Dějiny jógy – cyklus přednášek

Většina z nás na lekci jógy pravděpodobně slyšela, že jóga je “čitta vrtti niródhah” a že naše ásana má být “sthira-sukham”. Když však začneme pátrat, co ony citáty z Pataňdžaliho Jógasútry znamenají v kontextu indického myšlení, nebudeme pravděpodobně příliš úspěšní. V populární literatuře a na internetu se totiž často dočteme, že slovo “jóga” je doložené v sanskrtu přibližně 3000 let, že obrázky jógových ásan našli archeologové už na pečetítkách z období Harappské civilizace, a že podoba, jakou má jóga dnes, je totožná s tím, o čem psal Pataňdžali v Jógasútře. Jógu nám ovšem indičtí světci a asketové neposlali faxem – vyvíjela se společně s tím, jak se vyvíjelo indické myšlení a reagovala na náboženský, politický i sociální kontext.

Vznik, vývoj a zejména kontext, v němž se jógová filosofie na indickém subkontinentu objevuje, si představíme ve třech na sebe navazujících seminářích. Každý ze seminářů bude trvat dvě hodiny, následovat bude hodinová praxe vinjása jógy, abychom kromě ducha protáhli i tělo.

Seminář je určen všem zájemcům; předchozí znalosti o dějinách indických náboženství a jógy jsou vítány, nikoliv vyžadovány. Semináře je možné absolvovat i jednotlivě, budou na sebe nicméně navazovat.

1. Od Véd k Pataňdžalimu: Kde se na indickém subkontinentu vzala jóga? (8. 10.)

V prvním semináři si představíme nejranější stadium indického náboženství, Védy, v nichž je poprvé doloženo slovo jóga. Ukážeme si kontext védského náboženství a jeho vztah k pozdějšímu vývoji hinduistické a buddhistické filozofie – zajímat nás budou především filosofické školy sámkhja a jóga a jejich předklasická fáze, dochovaná

v Mahábháratě. Probereme základní principy sámkhja-jógové filosofie, detailně

si představíme Pataňdžaliho Jógasútru a pokusíme se nahlédnout, o jaké cíle adepti jógy

v rané pataňdžaliovské podobě usilovali.

2. Hathajóga (12. 11.)

Jóga se vyvíjela společně s tím, jak se vyvíjelo indické náboženství. To zažilo velkou změnu v raném středověku, kdy se na indické náboženské scéně začíná objevovat a rychle rozvíjet takzvané “bhakti”, oddanost k osobnímu božstvu, a částečně v reakci na něj i ritualistický “tantrismus”. Právě tantra do velké míry ovlivnila jógu, která se ve středověku z filosofické školy stává silně praktickou magicko-asketickou tradicí. Ve druhém semináři si proto představíme vývoj klasické hathajógy, a to zejména v návaznosti na výše zmíněné tantrické tradice. Ukážeme si základní koncepty hathajógy, její klasické texty (zejména Hathajógapradípiku) a techniky, a pokusíme se ukázat, v čem se liší cíle středověkých jóginů od těch, co nacházíme v raných sámkhja-jógových textech.

3. Moderní jóga (10. 12.)

S příchodem západního kolonialismu se mění nejen sociálně-politická situace v Indii, ale i jóga. Ta je postupně adaptována na západní kontext, propojena se západním kultem těla, gymnastikou a indickým nacionalismem. Ve třetím semináři se zaměříme právě na moderní vývoj jógy – představíme si zejména historický kontext vzniku moderní jógy a její nejdůležitější postavy, tedy Svámího Vivékánandu a T. Krišnamáčárju spolu s kohortou jeho žáků. Ukážeme si, jakým způsobem otcové moderní jógy reinterpretují starší texty, opět představíme jejich cíle a pokusíme se pochopit, jestli jsou diametrálně odlišné od raných a středověkých textů, nebo jsou-li jejich pouhou reinterpretací.

Další informace