Přihlášení

Přihlášení

Zapomněl/a jste heslo? Registrace nového uživatele
YogaPoint.cz

Barbora Srncová: Užívej si naplno tady a teď, co máš

U vrátek mě přivítala výtvarnice a malířka Emma Srncová. Velmi milá a sympatická paní. Vstoupila jsem do jednoho z jejích obrázků, napadlo mě. Dozvěděla jsem se plno zajímavých věcí, od srdce zasmála a dostala slib, že příští povídání zvěčníme. V těsném závěsu se dostavila její dcera, herečka a malířka Barbora Srncová (41), energeticky mamince Emmě velmi podobná. Začalo jedno velmi příjemné slunečné odpoledne. Po zhruba půl hodině obdivování jejich zahrady jsme se přesunuly do útulného patrového ateliéru, který spolu sdílejí. Už vím, proč mají jejich díla onu kouzelnou dobovou atmosféru…

Úvodem musím zmínit velmi pozitivní ohlasy na vaši televizní bramborovo-brokolicovou kaši a zapékané brambory.

Kaše byla tenkrát přílohou k pečenému lososu a zapékané brambory se smetanou jsou švédský recept. Tam můžete dát cokoliv a prokládáte vrstvy v pekáči. Jednoduché a chutné. U jídla je důležité, aby lahodilo oku a bylo barevné. Dětem na tom záleží dvojnásob. Těm navíc jdeme příkladem. Pokud chcete, aby něco jedly, musí vidět, že to jíte i vy. Stala jsem se příznivcem makrobiotiky a jejího pravidla luštěniny – obiloviny – zelenina.

Věnujete se především malování a rodině. Herectví u vás definitivně odzvonilo?

Jen jsem si uvědomila, stejně jako můj muž, že to asi není moje cesta. To máte jako s jídlem. Ono vás to potrestá. Sníte něco, o čem víte, že vám nedělá dobře. A ublížíte jenom sobě. Nemohla bych točit milostné scénky, předstírat, hrát lásku. Na to mi přijde příliš křehká a já si moc vážím toho, co mám a nechci nechat nikoho vstupovat do naší intimity. Role bez intimních vztahů potkáte v dnešní době málokdy.

Tomu se říká bod zlomu…

My jsme se s manželem (zpěvák, herec, moderátor Petr Rajchert) v tom zlomu potkali, kdy jsme šli od toho dál oba dva. Vy si to omluvíte. Řeknete, že je to hrané, že nic necítíte. Tak by to mělo být, herečka je přece od slova hrát. Možná to bude tím, že my dva jsme se setkali při natáčení a tak nechceme nic pokoušet. Obdivujeme řemesla, kde je velice znát, jestli ho dělá člověk od srdce a s láskou. Je radost potkat lidi, kteří myslí a mají řemeslnou čest a hrdost. Například Petrovo vysněné povolání je truhlařina, vyřezává nám i sobě pro radost. U herců se často řeší, jestli jste taková nebo maková, jestli vám náhodou nenarostlo břicho… Já si moc ráda pokecám, ale řešit něčí vzhled jsou pro mě povrchní věci, na kterých nezáleží. Důležitý je pohled do očí a pevný stisk ruky.

Jak to tedy u vás chodí?

Každý druhý týden je Petr v Ostravě a tak chodíme s Emmou po kultuře, což je bezvadné. Razím heslo: „Najdi si na všem nějaká pozitiva a raduj se z nich. Užívej si naplno tady a teď, co máš.“ Takže když už nemůžeme být spolu s Petrem, tak se snažíme si co nejvíc užít holčičí týden. Půjčíme si romantické filmy v angličtině, což já miluji, Rozum a cit a Čokoláda – naše dva oblíbené, dáme si hroznové víno, uděláme popcorn. Je to moc fajn, pocítit blízkost toho druhého, napojit se na stejnou vlnu, podobné jako na józe. Pak tedy občas zaprudím, jestli má všechno do školy, ale to musí být. Ráda se s ní učím, zajímá mě, co a jak ve škole dělají. Ale jinak musím říct, že televize je naprostý žrout a vymazávač. Zapnete „bednu“ a nemusíte myslet, je vám jedno, jestli vedle vás někdo sedí nebo ne. Na začátku vztahu jsme s Petrem vůbec televizi nepouštěli a nechápali, proč to někdo dělá.

Jak jste přišla k józe?

