Přihlášení

Přihlášení

Zapomněl/a jste heslo? Registrace nového uživatele
YogaPoint.cz

Rozhovor o józe smíchu s Petrem Fridrichem

Přinášíme vám rozhovor na téma jóga smíchu s Petrem Fridrichem, prvním učitelem jógy smíchu v ČR.

1. Petře, co pro Vás znamená jóga?

Jednoduše je to bytí v harmonii, rovnováze, souladu. Pro některé je to udržení tohoto stavu, pro mě osobně to bylo znovunavrácení, nebo spíše nedokonavý stav, navracení.

„Pokud se smějeme, měníme se. A měníme-li se my, mění se i svět kolem nás.“

2. A jak dlouho se jejímu cvičení věnujete?

Já se jsem jógu pro sebe objevil naplno asi před 10 lety prostřednictvím jógy smíchu, intenzivně jsem se jí ale začal věnovat asi před 6 lety. Ne že bych jiné cesty jógy neznal, ale každý asi dostane to, co pro sebe potřebuje, aby té harmonie a rovnováhy dosáhl nebo se k ní alespoň přibližoval. Na jógu smíchu mě tehdy upozornila kniha Dr. Karla Nešpora Léčivá moc smíchu a následně kniha o józe smíchu jejího „objevitele“ Dr. Madana Katarii. Aktivně jsem začal dělat jógu smíchu ve chvíli, kdy jsem měl smíchu nedostatek a začal mi chybět.

3. Jaký zážitek si ve spojení s jógou vybavíte nejraději?

Ve spojení s jógou smíchu je to zážitek ztráty kontroly vyvolaný intenzivním smíchem a následný uvolněný stav spojený s vyprázdněním mysli, zklidněním a takovou jemně zurčivou pozitivní energií, která v nás v tu chvíli proudí. Je to v podstatě nejjednodušší způsob meditace, jejíž přínosy jsou dnes prokázány dnes už nesčetným množstvím studií a můžeme je vnímat ve všech dimenzích našeho života. V této souvislosti se mi vybavují tváře lidí, kteří právě dokončili meditaci smíchu, asi nejlépe se k tomu hodí výraz znovuzrození.

4. Kdo Vaši jógovou praxi nejvíce ovlivnil?

První byla kniha Dr. Karla Nešpora – Léčivá moc smíchu, kde jsem i poprvé objevil, že existuje něco jako jóga smíchu. S Karlem Nešporem jsem se později seznámil i osobně, ještě předtím jsem však absolvoval první trénink u dánského učitele jógy smíchu Ejvinda Jacobsena a o něco později u Dr. Madana Katarii, který se svojí ženou Madhuri, dali jógu smíchu dohromady. Pak bych samozřejmě mohl vyjmenovat mnoho dalších osob a autorů, ale tohle byli ti první tři lidé, kteří mě na začátku ovlivnili nejvíce.

V Čechách pak určitě ještě učitel jógy Josef Michálek, kterého vnímám jako takového celoživotního rebela a který se současně věnuje józe už více jak 40 let. Byl to ale také můj učitel systemických konstelací Jan Bílý, který mě jako Oshův žák upozornil na téma „vnitřního dítěte“, které s jógou smíchu úzce souvisí.

Petr Fridrich
V roce 2009 jsem se začal věnovat józe smíchu a v roce 2010 jsem pojmenoval své aktivity Smíchologie©, platformu v rámci které se věnuje tématům jako: štěstí, radost, humor, komika, smích, tvořivost, hra, klaunství, překvapení, úžas, zábava, improvizace, nesmysl, konverzace, náhoda a dalším tématům.

5. Co podle Vás dělá jógového účitele učitelem, a dobrým učitelem?

No to by asi nejjednodušeji odpověděli žáci takového učitele, a protože jsem také žákem, tak odpovím takto: Jako žák jsem se vždycky snažil hledat dobré učitele, takže nechci to nějak klasifikovat podle nějakých kategorií. Každopádně vždy to byli lidé, kteří věří a rozumí tomu, co dělají a kteří si získali můj respekt pro to co, jak a proč dělají. Pro mě osobně je důležité, že si učitel udrží nadhled a odstup a zůstává člověkem a současně s tím si udrží i smysl pro humor.

