Stoletá jogínka radí: Udržte si věčné mládí radostí a jógou

Letos v létě jí bude 98, a s její energií, radostí a zdravím se může srovnávat jen málokdo z dvacetiletých. Nejstarší instruktorka jógy Tao Porchon-Lynch je ve světě jógy skutečně pojem.

Dnes má americké občanství, ale pochází z Indie, protože její otec byl Francouz a matka rodilá Indka. Tao Porchon-Lynch je zajímavá v mnoha ohledech, tím nejznámějším ale bezpochyby je její zápis Guinessově knize rekordů jako nejstarší učitelky jógy na světě. Narodila se, podržte se, už v roce 1918, a v době druhé světové války, kterou většina z nás ostatních zná jen z černobílých dokumentárních filmů, si mezi svými filmovými rolemi a úspěšnou kariérou modelky našla čas i na získání několika tanečních ocenění.

Již od mládí se Tao také věnovala józe, která byla vždy její vášní, v druhé polovině života se ale společně s tancem stala také jeho hlavní náplní. V roce 1967 se stala učitelkou jógy, kterou je dodnes, a z jejích slov lze usuzovat, že jí ve cvičení už může zabránit jedině odchod na věčnost.

Co podle Tao stojí za její neuvěřitelnou energií, nebývale dlouhým věkem a zároveň tělem překypujícím zdravím a silou? (dokáže se například udržet v majurásaně, pozici páva). Zčásti tyto úspěchy připisuje svému stravování, které je přísně vegetariánské, žádné maso, a rozdělené na malé porce během celého dne. Jogínka se také zcela vyhýbá moderním lékům, na které se lidé prý příliš spoléhají, namísto nich věří v léčivou sílu ovoce a čajů.

Hlavními pilíři jejího obdivuhodného života jsou ale jóga a tanec. O těch prohlašuje jen to nejlepší

“Jóga a tanec jsou věci, které ve mně žijí a pomáhají mi čelit světu. Jógu budu učit, dokud moci dýchat,a pak mě odnese s sebou na mou příští planetu.”
Tomu všemu ještě pomáhá její pocit vnitřního naplnění. Tao se ve svém životě zabývá tím, co ji doopravdy baví, a na její energii to má jen a jen pozitivní vliv.
“Radost je fontánou věčného mládí,” můžete od ní slyšet, než se s uspokojením pustí do práce se svými studenty jógy. Těch má mimochodem kolem 400, což by bylo úctyhodné množství na kteréhokoliv učitele jógy jakéhokoliv věku.

Když jí bylo přes 80, musela si po operaci dát od praktikování jógových ásan pauzu Většina lidí by se již k fyzické aktivitě v takové situace a stejném věku asi zpátky nevrátila, ne tak ovšem Tao.
“Nechci nechat věk a lámající se kosti, aby mi ze života vzaly to nejlepší. Věřím, že nic není nemožné.”

Až budete příště cvičit jógu, a bude vám připadat, že tuhle pozici vážně nezvládnete, určitě si na Tao Porchon-Lynch vzpomeňte. Protože tahle paní je živoucí důkaz toho, že možné je skutečně úplně všechno.

 

Komentáře (0)