dóš, zvaný vikruti. Když je tato nerovnováha nadměrně vysoká nebo nízká, může vést k nemoci.

Text převzat z knihy Tajemství ájurvédy, Svojtka & Co., 2017. (https://www.svojtka.cz) – nové vydání vyjde na podzim 2017, předchozí vyšlo v 2003 a 2006.

Komentáře (0)