Důležité je také to, pokud zůstává učitel paralelně stále i žákem, to je bych řekl na jednu stranu nutnost, ale současně i výraz pokory. Jinak těch učitelských „kompetencí“ bych tady mohl vypsat asi spoustu počínaje schopností předávat své vědění a stimulovat poznání různými způsoby a na různých úrovních. Roli jógového učitele vnímám jako průvodce, který nás vede k tomu, co jsme vždycky měli, jenom jsme to neviděli nebo vidět nechtěli, případně, pokud „to stále vidíme“, abychom to neztratili ze zřetele. Současně nás vede k tomu, abychom co nejlépe využili našeho potenciálu, aby se nám žilo lépe.

6. Máte nějakou oblíbenou knížku o józe, kterou byste čtenářům doporučil?

V kontextu jógy smíchu určitě už tu zmiňovanou knihu Dr. Nešpora.

/

7. Jak se díváte na roli hudby při cvičení jógy?

Při samotném cvičení jógy smíchu hudbu nepoužíváme, ale máme takový speciální tanec, který je založený na rytmickém pohybu, dýchání a vokálech, které se používají při smíchu, nicméně se už nesmějeme. Používám také speciálně vybranou relaxační hudbu. Tam je hudba na místě. Jinak si myslím, že hudba, pokud je opravdu pečlivě zvolená, může v určitých aktivitách a fázích určitě pomoci. Mimochodem běžným doplňkem jógy smíchu v Indii je i tanec a zpěv. Na druhou stranu myslím, že cenné je i ticho, protože napomáhá ztišení a poslechu toho, co se děje uvnitř.

8. Hledáte jógovou inspiraci na některém z tuzemských či zahraničních webů?

Těch zdrojů inspirací, které vyhledávám a dostávám už je tolik, že už se snažím jenom selektivně hledat to, co potřebuji a nějak to porovnávat se svojí vlastní zkušeností, protože v dnešní době je zahltiti se informacemi velmi jednoduché.

9. Jóga smíchu, jak byste nám ji představil?

Jóga smíchu je unikátní koncept cvičení, při kterém vycházíme z toho, že se každý může smát „jen tak“ bez důvodu, tedy bez vtipu či komedie, přestože i ty jsou v našem životě užitečné. Tím, že je smích nepodmíněný, obchází naše myšlenkové procesy, které nám často brání v uvolnění, a které jsou obvykle „brzdou“ přirozeného smíchu.

Smích se stává nejenom výsledným projevem, ale současně i hlavním nástrojem jógy smíchu. V průběhu lekce děláme tzv. smíchocviky a používáme tzv. „cvičný smích“, jehož cílem je v těle aktivovat přirozený smích. Je to v podstatě kombinace smíchu, hravých aktivit, veselých asociací a pohybu. Po nějaké době „cvičného“ smíchu, se do našeho těla vyplaví biochemické látky, především endorfiny, a tomu říkáme „ponoření do smíchu“, které je spojeno i s intenzivním smíchem a s ním spojeným prožitkem přítomnosti a radosti.

V józe smíchu hraje kromě smíchocviků důležitou roli skupinová dynamika a oční kontakt s ostatními ve skupině, které pomáhají zvýšit „nakažlivost smíchu“. „Nakažlivost“ emocí je vědecky ověřený fakt, kdy mluvíme o empatických nebo také „zrcadlových“ neuronech, které emoce přenáší.

Jóga smíchu úzce souvisí s naším dýcháním, které je samotnou podstatou našeho života. Smích je v podstatě vydechování spojené se zvukem. V průběhu aktivit zbytkový vzduch v našem těle „vysmějeme“ a jednoduchými dechovými cvičeními do těla vracíme čistý kyslík, který je nejdůležitější složkou našeho života. Smíchem naše dýchání prohlubujeme.

Dalším důležitým faktorem je pak zapojení a trénink našich svalů spojených se smíchem tedy především v oblasti hlavy, ramenou, šíje, hrudníku, bránice a beder. Především stimulace pohybu bránice a břišních svalů, pomáhá aktivovat parasympatický systém, který je tzv. zklidňující větví autonomního nervového systému, které je v podstatě opakem sympatického systému, který je naopak odpovědný za naše stresové vzrušení. Dá se tedy říci, že tréninkem bránice v podstatě trénujeme odolnost vůči stresu. Svaly při smíchu vytvářejí intenzivní vibrace v celém těle, které zvyšují naší životní energii a emoční odolnost, uvolňují emoční bloky a „rozpouští“ emoční zranění, což vede k následnému vnitřnímu klidu a hlubokému uvolnění. Tomu se žertovně říká, čištění „smíchovodů“.

