karma brezen 2017
Přihlášení

Přihlášení

Zapomněl/a jste heslo? Registrace nového uživatele
YogaPoint.cz

Rozhovor s lékařkou, která do ČR přivezla tradiční čínskou medicínu

Rozhovor s lékařkou, která do ČR přivezla tradiční čínskou medicínu

Rozhovor s MUDr. Ludmilou Bendovou se zakladatelkou tradiční čínské medicíny u nás, provozovatelkou 1. školy tradiční čínské medicíny a předsedkyní Československé sinobiologické společnosti.

Paní doktorko, co vás přivedlo od západní medicíny k tradiční čínské medicíně? A kdy to bylo?

Už na střední škole mě zajímala orientální filozofie – budhismus, taoismus. V té době jsem také začala s jógou a později i tchajtičchuanem. Během studia na Lékařské fakultě jsem se pak dostala k akupunktuře. O tu jsem se začala zajímat už během studia. Navíc jsem bydlela nedaleko paní doktorky Lidické, která byla jednou ze zakladatelek akupunktury u nás. V té době bohužel nebyl u nás k dispozici dostatek kvalitních materiálů. Dlouho jsem hledala.

A k tradiční čínské medicíně v celé šiři jejích dovedností jste se dostala kdy?

V roce 1988, kdy jsem se čirou náhodou zúčastnila semináře Evropské univerzity tradiční čínské medicíny ve Francii, který mě naprosto nadchl. Začala jsem zástupce této univerzity lákat do Čech. A to se ale podařilo až v roce 1990.

A to byl počátek fungování vaší školy?

V roce 1990 jsme s dalšími pěti přáteli založili Československou sinobiologickou společnost. Cílem bylo vzdělávat lidi v oblasti tradiční čínské medicíny, založit zde školu. Vytvořit organizaci, která by mohla spolupracovat s Evropskou univerzitou tradiční čínské medicíny, tak aby sem mohli jezdit lektoři, aby bylo možné překládat knihy… Bylo nutné vytvořit jistý rámec.

A kontakty přímo s čínskými lektory jste navázali později?

Prvních sedm let k nám jezdili lektoři z Evropské univerzity tradiční čínské medicíny. Ti měli přímé napojení na profesora Leung Kok Yuena, který byl u zdroje výuky této Evropské univerzity tradiční čínské medicíny. Pochází z jihočínské rodiny, kde se povolání lékaře dědilo z generace na generaci asi deset pokolení dozadu. To byl vzácný příklad člověka, který se učil lékařství od malička – od svých rodičů, strýců atd. První kontakt na Čínu byl přes tuto francouzskou univerzitu. Nám se pak podařilo sehnat kontakt přímo na čínské univerzity v roce 1997. Od této doby pořádáme kurzy s univerzitou Guangming zhongyi hanshou daxue a také TUTCM – Tianjinskou univerzitou čínské medicíny.
Evropská univerzita tradiční čínské medicíny byla i pro vás osobně první setkáním s tradiční čínskou medicínou jako celkem?

Přesně tak. S fytoterapií jsem se seznámila až v roce 1988 na již zmiňované přednášce Evropské univerzity. Tam jsem uviděla čínskou medicínu jako celek, že se nejedná jen o nabodávání jehliček a léčení, ale že to zahrnuje oblasti filozofickou, etnografickou, historickou a že to je vše propojeno jednou filozofií.

Je podle vás nutné, aby praktik tradiční čínské medicíny, chápal její filozofii, kulturu. Nebo je možné se dobře naučit řemeslo?

Pokud chcete jít do hloubky, tak je nutné si ji osvojit. Podle mého názoru tradiční čínskou medicínu nemůže dělat člověk kvalitně, pokud nepochopí filozofii a nenaučí se v ní myslet. Je to náročné a mně osobně to trvalo několik let a stále na tom pracuji. Je to holistický pohled, který se poněkud liší od našeho analytického západního uvažování. To je ale to, co je velmi obohacující, člověk se naučí chápat druhé lidi na druhém konci planety. I když ta míra pochopení je samozřejmě omezená, protože nemůžeme překročit svůj stín, vyrostli jsme v západní kultuře, je to vždy určitý hybrid. Také to podle mě souvisí s příslovím: „kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem“, protože i jazyk vyjadřuje myšlení lidí a to je to, co je na tom tak obohacující. Získáte zcela nový pohled na svět. Na druhé straně základní poučky dokáže pochopit i uplatnit i malé dítě tak od 7 let.