Můj táta dělá jógu řadu let, takže jsem to asi podědila, ale ještě o tom nevěděla. Před třemi roky přišla moje kamarádka a kolegyně Dana Černá a byla úplně rozsvícená. Říkala jsem si, že je asi zamilovaná. Tak jsem se jí zeptala, co se stalo a ona prý, že jde z jógy. Jsem nadšená. Koupila jsem si permanentku, aby mě to donutilo chodit pravidelně, pak to přešlo v těšení a radost. Také díky Lence Robinson, která je úžasná. Nehraje si na to, ona taková je, ona tak jí. Lenka jógou žije, je to životní postoj. Když už víte, tak nemůžete jinak. Ono vás to tam navede. Tělo si samo říká: „Tohleto fakt nejez, bude ti blbě.“ Pak si to dám a běduju: „Já jsem to věděla, že jsem se neposlechla…“ A příště na to vlastně už nemáte ani chuť. Jak se říká: „Ve zdravém těle zdravý duch.“ Stačí poznat svoje tělo. Například při otevřených pozicích cítím, jak mnou proudí energie. Je nabíjející, léčivá a očistná. Je tam láska, víra, oddanost zemi, přírodě. Ono to zní tak nadneseně, ale opravdu to tam je. Propojíte se se zemí, spojíte s nebem a proudí to skrz. To je, jako když vstoupíte do očistné energetické sprchy. Kolikrát mi to vžene slzy do očí. Ne smutku, ale štěstí.

Je náhoda, že tolik hereček-kamarádek cvičí jógu?

Ony se zaplaťpánbů energeticky samy vyselektují… Je to takové nenásilné moc příjemné společenství. Když vidíte všechny ty holky kolem sebe, jak zářej a jsou šťastné, tak není nic krásnějšího než být v té energii s nimi. Zpívání manter, óm, ta sounáležitost přítomných lidí dohromady, že k sobě patří… Nemyslím tak, že bychom spolu teď měly být neustále, to ani nechci. Ale jsem ráda, že je mám. Vím, že jsou to holky, za kterýma mohu přijet. Baví mě si s nimi vyměňovat knížky. S Bárou Hrzánovou jsme se osobně předtím neznaly. Pro mě to byla jiná Bára a já pro ni taky. Díky ní jsem teď začala chodit s Emmou víc do divadla.

Cvičíte ještě tai-chi?

Když přišla jóga, tak to se mnou zamávalo. 2x týdně tai-chi a 2x týdně jóga na mě bylo hodně, takže jsem jedno vypustila a chodím každý pátek a musím říct, že se to čím dál víc propojuje. Najednou s tím vědomím jógy v sobě získává cvičení tai-chi, které je hodně o energiích a dýchání, další dimenzi. Takže je to velké obohacení tai-chi a jsem ráda, že jsem nepolevila a zůstala tam, už kvůli príma kolektivu.

Máte nějaké životní heslo?

Všechno zlé je pro něco dobré – podle mě velice pravdivé rčení. To by si měl člověk uvědomit, když ho něco bolí nebo trápí. Když tě to nezabije, tak tě to posílí a vnímej, co ti to říká. Co cítíš, kam tě to vede? Poslouchat sama sebe je nejdůležitější vůbec. A pak: „Žij podle nejkrásnější představy sám o sobě. Představ si, jak by se ti to líbilo a pak si to obtiskni a žij.“ S Petrem se nám to daří. Tvoříme si náš svět. Budujeme si domek za Prahou. Tam mám ateliér, zatím prázdnou místnost, ale když si představím, jak to tam bude, vidím uprostřed yogamatku.

Jógový medailon Barbory Srncové

Učitel:

Lenka Robinson

Kdo vás k józe přivedl?

Kolegyně Dana Černá

Co pro vás jóga znamená?

Životní cesta bez možnosti návratu, protože vnitřně cítíte, že je správná. Petr se mi už doma směje a říká: „Necvič pořád!“, protože téměř při každém pohybu se snažím dostat alespoň částečně do nějaké pozice.

Jak na jógu nahlíží váš manžel?

Je rád, že praktikuji.

Jak na jógu nahlíží dcera?

Chápe. Nemá ještě výdrž a energii, ale dětskou verzi cvičí také, užívá si ji a ráda zpívá mantry. Máme výborné společné zážitky.

Jak dlouho praktikujete?

2-3 roky

Jak často praktikujete?

2x týdně, ideální by ale pro mě bylo cvičit denně. V létě jezdíme s naší skupinou cvičit do Chorvatska jógu, na tu se vždycky těším celý rok. Chodila jsem večer do Om yoga studia, když tam cvičívala Martina Procházková, mimochodem jedno z nejhezčích studií, jaké znám. Ale je to na mě už moc pozdě, večer chci být máma.

Nejoblíbenější pozice:

Především otevřené, pluh, svíčka, obrácené pozice – fascinuje mě obrácený pohled na svět.

Nejneoblíbenější pozice:

Žádná.

Věříte v osud?

Myslím, že jsou určité křižovatky, které musíme projít.

 

/
Komentáře (0)
Redakce
Redakce

YogaPoint je jógový rozcestník, jehož záměrem je informovat a inspirovat. Je pro všechny, kteří se zajímají o jógu a s ní spojená témata, bez ohledu na styl, zdatnost, věk a místo. Nejen pro jogíny, ale i pro ty, kteří chtějí s jógou teprve začít.

16.07.2013 - 14:01

Načíst další
Načíst další

Komentáře

Napište komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.



Partneři
Yogapoint

Chcete se stát partnerem?

Napište nám