Cílem jógy smíchu je fyzické, emocionální a psychické uvolnění a s tím alespoň na krátko spojená „ztráta kontroly“ nad sebou. Tuto „slastnou“ ztrátu kontroly v pozitivním slova smyslu a navíc v bezpečném prostředí, v dospělosti zažíváme, poměrně velmi málo. Dalším přínosem je kultivace našeho odstupu a nadhledu k životním obtížím, emoční uvolnění a aktivace přirozených zdrojů pozitivní energie.

Jóga smíchu je především vynikajícím nástrojem pro prevenci či překonání stresu, depresí a syndromu vyhoření. Jóga smíchu také pomáhá k aktivování nebo znovunalezení spontánní hravosti a radosti v našem životě a má i celou řadu dalších přínosů na fyzické, psychické, emocionální, ale i sociální úrovni, což je ověřeno množstvím různých odborných studií po celém světě.

10. Co si bere jóga smíchu z klasické jógy?

Slovo „jóga“ pochází z Sanskrit kořenu ‚yuj‘, což znamená integrovat a harmonizovat. To znamená, jak spojit všechny aspekty života, harmonizovat naše tělo, mysl a duši, ale také naše vztahy. Existuje mnoho cest jógy. Například Hatha jóga se týká vyvážení energií prostřednictvím držení těla (Ásany). Karma jóga se zabývá činností nesobecké služby, laskavosti a štědrosti (např. Matka Tereza byla slavná Karma Yogi), Bhakti jóga je jóga oddanosti, atd.

Hlavním důvodem proč Dr. Kataria pojmenoval tuto techniku „Hasya jóga“ (jóga smíchu) byl v tom, že smích a dýchání spolu úzce souvisí a tudíž nejvíce navazuje na Pránajáma jógu, starověkou vědu jógového dýchání a to velmi zábavným způsobem. Slovo Pránajáma má celou řadu významů a prakticky všechny bychom mohli v nějakém kontextu propojit se smíchem. Pránajáma má silný a bezprostřední účinek na naši fyziologii a je používána již více než čtyři tisíce let. Podle jógové filozofie, jsme naživu, protože kosmické energie z vesmíru proudí do našeho těla prostřednictvím našeho dechu, který je životní energií nebo sílou zvanou „Prána“. Samou podstatou našeho života je dýchání.

Vzhledem ke stresu a negativním emocím, se naše dýchání stává povrchním a nepravidelným, což ovlivňuje tok a způsobuje nerovnováhu Prány v našem těle. Z lékařského hlediska, je nejdůležitější složkou kyslík, který nám umožňuje dýchat. Dr. Otto Warburg, předseda, Ústavu buněčné fyziologie a nositel Nobelovy ceny (Dr. Warburg jako jediná osoba získal Nobelovu cenu za medicínu dvakrát a byl nominován na třetí), řekl o významu kyslíku: „Hluboké dechové techniky zvyšují množství kyslíku v našich buňkách a jsou nejdůležitějšími faktory v odolnosti vůči nemocem a získání životní energie“.

Více kyslíku z výdechu.
Jedním z pravidel „pránajámy“ je, že výdech by měl být delší, než nádech. Tedy, že bychom se co nejvíce měli zbavit zbytkového vzduchu v našich plicích, který pak nahradíme čerstvým vzduchem. Běžný nádech naplní přibližně jen 25% kapacity našich plic. Zbývajících 75% (reziduální objem) zůstává naplněné starým použitým a chcete-li „zatuchlým“ vzduchem.

Dýchání se stává i mělčí, když se přidává stres. Chcete-li, aby byly naše plíce zdravé, a zajistit dostatek kyslíku pro naše tělo, musíme v dýchání přejít do hlubší úrovně a naučit se hlubokým nádechům a výdechům s mírnou převahou výdechů. Hlubší výdechy nám totiž pomůžou zbavit se zbytkového vzduchu v plicích, který má více oxidu uhličitého.

U jógových dechových technik se lidé učí delší výdech prostřednictvím zapojení břišních svalů, což však není úplně snadné. Představte si, co by mohlo být nejsnadnější způsob, jak vydechovat déle? Prostě se smát. Smích je nejrychlejší a nejjednodušší způsob delšího vydechování (obvykle se zvukem, pokud nejde o tichý smích :o). Proto, hluboké dýchání není o nádechu, ale o naší schopnosti vydechovat, což je právě oblast, kterou smích rozvíjí.