A proč si myslíte, že u nás je situace taková jaká je? Otevřenost resp. uzavřenost vůči novým, respektive starým, mnoha tisiciletími prověřeným systémům?

Je to někdy až skoro tragické, protože tradiční čínská medicína si získává mnoho přívrženců po celém světě a je to vynikající věc z hlediska prevence. V ničem by to neubližovalo medicíně západní, ani neubíralo prestiže, financí nebo čehokoli jiného. Mohlo by jí to, respektive jejím pacientům, velmi pomoci, protože mnoho lidí by nemuselo procházet utrpením – onemocněními v pokročilém stádiu a touto prevencí by se mohlo ušetřit hodně prostředků. V Číně před 3000 lety, kdy tradiční čínská medicína vznikala neměli kortikoidy, antibiotika, naše zázračné operační techniky, byli odkázáni na pozorování a prevenci. Ta pozorování dělali tak důkladně, že shromáždili ohromné množství poznatků o přírodě, o fungování lidského těla a to by bylo i pro západní medicínu nesmírně obohacující. Bohužel ale žijeme ve věku, kdy si myslíme, že jsme nejdokonalejší, nejlepší, nejlépe vzdělaní, nejvíce jsme ovládli tuto planetu. A teď tady přijde někdo s takovouhle babičkou jako je čínská medicína. Podívejte se na to, co se dnes děje se starými lidmi. Má dnes starý člověk nějakou hodnotu, je tu nějaká úcta ke stáří? V naší kultuře je úcta pouze k mládí. Takže se nemůžeme divit, že chybí úcta k něčemu, co zde funguje takhle dlouho.

Myslíte, že je to problém jen České republiky nebo obecně Západu?

Nejen České republiky, určitě západního světa také, ale na západ od nás nebylo čtyřicet let komunismu, nebyly uzavřené hranice, železná opona, tvrdá cenzura. To znamená, že na západ od nás měli lidé více času se s těmito věcmi seznámit a tím pádem jsou dál. Také je ale pravdou to, že například na východ od nás v Rusku, existovaly i za minulého režimu rozsáhlé výzkumné ústavy. I tam jsou mnohem dál než my. Stejně tak v Bulharsku, kde si uchovali v mnohem větší míře tradici bylinářství. My jsme v pomyslném středu, kdy tu vlastní tradice ještě existují, ale bohužel je jim věnována velmi malá pozornost. Byliny by měly být více studovány i na lékařských fakultách. A na druhé straně zde máme veškerou tu západní medicínu s přezíráním všeho, co k ní nepatří.

A jak je to s legislativou a uznáním tradiční čínské medicíny Ministerstvem zdravotnictví?

To je složitá záležitost. Byla velká snaha v rámci strany Zelených v Evropském parlamentu tuto záležitost v rámci Evropy sjednotit, což se nepodařilo. Každý stát má pro tuto oblast vlastní legislativu. Nelékaři mohou provozovat tradiční čínskou medicínu v celé své šíři v Německu, kde je institut heilpraktiker pro studium základů západní medicíny, a pak studují 3-4 roky medicínu čínskou, takže nakonec to je 6 – 7 let systematického studia a mohou pak praktikovat i akupunkturu. V Anglii funguje pět vysokých škol, na kterých lidé studují obor tradiční čínská medicína jako vysokoškolský obor, jsou pak registrováni a uznáváni jako samostatná profese, stejně tak je to v Portugalsku, Španělsku, Holandsku, Belgii. Ale například Francie je velmi restriktivní. Existují tam tři vysoké školy, na kterých se akupunktura přednáší v poměrně velkém rozsahu, ale pouze pro lékaře. Existuje tam ale také padesát škol tradiční čínské medicíny pro nelékaře. Byť tam jsou zákony přísné, velmi intenzivně tam obor žije. A dá se prakticky říci, že všeobecně je toto hnutí velmi silné. Lidé cítí, že jim to pomáhá a proto se všude prosazuje.

