Příběh za pozicemi Bojovníka I., II. a III. – Virabhadrasana

Možná je to poněkud zvláštní, že v klidné a mírumilovné praxi jógy jsou zařazeny pozice známé jako Bojovníci. Tyto pozice jsou běžně známé a velká pravděpodobnost je, že pokud jste měli možnost jógu praktikovat, tak jste s nimi měli již tu čest se seznámit. Nicméně, možná ale nejste seznámeni s tragickým milostným příběhem, který se s touto pozicí pojí. Příběh lásky, nenávisti, zloby, násilí, smutku, hněvu, soucítění a odpuštění, který začíná sňatkem mezi Lordem Shivou a jeho nevěstou Sati.

Podle dávných spisů, otec Sati, mocný král Daksha nesouhlasil s tímto sňatkem. Shiva byl nekonvenční Bůh s dredy, známý tím, že meditoval na hrobech a jeho tvář byla začmouzena prachem mrtvých. Shiva měl raději samotu a čas strávený v hluboké meditaci na vrcholu hor upřednostnil před společností. A k tomu ještě požíval různé toxiny, zpíval a tančil na přání, také se tradovalo, že nosil u sebe lebku – legenda je taková, že ta lebka byla navždy připevněna k jeho ruce, protože Lord Brahma ho proklel, když mu Shiva sťal jednu z jeho 5ti hlav.

A tak Shiva byl vlastně úplným opakem než král Daksha, který miloval pravidla a byl zastáncem tradiční společnosti. Po sňatku Shivy a Sati, Sati odešla s Shivou do hor, na horu Kailash.

Král Daksha byl tak rozčílen nad jejich sňatkem, že se rozhodl uspořádat obrovskou společenskou událost známou jako Yagna – obětní ceremonie, kam přizval všechny nebeské bytosti, božstva a hodnostáře….s jednou vyjímkou a to Lorda Shivu a jeho vlastní dcery Sati.

Sati byla tak rozzlobena jeho ignorováním, že se rozhodla navštívit ceremonii Yagna sama a před otce předstoupit. Shiva, jako obvykle, zůstal v horách, v hluboké meditaci. Bohužel po příchodu Sati na oslavu s ní otec odmítal hovořit a pokud ano, tak jen zesměšňoval její sňatek a Shivu, což Sati ponížilo.

Hosté na Yagna se na Sati dívali a smáli se jí, když její otec zesměšňoval jejího manžela a říkal, že je opovrženíhodný a ptal se, zda Shiva není znám jako “Lord Nestvůr.” Sati se tak na otce rozčílila, že se rozhodla pro zpřetrhání veškerých vazeb s ním spojených, což znamenalo i její pozemské tělo, které své dceři daroval.

“Protože jsi mi tohle tělo daroval, nechci s ním mít nic společného.”

A příběh pokračuje… Sati se usadila na zem, pohroužila se do hlubokého meditativního stavu – transu, dosáhla ho díky jógovým praktikám. Počala zvyšovat svůj vnitřní oheň do okamžiku, kdy sama vzplanula a zemřela.

Shivův hněv

Brzy se dostala zpráva o smrti jeho ženy k Shivovy. Nejprve prožíval velký smutek, ale pak smutek přešel ve zlobu nad svoji ztrátou, ztrhal ze sebe oblečení a vytrhal si dredy – jatary.

Legenda říká, že Shiva vzal jeden dred ze země a vrhl ho dolů na Zem, aby vytvořil Bojovníka “Virabhadra” – vira znamená hrdina a Bhadra – přítel.

Shiva pak nasměřoval jeho démona bojovníka, Virabhadru, na ceremonii Yagna, tam všechny pozabíjel, sťal hlavu králi Daksha a vypil jeho krev.

Je to tady, kdy vidíme spojení mezi milostným příběhem a běžně známými pozicemi v moderní józe, známé jako Virabhadrasana I., II. a III.

Virabhadrasana I.

Dle starých textů, Virabhadra se zjevil na ceremonii Yagna vystřelením z hlubin Země s mečem, který svíral oběma rukama nad hlavou – postoj, který zaujímáme v pozici Virabhadrasana I.

Virabhadrasana II.

Dále, Virabhadra se objevil před hosty ceremonie Yagna s jeho mečem, nakročený a připraven k útoku. V podstatě, pozice Virabhadrasana II. představuje Virabhadru tak, že má svoji objeť v zaměřovacím křížku – považujte drishti – bod – prostředníček, jako zaměřovací křížek a zadní paže je meč, připravený zaútočit v před.

Virabhadrasana III.

A nakonec, Virabhadra vyzvedl svůj meč do vzduchu a dle instrukcí Shivy, rychle a přesně sťal hlavu krále Daksha. Tato děsivá scéna je reprezentovaná Virabhadrasanou III.

A co se stalo dál….

Shiva dorazil na Yagnu a vstřebal Virabhadru zpět do své vlastní formy, a když před sebou spatřil smrt a zničení, již nebyl více plný zloby, ale místo toho ho zasáhl hluboký zármutek. Shiva prokázal soucítění k něho tchánovi, našel bezhlavé tělo krále a obdaroval ho novou hlavou – hlavou kozla, než ho přivedl zpět k životu. To přimělo krále Dakshu k poklonění se Shivovi a provolal ho “laskavým a velkorysým”

Pak Shiva sesbíral zbytky mrtvého těla své ženy Sati, opustil Yagnu a vrátil se zpět k životu v osamělosti.

Jaké je ponaučení z příběhu?

Je to symbolický příběh a dá se na něho pohledět tak, že Shiva a jeho inkarnace, Virabhadra, representují Vyšší Já bojující s arogantním egem – Daksha, ve jméhu lásky a srdce – Sati.

Tudíž, pozice “Virabhadrasana” není v rozporu s praxí “Ahimsa” – jedna z jám, znamenající “Neubližování”.

Protože v této pozici neoslavujeme bojovníka, který zapříčinil masakr, krve prolití a destrukci, ale uznáváme našeho vlastního spirituálního bojovníka, který den za dnem vstupuje do boje s vlastním egem a avidyí – nepochopením, sebe-ignorací, jež je základním zdrojem všeho utrpení.

 

 

Komentáře (0)