Trénink naší bránice
Většina smíchu a jógová dechová cvičení mají za cíl stimulovat pohyb bránice a břišních svalů, které pomáhají aktivovat parasympatický systém, který je zklidňující větev autonomního nervového systému. Ten je opakem sympatického systému, který je naopak odpovědným za systém stresového vzrušení. Naučit se ovládat stres lze jednoduše tak, že se naučíme ovládat a rozpohybovat naší bránici.

Dvě třetiny našeho dýchání se děje díky pohybu bránice a zbylá třetina díky mezižeberním a dalším svalům hrudníku. Kvůli stresu přestáváme používat bránici a naše dýchání se stává povrchní a omezené pouze na svaly hrudníku, což vede k hromadění oxidu uhličitého, které mohou stimulovat stresové vzrušení systému. Jóga smíchu se zaměřuje na trénink vaší bránice prostřednictvím kombinace dýchání a smíchu s využitím břišních svalů. Toto je velmi v souladu s principy jógy.

Jádro jógy smíchu
Jóga smíchu přesahuje smích jako takový. Pravidelnou praxí jógy smíchu je možné rozvinout pozitivní duševní postoj, který lidem může pomoci v obtížných situacích nebo když je těžké se smát fyzicky. Jádro nebo také „duše smíchu“ je schopnost „zůstat naživu“ a udržet si pozitivní stav mysli bez ohledu na obtíže, kterým čelíme. To však neznamená, že bychom nepoužívali ostatní emoční stavy. Jóga smíchu pomáhá udržovat a zlepšovat fyzické zdraví, odstraňovat negativní myšlenky a emoce a pomáhá nám, dostat se do kontaktu s duchovní přirozeností. Pomáhá nám také rozvíjet postoje jako odpuštění, soucit, velkorysost a vstřícnost k hledání štěstí ostatními lidmi kolem nás. Jóga smíchu s sebou často přináší nečekané změny, mezi které patří např.: Změna ze sobeckého stavu a důrazu na braní ke stavu milujícímu/pečujícímu stavu a důrazu na dávání se zvýšenou empatií a soucitem vůči ostatním. A dále také schopnost smát se věcem, které dříve způsobovali stres či zlost, společně s novým pocitem pokory a odpuštění.

Pokud se cítíme šťastní a lidé kolem nás ne, obvykle nám „nedovolí“ aby nám tento pocit dlouho vydržel. Část filozofie jógy smíchu také spočívá v tom, že pokud chceme zůstat šťastní, musíme se vědomě snažit napomáhat štěstí i kolem sebe.

Nejlepší způsob, jak učinit ostatní šťastnými, je ocenění a odpuštění. Vnitřní duch smíchu podporuje myšlenky ‚ocenění‘ a ‚odpuštění‘ jako mocné nástroje jak se spojit s lidmi na duchovní úrovni a prostřednictvím zvýšení jejich pocitu štěstí, zvýšit své vlastní. Přijetí těchto principů pak vytváří takové prožitky, které dokáží zcela změnit život a propojují nás se samou podstatou jógy.

11. Jaká je historie jógy smíchu?

Koncept jógy smíchu vytvořil v polovině 90. let integrací různých přístupů v oblasti terapie a osobního rozvoje s využitím smíchu a humoru a úzce souvisí s tématy, kterými se zabývá pozitivní psychologie lékař. Dr. Madan Kataria.

V březnu 1995 tento indický lékař, který působil především v Mumbaii napsal článek ‚Smích – nejlepší lék‘ pro časopis o zdraví. Ve svém výzkumu zjistil, že jsou v mnoha moderních vědeckých studiích popsány přínosy smíchu (ale také humoru) na lidskou mysl a tělo. Na Dr. Katariu udělali zejména dojem kniha Normana Cousinse Anatomie nemoci a výzkumné práce Dr. Lee Berka. Takto inspirován, se Dr. Kataria rozhodl, že vliv smíchu vyzkouší v praxi přímo na sobě.