Dá se říci, ve kterých oblastech, kromě prevence, je tradiční čínská medicína úspěšná. Výzkumy hovoří o jejích velmi dobrých výsledcích v oblasti srdečních onemocnění, kdy je navíc mnohem méně invazivní než zákroky západní medicíny..
Srdeční onemocnění určitě, podpora organismu ve stáří i v mládí, poruchy imunity, dermatologie, psychosomatická onemocnění a mnoho dalších. Rostliny čínské medicíny byly v minulosti v mnoha případech užívány i v kuchyni a obsahují mnoho adaptogenů, antioxydantů i protinádorových látek, nakonec výživa je příčinou zvýšeného výskytu nádorů minimálně ze 30 %. V Kanadě ve Vanncouveru vznikla společnost pro integrativní onkologii (www.IntegrativeOncology.org), protože se zjistilo, že metody tradiční čínské medicíny – akupunktura i fytoterapie – mohou pomoci pacientům na cytostatické léčbě. Pokud léčbu řídí odborníci, tak se neomezuje efekt cytostatik, ale pomáhá se zdravé energii organismu, aby to byla schopná přežít. Konkrétně se jedná například o užití dřevokazných hub jako je Coriolus versicolor, Ganoderma lucidum, Grifola frondosa apod. (Viz www.lecivehouby.cz) To jsou věci poměrně nové. V těchto případech existují zajímavé možnosti doplňování obou metod.

Jsou výsledky tradiční čínské medicíny potvrzené nějakými vědeckými výzkumy?

Takové výzkumy samozřejmě existují. (Viz www.lecivehouby.cz) Ale kritéria na to, co je v dnešní době považováno za vědecké, jsou velice přísná. Na takovýto výzkum, bohužel v řadě případů Česká republika nemá finanční prostředky. To se týká i výzkumů upotřebitelnosti některých preparátů. Dá se říci, že v dnešní době 50 – 70 % výzkumů hradí farmaceutické firmy. A bohužel není v jejich zájmu, aby se zvýraznily metody, které zdůrazní prevenci. Zde je problém z hlediska výzkumu. Je ale také pravda, že řada farmaceutických firem se snaží své vlastní například multivitaminové preparáty o čínské rostliny obohacovat, takže schisandru, ženšen, codonopsis, astragalus apod. často můžete najít i v těchto přípravcích.

Máte přehled o tom, kolik funguje v České republice praktiků tradiční čínské medicíny?

My máme registr, který čítá pár tisíc lidí. To ale neznamená, že by v ČR fungovalo tolik praktiků, to v žádném případě. Vzhledem k tomu, že spolupracujeme s čínskými univerzitami, je studium u nás poměrně dlouhé a náročné. Takže máme poměrně velký úbytek studentů a. ne všichni se prokouší k závěrečným zkouškám, které jsou překládané z čínštiny. Nemáme žádnou podporu, škola si na vše musí vydělat sama. Ale určitě se nám podařilo v základech tradiční čínské medicíny proškolit množství osob. I to je samo o sobě pozitivní, přispívá to k prevenci a podpoře zdraví.

A existuje nějaké povědomí, kolik pacientů se léčí tradiční čínskou medicínou?

Paní docentka Křížová na 3. LF UK provedla několik sociologických studií, které prokázaly, že u nás cca 60 – 70% pacientů vyhledává alternativní metody léčby, což je srovnatelné s ostatními evropskými zeměmi.

Ti pacienti, kteří za vámi přijdou, jsou odpovědnější, neleknou se například zásadní změny životního stylu. Vydrží nebo je naopak velká fluktuace.

Osobně mám asi specifické pacienty, protože jsem se už za minulého režimu zabývala směry jako jsou makrobiotika, vegetariánství, zdravá výživa. Ten, kdo jde ke mně ,tedy zhruba ví, co ho bude čekat. Zhruba 70 % mých pacientů ví, že musí vyvinout určité úsilí a spolupracují velmi dobře. Pak jsou lidé, kteří přijdou na základě doporučení, aniž by věděli do čeho jdou, něco o čínské medicíně předem věděli a s těmi je to samozřejmě těžší. Zde je často odpad, protože ne každý je ochotný si nechat poradit, něco změnit, nebo na to nemá časové, energetické a nebo jiné možnosti i když jsem velmi trpělivá a změny je možné dělat pomalu.

V listopadu pořádáte konkres věnovaný únavě, únavovému syndromu. Aktuálnější téma, jste nemohli vybrat…

Je to typické a souvisí to s globálním stavem. Když se podíváme na dnešní přírodu, tak vidíme, že není úplně v pořádku, jak by pak mohli být v pořádku lidé. Souvisí to s životním stylem a i hlouběji s filozofií. 20 % lidí této planety využívá zhruba 80 % jejích zdrojů, protože jsou dejme tomu vyspělí. Ale to přeci není úplně přirozené a normální. Žijeme v době, kdy těch 80 % ostatních si to začíná uvědomovat a asi to nebude úplně jednoduché řešení. Musíme si uvědomit, že před nějakými tisíci lety, když někde Indián porazil strom nebo zabil bizona, tak ho poprosil o odpuštění za to, že ho musel zabít a pochutnala si na něm celá vesnice a díky němu přežili. A to bylo v době, kdy tady všeho bylo dost. A v dnešní době je samotná tato myšlenka pro řadu lidí nesmyslná, tak asi něco není v pořádku. Dnes těch stromů ubývá, ubývají původní pralesy a bizoni rovněž. Místo abychom zvířata „chovali“ tak máme tzv. živočišnou výrobu. Je to asi dost i o naší aroganci.