V 7 hodin ráno 13. března 1995 se vydal do místního veřejného parku a podařilo se mu přesvědčit svou ženu a tři přátele, aby se k němu přidali a vytvořili tak první klub smíchu. Smáli se spolu v parku, ten den především k velkému pobavení kolemjdoucích, ale malá skupina se rychle rozrostla na více než 50 účastníků a to během několika dnů. V počáteční fázi stáli všichni v kruhu, zatímco jedna osoba vždycky vstoupila dovnitř kruhu a řekla vtip nebo vtipný příběh. Všichni si to pořádně užívali a cítili se pak po zbytek dne velmi dobře. Po dvou týdnech se ale dostali do nesnází. Dobré vtipy a příběhy začali docházet a začali se objevovat vtipy negativní a nemravné, a důsledkem bylo, že se někteří účastníci urazili a začali se objevovat i názory, že než pokračovat v podobných vtipech, bylo by raději lepší klub smíchu ukončit.

Dr. Kataria požádal o jeden den, aby vymyslel nějaký návrh, který by tuto „krizi“ pomohl vyřešit. Tu noc, kterou strávil nad výsledky svého výzkumu, nalezl odpověď, kterou hledal. Naše tělo nerozlišuje mezi skutečným a předstíraným (cvičným) smíchem. Oba produkují stejný „koktejl“ chemických látek štěstí. Druhý den ráno vysvětlil tento přístup skupině a požádal je, aby se spolu jen tak bez důvodu smáli po dobu jedné minuty. Výsledky byly vynikající, protože pro mnoho z nich se z „cvičného smíchu“ stal velmi rychle smích přirozený a tím se stával smích ještě více nakažlivým.

Následující smích už trval 10 minut a tak se zrodili základy jógy smíchu. Následně pak Dr. Kataria vyvinul celou řadu smícho-cviků a mnoho dalších aktivit, které se neustále rozvíjejí. Oblíbenost jógy smíchu také dokládá to, že je dnes rozšířena ve více než 80 zemích a zájem o ní stále více roste. Aktuálně existuje ve světě více jak 15 000 klubů smíchu.

12. Jak byste popsal smích?

Vypomohl bych si parafrází výroku Nikoly Tesly. Smích jsou energie, frekvence a vibrace. Ačkoliv je smích pro naše tělo komplexní záležitost, jsou oblasti, které se při smíchu zapojují více. Projevy smíchu jsou také ovlivněny tím, jestli při smíchu stojíme, sedíme nebo ležíme. První jsou naše oči a obličej. Obličejové svaly mají specifikum v tom, že řada z nich není uchycena na kostech a ani nepohybují klouby. Upínají se často pod pokožkou a pohybují především kůží na našem obličeji.

Právě to umožňuje jemné změny výrazu tváře a jsou proto zrcadlem našich emocí a vnitřních stavů. Během smíchu, dochází k zapojení celé řady svalů v obličeji nejvíce však svalů kolem úst, lícních svalů a svalů kolem očí. Současně ale dochází k uvolnění jiných svalů. Při smíchu se také projasní naše oči a někdy smích vede k slzení.

Dalším důležitým jevem je také intenzivní rytmické vydechování spojené se zvukem, což souvisí s funkcí naší bránice, břišních a některých dalších svalů především v oblasti hrudníku a ramen. Především stimulace pohybu bránice a břišních svalů, pomáhá aktivovat parasympatický systém, který je tzv. zklidňující větví autonomního nervového systému, který je v podstatě opakem sympatického systému, který je naopak odpovědný za naše stresové vzrušení. Dá se tedy říci, že tréninkem bránice v podstatě trénujeme odolnost vůči stresu. Co se týče zvuků, nejčastěji jsou používány samohlásky a (ha), e (he), i (hi), samohlásky o (ho), u (hu) se ve smíchu objevují méně často. Lidé však používají mnohem širší paletu zvuků a s tím spojený způsob dýchání, včetně např. animálních zvuků jako je chrochtání, kvičení, pištění, hýkání a mnoha dalších projevů.

V neposlední řadě je smích spojen také s pohybem. Ten se samozřejmě liší podle toho, pokud člověk stojí, sedí nebo leží, každopádně k nejčastějším pohybům patří záklon hlavy a pohybování hlavou, respektive krční páteří a také pohyby trupu do stran či dopředu a dozadu, tedy zapojení bederní páteře. Někteří lidé také vyhazují ruce vzhůru, plácají se do stehen či do něčeho v okolí, často si také zakrývají oči a ústa, nebo se drží za čelo, nebo se čelem o něco opírají. Děti také někdy vyskakují do vzduchu, jiní si zase drží spánky či podupávají.

Samotným tématem je úplná ztráta kontroly, kdy se člověk pokud stojí nebo sedí, postupně „sesouvá k zemi“ většinou do kleku nebo na všechny „čtyři“ a nakonec na zemi leží zcela paralyzovaný smíchem. Při tomto druhu smíchu dochází také k narušení systému koordinace a rovnováhy a především díky „hormonům štěstí“ je většina svalových funkcí „podřízena“ smíchu.

Při smíchu dochází také k celé řadě fyziologických změn, například zvýšení srdečního tepu, stimuluje se lymfatický systém, prokrvuje se kůže a svaly. Dochází také k vydechování zbytkového použitého vzduchu z našeho dýchacího systému, „masáži“ srdce a dalších vnitřních orgánů. Dochází také ke snížení vylučování stresových hormonů (kortizol, adrenalin) a naopak zvýšení produkce tzv. „hormonů štěstí“ jakými jsou endorfiny, dopamin a serotonin. Zvyšuje se také tvorba imonoglubulinu A a C, které jsou bílkovinami důležitými pro náš imunitní systém.

Důležitá je však i fáze po smíchu, protože právě po něm obvykle dochází k celkovému zklidnění a uvolnění.

13. Můžete nám přiblížit, jak probíhají lekce? Dělí se třeba podle náročnosti?

Obvykle má tyto fáze – úvod, kde vysvětlím principy, jak to celé funguje a jak získat z aktivity maximum. Pak následuje rozcvička, abychom tělo i mysl připravili na cvičení. Pak děláme obvykle sestavu smíchocviků. Následuje meditace smíchu, která má několik fází a po ní přichází relaxace.

Na závěr ještě někdy děláme kvůli uzemnění a aktivaci energie po relaxaci, tanec smíchu, při kterém se však již nesmějeme. Pro ty co chtějí, pak máme ještě možnost pak chvíli posedět, případně něco konzultovat. Celá sestava obvykle trvá kolem tří hodin.

14. Pro koho je jóga smíchu určena?

Vlastně pro všechny jako prevence stresu, depresí a syndromu vyhoření nebo prostě jako zábava a jinak i specificky jako doprovodný terapeutický nástroj. Jógu smíchu provozují muži i ženy všeho věku, od dětí ve školkách po domovy pro seniory. Existují však i velmi specifické aplikace jógy smíchu, tam patří například práce v hospicech, vězeních a mnoho dalšího.

 

15. Co od ní mohou případní zájemci očekávat?

Pravděpodobně překvapení, že to opravdu funguje a dobré pocity, spojené s celou řadou příjemných efektů především na psychické a emocionální úrovni a na úrovni fyzické energie. Co je takovým doprovodným efektem, který ale nevnímám jako negativní, je bolest svalů v určitých partiích, především v oblasti břicha, ramenou a obličejových svalů.

Ačkoliv se snažím dělat maximum, abychom tyto partie co nejlépe v úvodu připravili, a průběžně je uvolňujeme a masírujeme, tak prostě tyhle partie vždycky trochu bolí. Na druhou stranu je to příjemná bolest, a pokud se člověk směje častěji, tak už pak tyto části těla bolí méně.

16. Jaké máte reakce od lidí, kteří jógu smíchu cvičili poprvé?

Vlastně až na opravdu několik málo výjimek, tak všechny pozitivní. Jóga smíchu je vhodná i pro ty, kterým není do smíchu, ale chtěli by se znovu začít smát. Určitě se do toho nedá nikoho nutit a musí to zůstat svobodným rozhodnutím každého. Také proto pokud třeba dělám aktivity pro firmy nebo chce někdo dát jógu smíchu jako dárek, tak se ujišťuji, že všichni vědí, do čeho jdou a že zůstane zajištěn prvek dobrovolnosti.

17. Umíte rozesmát úplně každého?

Pokud mluvíme o józe smíchu, tak moje role není vlastně někoho rozesmávat, ale vést společně skupinu k tomu, aby se smála. I když i při józe smíchu občas humor používám, tak spíše jako okrajový prvek, protože její výhodou je to, že k tomu humor vůbec nepotřebujete, protože to je vlastně fyzická aktivita.

18. Jaké jsou metody pro probuzení smíchu při cvičení?

Vlastně je to jednoduché, stačí se začít smát.