Na kongres přijede přednášet řada odborníků ze zahraničí. S některými spolupracujete dlouhodobě, přednáší studentům na vaší škole. Je to těžké takové kapacity získat?

Teď to snažší je, nejsme za železnou oponou a nejsme tak spojováni s postkomunismem. Ale dostat sem kvalitní zahraniční lektory ani teď není jednoduché, protože ceny u nás jsou na jiné úrovni než na západě a je to poměrně náročné, je zaplatit. Snažíme se je vyhledávat a nalákat, aby lidé u nás měli možnost se seznámit s tím nejlepším, co v oblasti čínské medicíny je. Účastníme se i zahraničních kongresů, v poslední době zejména v Rottenburgu, což je velmi zajímavý kongres nedaleko našich hranic, celosvětově nejstarší a nejlépe obsazovaný. Tady je z čeho čerpat.

Co považujete za přednost programu kongresu?

Podařilo se nám i díky aktivitě všech ostatních lidí, dát dohromady kvalitní tým přednášejících. Bude tam harmonicky zastoupena i západní medicína se svým přístupem k únavě a únavovému syndromu. A zároveň máme velmi zajímavé přednášející z oblasti tradiční čínské mediciny. Zmínila bych třeba Jana Schroena z Nizozemí, který pochází ze západní oblasti, vystudoval matematicko-fyzikální fakultu, pracoval jako programátor a pak se seznámil s čínskou medicínou. Od počátku ho zajímalo dilema komunikace západního a východního lékařství a také ověření účinnosti čínské medicíny. Takže ji vystudoval, strávil několik let v Číně a když se vrátil, tak v Holandsku, složil příslušné zkoušky a začal pracovat na západní poliklinice. Dostal se do kontaktu s lidmi, kteří řeší problém cukrovky 2. typu, revmatické polyartitridy a podařilo se mu účastnit se výzkumu, který dělá jakési přemostění obou paradigmat. Čímž se daří demonstrovat i účinky a efektivitu tradiční čínské medicíny v té západní oblasti, což je úžasná záležitost.

A co byste dále zmínila z programu kongresu…

Program je zajímavý jak pro odborníky z oboru, tak lékaře, ale i laiky. Na programu budou přednášky o výživě, o cvičení čchi kungu spojené s ukázkami a workshopem. Bude tam přímo workshop s čínským praktikem Hu Yizhi, který pracuje v Čechách již více než desetiletí, který prakticky předvede, jak on pracuje s lidmi s bolestmi, únavou. Bude tam zastoupený i přístup fytoterapie, psychologie. Bude to pohled z různých stran, kongres poskytne náhled, jak se k tomuto problému postavit.

A co je cílem kongresu?

Chceme otevřít obzory, podnítit výměnu názorů z co nejširšího okruhu. Pozvat do Čech odborníky z nejrůznějších koutů, zejména ale z oblasti střední Evropy. A to i z důvodu provozování naší školy, což je s postupujícím časem stále náročnější, náklady stoupají a tak i z tohoto důvodu je dobré spolupracovat s lidmi z tohoto regionu – Polska, Maďarska… Možností spolupráce je mnoho, výměna názorů a společenské setkávání považuji za velmi důležité. Člověk si také někdy připadá jako že bojuje s větrnými mlýny a při těchto setkáních se lidé vzájemně povzbudí a to je také hodně důležité.

Komentáře (0)
Redakce
Redakce

YogaPoint je jógový rozcestník, jehož záměrem je informovat a inspirovat. Je pro všechny, kteří se zajímají o jógu a s ní spojená témata, bez ohledu na styl, zdatnost, věk a místo. Nejen pro jogíny, ale i pro ty, kteří chtějí s jógou teprve začít.

05.11.2009 - 14:44

Načíst další
Načíst další
Načíst další

Komentáře

Napište komentář


Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

Partneři
Yogapoint

Chcete se stát partnerem?

Napište nám

To nejlepší ze světa jógy
1x měsíčně
do Vašeho emailu