19. Má jóga smíchu nějaká omezení z pohledu náročnosti nebo zdravotní způsobilosti?

Jóga smíchu není vhodná úplně pro každého a to především pro osoby, kteří trpí psychiatrickými onemocněními, epilepsií, kýlou, vysokým krevním tlakem, onemocněním srdce, těžkým astmatem, glaukomem, a také případně pro ženy ve vyšším stádiu těhotenství.

20. Je jóga smíchu vhodná i pro ty, kteří nikdy jógu necvičili?

Jednou z velikých výhod jógy smíchu, že je až na výjimky zmiňované u kontraindikací, vhodná v podstatě pro každého. Další významnou výhodou je i to, že můžete zažít její měřitelný efekt už po prvním cvičení. Takže pokud existují druhy jógy vhodné pro začátečníky, tak k nim jóga smíchu určitě patří.

21. Jaká jsou podle Vás největší přínosy jógy smíchu?

Jóga smíchu má vlastně tři takové základní dimenze zkušenosti a s tím související přínosy. Jednorázový (obvykle první) zážitek jógy smíchu, který dost často bývá velmi výrazný a výjimečný, protože člověk objeví něco nového, co mu dělá dobře a zažije pocit, který třeba již dlouho dobu nezažil (zvláště u dospělých), případně ho překvapí, jak je to jednoduché a že to opravdu funguje.

Další úroveň poznání je po delší době praktikování jógy smíchu, kdy si člověk začíná uvědomovat a vnímat na sobě různé pozitivní přínosy jógy smíchu na fyzické, psychické i emocionální úrovni.

Třetí úroveň poznání u jógy smíchu má spirituální charakter. Může mít pozvolný průběh postupných vhledů, které naplňují poslání jógy smíchu, tedy dosažení vnitřního klidu a míru a tím rozvíjení klidu a míru s ostatními kolem nás. Někdy bývá také poznání spojeno i s katarzními zážitky, které nás hluboce zasáhnou a často změní zásadním způsobem náš pohled na svět.

Srdečný skupinový smích má hluboké krátkodobé a dlouhodobé účinky na naše tělo, mysl, duši i naše vztahy a jeho přínosy jsou v těchto oblastech našeho zdraví:

Působí proti stresově. Odstraňuje negativní účinky stresu snížením hladiny hormonů, které se ke stresu váží (tyto účinky jsou náhlé a dlouhodobé). Řada testů prokázala, že intenzivní smích opravdu snižuje hladinu stresových hormonů kortizolu a adrenalinu.

Systém vybuzování stresu. stres může být spuštěn zvýšením hladiny kysličníku uhličitého v důsledku mělkého a rychlého dýchání. Hluboké a brániční dýchání aktivuje parasympatickou větev spontánního nervového systému, která je protikladem systému vybuzování stresu a nazývá se sympatetický systém.

Spouští hormony dobrých pocitů. Dobré pocity uvolňují endorfiny, přírodní opiát, který si sami vyrábíme, jak bylo vědecky dokázáno na přenášených zprávách o náklonnosti a spojování (vědecké termíny pro lásku) a stimulují pocity láskyplnosti a shovívavosti. Navíc se chovají jako přírodní lék proti bolesti. Endorfiny vyvolávají pozitivní stav mysli a zvyšují optimismus, sebedůvěru, sebevědomí a sebe-ocenění. Počet a intenzita „endorfinových vln“ v průběhu jógy smíchu je u každého individuální. Někdo jich zažívá více a intenzivněji, někdo méně a méně intenzivně. Jsou však skupiny lidí, kteří endorfinové vlny zažívají jen velmi slabě nebo vůbec, často se tak stává například u seniorů nebo osob, kteří jsou dlouhou dobu ve smutku a depresi. Naučit proto tělo znovu se smát trvá trochu déle.

Podporuje náš imunitní systém. Jóga smíchu rychle posiluje náš imunitní systém zvyšováním počtu protivirových a protiinfekčních buněk a rovněž počtu buněk, které bojují proti rakovině. Smích zvyšuje hladinu imunoglobulinu A (IgA), který tvoří první obrannou linii a chrání nás proti virovým infekcím a chřipce. Dr. Lee S. Berk (Klinický výzkum 1989) zjistil, že smích dokáže oslabit některé hormony spojené se stresem a upravovat činnost „zabijáckých buněk“ (natural killer cells), které nás chrání před rakovinou. Berkovy nálezy potvrzuje také Dr. Labott (Journal of Behavioral Medicine, 1990) a dochází k závěru, že smích zvyšuje hladinu imunoglobulinu IgA a IgC. Norman Cousins (Prevention March 1988) rovněž potvrzuje, že smích slouží jako prevence proti různým nemocem a působí proti bolesti.

Přináší do těla kyslík a je aerobním cvičením. Jsou výtečné pro srdce a střední část těla. K zvýšení srdeční frekvence po jedné minutě srdečného smíchu by bylo třeba deseti minut cvičení v posilovně. Dr. W. Fry tvrdí, že smích je dobrým aerobním cvičením. Říká, že jedna minuta srdečného smíchu se rovná deseti minutám veslování nebo běhu. Dr. Lloyd (Journal of General Psychology, 1938) ukázal, že smích je kombinací hlubokého nadechování a úplného vydechování, což je výtečná ventilace, báječný odpočinek a hluboké uvolnění.

Stimuluje vnitřní „oběh“. Způsobuje „vnitřní oběh,“ který masíruje a podporuje oběh v trávícím a lymfatickém systému. Zvyšuje oběh a vyplavuje z těla a jeho orgánů odpadní produkty, což nám umožní podávat vrcholné výkony. Dojde k prokrvení kůže, která tak vypadá zdravěji a lépe „dýchá“.

Psychické a emocionální uvolnění. Smích dokáže uvolnit zablokované emoce uchovávané v těle. Potlačované nebo zablokované emoce mohou způsobit fyzické, duševní a emocionální problémy trvalejšího rázu. Jejich uvolnění nám dokáže změnit život. Smích poskytuje výtečnou nenásilnou metodu emocionálního uvolnění a katarze.

Zlepšuje úroveň naší emocionální inteligence. Pro děti je společné hraní nesmírně důležité k rozvinutí sociálních schopností a emocionální inteligence. Zákazy hraní vedou k nedostatku společenského cítění, což může způsobit celoživotní duševní, emocionální, fyzické a sociální problémy. Smích vyvolává dětské hravé chování. Nové výzkumy ukazují, že u hrajících si dospělých lidí dochází k zlepšování společenských schopností a emocionální inteligence. Absence společných her a sociálních aktivit ve prospěch technologií vede ke snižování sociální a emoční inteligence.

Zrcadlové neurony v mozku nám umožňují zakoušet emoce lidí, s kterými komunikujeme. Protože se pohybujeme mezi smějícími se lidmi, prožíváme jejich smích, který nám usnadní se také rozesmát. Pokaždé, kdy dojde k očnímu kontaktu s lidmi, kteří se smějí, naše zrcadlové neurony přidají jejich prožitky smíchu k našim. Tím se zvýší koncentrace se smíchem spojených hormonů a neuropeptidů v našem krevním oběhu a dále se sníží účinky stresu.

Počet a kvalita společenských interakcí, které máme každodenně, je ukazatelem zdraví, pohody a délky života. Jóga smíchu, zvláště ve společenských klubech smíchu, umožňuje láskyplné společenské interakce, které se ukazují být (po jídlu a střeše nad hlavou) nejdůležitější příčinou štěstí na celém světě. Cílem jógy smíchu je spojit lidi mezi sebou na „úrovni srdce“ bez předsudků – to je skutečný význam jógy.

22. Sledujete vývoj cvičení jógy smíchu ve světě? Jaké jsou trendy?

Jóga smíchu je stále vlastně v kontextu systémů jógy velmi mladá, protože v této své podobě existuje 19 let, tedy nedávno dosáhla plnoletosti. Aktuálně v Indii vzniká „Univerzita jógy smíchu“, jejímž cílem je posunout jógu smíchu dál a propojovat jí i s dalším věděním.

Komentáře (0)
Redakce
Redakce

YogaPoint je jógový rozcestník, jehož záměrem je informovat a inspirovat. Je pro všechny, kteří se zajímají o jógu a s ní spojená témata, bez ohledu na styl, zdatnost, věk a místo. Nejen pro jogíny, ale i pro ty, kteří chtějí s jógou teprve začít.

22.08.2014 - 15:33

,

Načíst další
Načíst další
Načíst další

Komentáře

Napište komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Partneři
Yogapoint

Chcete se stát partnerem?

Napište nám

To nejlepší ze světa jógy
1x měsíčně
do Vašeho emailu